Page 12
10
|
GOLF
SVĚTOVÝ GOLF | Historie PGA Tour
čítala tři turnaje s celkovou odměnou
8 545 dolarů, v průběhu 30. a 40. let
postupně rozšiřovala. Na konci druhé
světové války byl od ledna do dubna na
každý týden připraven jeden turnaj, mi-
nimální výše odměn za turnaj byla sta-
novena na 10 000 dolarů a mluvilo se
(a mluví se o tom dodnes) o vytvoření
rozpisu turnajů, které by se hrály v sudých
letech, a jiného, zcela odlišného pro liché
roky, aby byli uspokojeni všichni, kdo si
přáli být sponzory golfu.
Dobrovolní migranti putovního okruhu
se letos v zimě těší na rekordní celkový
objem 215 000 dolarů v prize money
v 15 turnajích, a vzhledem k tomu, jak
golf v současnosti cválá, by peněžní
výhry měly růst ještě pěkných pár se-
zon. Pokud se tak stane, bude to pro
mnohé spásné, protože fi nanční výhody
profesionálního hráče mají ve skuteč-
nosti mnohem méně zlatého lesku, než
si většina lidí myslí. Golfový fanoušek
v zasněženém Montpelieru si v ranních
novinách přečte, že Gene Littler si vítěz-
stvím na Phoenix Open přišel na 2 400
dolarů za čtyři dny hry (místo práce) pod
laskajícím arizonským sluncem.
To je pěkná úroda, to je pravda, ale aby
obrázek dostal patřičné proporce, je
třeba také zmínit, že z 200 až 250 gol-
fi stů na okruhu, kteří jdou za sluncem
(a občas i za prachem a deštěm), jen šest
nejlepších trefí skutečné peníze, jen asi
tucet nejlepších uhradí své náklady a zby-
tek chlapců se musí spokojit s označením
„cenná zkušenost“, což je šikovná fráze,
která se hodí, když se snažíte zachránit
něco z vyčerpávajícího úsilí, které bylo
v podstatě zklamáním.
RYCHLÉ, TVRDÉ FERVEJE
Jestli se golf na okruhu v něčem zásad-
ním liší od mistrovského, pak je to typ
hřiště, na kterém se turnaje hrají. Vět-
šinou jsou okruhové „lajny“, jak jim pro-
fesionálové říkají, relativně krátké a rány
běhají daleko, protože jejich ferveje byly
tvrdě opečeny sluncem. Obvykle je zde
spousta místa, a tak můžete drajvovat, co
vám síly stačí. Greeny jsou obvykle jako
žehlicí prkno, takže můžete směle přihrá-
vat a patovat.
Hřiště El Rio, na kterém se konal Tucson
Open, je obzvlášť speciální. Odpaliště
a greeny jsou zelené skvrny na kon-
cích fervejí z bermudské trávy, které
byly vyběleny do barvy pískoviště. Místo
běžného rafu je plocha mezi fervejemi
tvořena černohnědou špinavou hlí-
nou, přerušovanou skupinami tamaraků
a bavlníků.
Při příjezdu z Phoenixu, předchozí za-
stávky turné, Marty Furgol zaparkoval
auto u klubovny, prošel si čtyři jamky
a pak s prohlášením, že „tohle vůbec není
můj typ hřiště“, nasedl zpět do auta a od-
jel do San Antonia, další zastávky. Bylo to
gesto v tradici Claytona Heafnera, toho
opravdu neurvalého muže, který před
Harrie Ward, Doug Ford, Ken Venturi Bayer, Bob Hope, Bing Crosby Cary Middlecoff a Mike Souchak na Western Open Crosby