Page 34
ROZHOVOR | Sára Kousková
32
|
GOLF
a také holkami, se kterými jsem hrála na
„letasce“. Dobře se mi hrálo se Skandi-
návkami. Neříkám, že je mi úplně jedno,
s kým hraju, ale pokud se objeví hráčka,
která je pomalá, což se mi v sezoně stalo
tak dvakrát třikrát, tak to může být až
otravné. V takovém případě si říkám, že
takovou hráčku už radši nepotkat. Ale ji-
nak si myslím, že vycházím s každým.
Takže pomalá hra vám nevyhovuje?
Moc ne. Ale i od toho se člověk dokáže
oprostit. Musí.
Na co jste se mohla v loňském roce
spolehnout?
Myslím, že na práci s týmem, kterou jsme
odváděli. Ať už na Jakuba (Mejzlíka) nebo
Pavla (Niče). O ně jsem se mohla opřít,
když jsem potřebovala. To bylo důležité.
A něco herního? Železa mě držela sta-
bilně po většinu sezony. Snad jen s vý-
jimkou jednoho víkendu v půlce sezony.
Moje hra byla relativně stabilní, a když
přišly chyby, tak to byly stupidní chyby ko-
lem greenů. Nebo psychické. Ale většinou
jsem se mohla o svou hru opřít.
Objevila jste během premiérové se-
zoně na LET i něco nového?
Musím říct, že vlastně ano. Na turnaji ISPS
Handa jsem byla s trenérem Pavlem Ni-
čem a byl to jediný turnaj v sezoně, kde
mi dělal i kedíka. Viděl mě přímo při hře
a mohli jsme reagovat na dané podmínky.
Hrálo se větru a já se naučila hrát i nízkou
ránu pod větrem drajvrem. Ránu, kterou
jsem předtím ani nechápala v hlavě, na-
tož, abych ji zahrála. A najednou to šlo.
Jen se spojilo pár věcí dohromady. I ta-
kové objevy mohou přijít.
Objevovala jste ale i spoustu dal-
ších věcí. Nová hřiště, nové země,
dlouhé cesty. Jak těžké bylo se s tím
srovnat?
Musím říct, že si teď užívám takové turnaje,
kdy se nemusí příliš cestovat a nemusím
toho moc řešit. Prostě jeden let někde po
Evropě a je všechno v pohodě. To proto,
že při delších cestách je těch stresových
faktorů docela dost. Primárně se přede-
vším dostat do místa konání, ale také mít
všechny věci. My jsme nezačali vůbec
šťastně hned při prvním turnaji v Keni. Měli
jsme zpoždění, uletělo nám letadlo, museli
jsme do Maroka shánět nové letenky, pak
ztracené kufry a já nevím, co ještě. Byla to
perná škola hned od začátku, žádná po-
hodička. Skvělé ale bylo to, že jsme na to
většinou byly dvě. Ze začátku s Janou (Me-
lichovou), když jsme společně cestovaly na
úvodní turnaje. Nebo potom v Indii, kdy
jsme tam trošku partyzánsky přežívaly už
o týden dřív před turnajem.
Asi je příjemné, když na LET zní
i čeština a pravidelně hrají turnaje
české hráčky.
Nejen příjemné, je to skvělé. Jsme tam
už za docela významnou skupinu. Třeba
i s rozhodčím Michaelem Jonem a něko-
lika českými kedíky. Je hezké mluvit česky,
můžeme si pomáhat. Je to fajn.
To zní hezky, pomáhat si. Letos je
ale olympijský rok a v sázce jsou
dvě místa pro české hráčky pro tur-
naj v Paříži. Nepoznamená souboj
o ně vztahy, kamarádství a ochotu si
pomáhat?
To se asi uvidí, až odstartujeme sezonu.
Ale myslím, že kvalifi kační žebříček je na-
stavený tak, že refl ektuje jen naše výkony.
Když budou jiné hráčky hrát lépe než já,
tak se nedá nic dělat. Pořád hrajeme proti
hřišti, ne proti sobě, jako třeba na kurtu
v tenise.
Českou jedničkou v olympijském
žebříčku je stále Klára Davidson
Spilková, vy momentálně tou dru-
hou pro Paříž.
Někdy si říkám, že už bych byla nej-
radši, aby olympijskou kvalifi kaci už za-
vřeli a bylo to hotové. Je to příjemné,
ale pořád to není uzavřená věc. Což je
správně, protože do olympijských her
zbývá ještě hodně času. Prostě víme, že
uzávěrka je po Berouně a do té doby
bude sběr bodů a nic nebude jasné ani
jisté. Tak k tomu chci přistupovat.
Je to pro vás vrchol, nebo jeden
z vrcholů roku?
Jednoznačně. Motivace hrát v Paříži je
obrovská. Směřujeme k tomu první polo-
vinu sezony. Budu asi hrát, co půjde, co
zvládnu. Máme nastavený blok turnajů
zhruba do Soulu. Po něm vše zhodnotíme
a uvidíme, co dál. Jestli zvládnu i šňůru
v květnu a červnu, kdy je turnajů nejvíc.
Jak vypadala zimní příprava na
rok 2024?
Byla jsem dvakrát ve Španělsku. Poprvé
to bylo volnější, i s rodinou a trochou od-
počinku. Po posledním loňském turnaji
jsem si dala volno, dokonce i bez holí, ale
už pátý den jsem to nevydržela a trošku
jsem si šla zapinkat. V lednu jsem byla na
jihu Španělska opět, a to už bylo hlavně
SÁRA KOUSKOVÁ
A JEJÍ ROK 2023 NA LET
NEJLEPŠÍ KOLO
Nejradši bych dala Indii, kde z toho bylo páté místo.
Moje nejlepší umístění. Výsledkově ale bylo nejlepší
Irsko, kde jsem zahrála 64 ran.
TOP RÁNA ROKU
V Irsku jsem dala chip-in, který stanovil právě skóre
64 ran. Ale vybavuje se mi Indie. Na třináctce mi tam
nevycházel drajv, přestože to byla relativně triviální
rána. Většinou jsem se zachraňovala z krkolomných
pozic. To platilo i ve fi nálovém kole. Musela jsem dát
pat z osmi metrů, a to se mi povedlo. Tak asi to. Ale
těch ran bylo víc.
TOP HŘIŠTĚ ROKU 2023
Bylo i pár hřišť, kdy jsem si říkala, že tady už hrát
nechci. Ale stejně na nich i letos budu hrát zase.
Hodně se mi líbilo hřiště na Floridě u Trumpa.
Bylo hodně těžké, byla to velká výzva, ale zároveň
nádherné. Jeho kvalita byla neuvěřitelná.
TOP JAMKA ROKU 2023
Krásná, ale zároveň jedna z nejtěžších jamek byla
tříparová sedmnáctka v Singapuru. Hrála se přes
vodu na poloostrovní green, který byl strašně
uzounký. Jen trefi t ho bylo docela umění. Navíc byl
chráněný bankry a všude kolem byla ve hře voda.
Navíc to nebyla ani úplně nejkratší jamka. Hrála jsem
ji šestkou železem, takže kolem 160 yardů.
Věděla jsem, že úroveň na LET je daleko vyšší
a konkurence větší. Myslím si, že to nejtěžší,
takovou tu prohrabávací sezonu mám za sebou.
Aspoň v to doufám. A teď to bude o tom, abych
dokázala prodat, co umím a co ve mně je.