Page 16
14
|
GOLF
SVĚTOVÝ GOLF | Historie PGA Tour
uzdě. Littlerovi mají samozřejmě přívěs,
stejně jako Arnold Palmer, Felice Torza,
Bob Grant, Pat Patton, všichni s rodinou.
Současným idolem je přívěs Dicka Ma-
yerse, který má 30 stop a váží čtyři tuny
a který si Dick a Doris sami navrhli. Ale
Holscherovi mají objednaný nový, ještě
větší přívěs.
VEČÍRKY A SEZENÍ
Všudypřítomný Ray O‘Brien, který řídí
túru pro PGA. „O.B.“, který poprvé pro-
jel okruh jako hráč už v roce 1931 a od
roku 1936 ho objíždí jako funkcionář, má
na starosti leccos – vyjmenujme jen ně-
kolik jeho úkolů – vyjednává s místním
sponzorem, vyřizuje registraci přihláše-
ných, dohlíží na to, aby byly zajištěny
dostatečné prostory v šatnách a férové
ceny za jídlo v klubu, přípravu kvalifi kač-
ních kol, kontrolu hřiště a vypracování
pravidel, která upravují zvláštní místní
podmínky, sestavení dvojic a startovních
časů, zajištění golfových klinik, tiskových
a rozhlasových zpráv, slavnostních pre-
zentací, rozdělení peněžních odměn,
proplácení šeků a rezervace pokojů na
šest turnajů dopředu.
Má štěstí (a stejně tak i celá tour), že jeho
sekretářkou v terénu je jeho manželka
Jo, která je jako vichřice. Jen zřídkakdy se
stane, že O.B. zvládne jídlo, aniž by ho od
stolu neodvolal nějaký detail, který vyža-
duje okamžitou pozornost – drajv Tonyho
Holguina na první jamce skončil v syslí
díře a rozhodčí musí rozhodnout, zda má
Tony nárok na bezplatný drop, nebo je na
prvním odpališti státní policista s předvo-
láním za překročení rychlosti pro Johna
Barnuma a chce ho uprostřed kola vyká-
zat ze hřiště.
V každou hodinu se konají sezení s nejrůz-
nějším programem. Debatuje se o všem…
že golf je tak trochu negativní hra – co
jsem udělal špatně? – nebo: pomůže
vám přečíst si knihu Síla pozitivního myš-
lení? nebo: Jaké jsou nejlepší zastávky na
tour? V této poslední souvislosti se zdá,
že panuje shoda na Palm Springs, Crosby
(když je správné počasí), Houston (kde je
správná cena – 30 000 dolarů), a samo-
zřejmě Masters.
„Palm Springs je můj nejoblíbenější,“ svěřil
se jednoho večera Al Besselink, pravděpo-
dobně nejbouřlivější z kočovníků. „Je to
celé jako parádní večírek. Přes den pravá
golfová atmosféra a večer spousta života.
Letos měli na terase klubovny postavený
velký stan a hrála tam do noci kapela Lese
Browna. Senzační.“
Je tu mnoho neznámých mladých lidí,
kteří ze všeho nejvíc touží po kariéře
v golfu a zjišťují, že prorazit je pro ně
strašně těžká věc. Na každém turnaji je
vyčleněno 50 až 70 „volných míst“ pro
golfi sty, kteří nejsou na exempt listu, což
je seznam hráčů, kteří na každém turnaji
mají své místo zajištěno díky dosavadním
výsledkům.
Jasně, pokud golfi sta, který dosud nemá
tuto jistotu, skončí na turnaji mezi 60
nejlepšími hráči, automaticky se kvalifi -
kuje na místo v dalším turnaji v pořadí,
ale než bude mít šanci dostat se do
první šedesátky, musí se nejprve dostat
do turnaje tím, že v úterý před vlastním
turnajem získá jedno z těchto „volných
míst“ v kvalifi kačním kole pro nevyňaté
hráče. Když se vám to nepodaří, poje-
dete téměř okamžitě na další zastávku
a začnete tam trénovat několik dní před
příjezdem velkých kluků.
Je to vyčerpávající, úzkostný život, zimní
turné, ale přes všechno, čemu vás vysta-
vuje, vám kupodivu přináší přinejmen-
ším stejné potěšení. Pro veterány jako
Jimmy Demaret a Dutch Harrison, kteří
jsou už dávno etablovaní, by bylo těžké
zůstat stranou. Stejně jako hercům je-
viště, přejde turné starým tahounům do
krve a chybí jim jeho zvláštní druh ka-
marádství, které v běžném civilním ži-
votě nikdy není k dispozici. Až si udělají
hromádku, usadí se, ale když zjistí, že je
to zase táhne na turné, třeba jen na pár
turnajů, přijedou a mají pocit, že nikdy
nebyli pryč. Jsou zase hned doma v tom
mikrokosmu golfu a golfi stů, ve věčně
mladém světě tam, kde se ten týden ná-
hodou kempuje.
Britský golf zastupoval na okruhu skvěle Peter Alliss.