Page 78
76
|
GOLF
Je zřejmé, že tento pohled je poněkud zjednodušený a nemusí
nutně pasovat na každého hráče, jsou pochopitelně značné indi-
viduální odchylky. Ale pokud zde mluvíme o celkovém trendu, je
zcela zřejmý!
PROČ JE U NÁS ZATÍM VŠECHNO JINAK
Podle mého názoru je u nás doma zatím všechno jinak. To „za-
tím“ zdůrazňuji, protože jsem optimista a věřím, že i u nás se ča-
sem situace změní k lepšímu, neboť se logicky začne přibližovat
situaci ve světě. A také věřím, že se časem dokážeme zbavit již
zmíněné provozní slepoty a pro tu změnu k lepšímu začneme
něco konkrétního dělat.
U nás je zatím golf stále společností vnímán jako sport pro vyvolené
a bohužel převážně i jako soutěžní sport. Občas jsou již vidět snahy
něco na této situaci změnit, celý systém je však stále nastaven jinak.
Začíná to fakticky prvním seznámením s golfem. Kdo chce golf
hrát, musí získat potvrzení o absolvování základního výcviku
a složení zkoušek. Golfoví trenéři obvykle učí nováčky „hrát golf
správně“, tedy naučit se hlavně „učebnicovému“ golfovému
švihu. Obecně je velká pozornost a vážnost věnována výši hendi-
kepu, který se zlepšuje a zhoršuje pouze účastí na turnajích. Jaksi
automaticky se předpokládá, že hráč se turnajů bude účastnit,
tedy že bude hrát soutěžní golf.
Celková atmosféra v golfovém prostředí stojí na tomto základu.
Hráči se pyšní nízkým hendikepem, podle něj se golfi sté dělí na
smetánku se „singl hendikepem“ (jednomístné číslo), na dobré
a špatné hráče. Mnozí rekreační hráči se dokonce za svůj vyšší
hendikep stydí a touží proto po jeho zlepšení.
Pro golfová hřiště a fakticky pro celé golfové hnutí je tato si-
tuace sebezničující, protože nové zájemce o golf moc neláká,
ale spíše odrazuje. Takže na tom jsme tak, že cca 100 golfo-
vých hřišť se přetahuje o cca 30 000 aktivních a dalších pár
tisíc občasných hráčů. Je třeba klást si otázku, jak situaci po-
stupně změnit a přiblížit se poměrům ve světě.
ZACÍLENÍ NA NESOUTĚŽNÍ HRÁČE
Těžko předpokládat, že se situace u nás bude vyvíjet ji-
ným směrem než ve světě. V budoucnu budou velmi prav-
děpodobně naše golfová hřiště také živit zejména nesou-
těžní hráči, stejně jako třeba v USA, v západní Evropě nebo
v Austrálii.
Pokud si tuto skutečnost nepřipustíme a nebudeme pro to
nic konkrétního dělat, bude tato změna probíhat jen velmi
pozvolna a pomalu. Podle mého názoru jsme obětí zmíněné
provozní slepoty, a i když si začínáme uvědomovat, že něco
je špatně, zatím na tom nedokážeme nic podstatného změ-
nit. Z tohoto pohledu je žádoucí hledat nové cesty.
Zaměření na nesoutěžní hráče a na změnu náhledu společ-
nosti na golf představuje jednu z cest, jež se jeví jako logická
a perspektivní. Nestačí ovšem vědět, co je třeba udělat, ale
hlavně jak to udělat, abychom dosáhli svého cíle.
Já osobně to vnímám tak, že snaha o dosažení těchto cílů
není jen úkolem ČGF a manažerů golfových hřišť, ale nás
všech, kdo máme naši krásnou hru rádi!
Text: Jaroslav Drbohlav