Page 42
40
|
GOLF
ROZHOVOR | Martin a Matěj Mňahončákovi
chce vyhrávat a Matěj byl brzy na singl
handicapu a také vyhrával turnaje. Na
druhou stranu má i období, kdy se mu
nedaří, nejde mu to a nechce golf ani
vidět, nechce trénovat. To pak musíme
zasáhnout já i manželka. Musíme trochu
zatlačit a dotlačit ho zpátky na trénink.
Pak zase zahraje dobře a zase ho to na-
kopne. Jsou to takové vlny.
Matěj: Bohužel to tak je. Nechám se
občas vynést na obláček, když slyším od
lidí kolem sebe chválu. No a pak z něj
spadnu a bolí to. To pak golf nemám
rád a nechci ho ani vidět. Nechce se mi
ani na trénink, ani na hřiště. Ale to asi
zažívají i jiní a jde o to překonat to.
Jak se s tím popasovat?
Martin: Opakuje se to v nějakých peri-
odách. Hodně záleží na jeho výsledcích,
jak zahraje, nebo nezahraje. Taky co
vymyslí kamarádi kolem něj za zábavu.
Přece jen v těchto letech je těch lákadel
víc. Jedinou cestou je, že se musí cho-
vat víc jako profesionál, což se zatím
nechová, ale pracujeme na tom. Mys-
lím, že musí dozrát. Je mu pořád teprve
17 let. To je málo. Musí pochopit, že
bez stoprocentního, nebo spíš 120pro-
centního nasazení nemá šanci se pro-
sadit. Bavíme se o tom, říkám mu, že
mu s mámou pomůžeme, jak budeme
moct, ale ať tomu dává 120 procent.
Matěj: Vím, že musím něco změnit,
že dokážu být kreativní při tréninku,
aby mě víc bavil, abych víc vydržel
a aby se neopakovala minulá sezona
a všechny ty propady, jednou nahoru,
podruhé dolů. Ale zatím je tím recep-
tem na překonání krize táta, který mě
prostě vezme a odveze mě na trénink,
na hřiště. Někdy i trochu pod tlakem.
Ale myslím, že je to lepší, že už víc vní-
mám i věci kolem, že můj golf stojí jeho
čas, peníze a že to není jen tak. Musím
na tom víc pracovat i sám. Aby mě do
golfu nemuseli tlačit rodiče, aby to šlo
víc ze mě. Abych já chodil za tátou a ří-
kal mu – vezmi mě už na ten golf.
Jak se odrazí na rodinném životě
to, když syn hraje špičkový golf
a táta pro zábavu?
Martin: Znamená to, že já golf nehraju
skoro vůbec. Za rok si dám tak dvě tři
kola. Všechno podřizujeme Matějovi.
Dnes v podstatě existuje jeho škola
a golf, přičemž Matěj není extra stu-
dijní typ, takže je to tak 60 procent golf
a 40 škola. Dělá soukromou obchodní
akademii a nevyčnívá nahoru ani dolů.
Ve škole mu vychází hodně vstříc, ale
je pravda, že během sezony ve škole
moc není. Pak to dohání opravnými
zkouškami.
Jak vypadá takový měsíční pro-
gram rodiny Mňahončákových
v sezoně?
Martin: Většinou nemůže být sám, pro-
tože jezdíme na turnaje a na výjezdy
autem. Jezdím s ním, nikomu ho ne-
svěřuji. Jen zcela výjimečně s ním jede
manželka. V sezoně hraje turnaje každý
víkend pravidelně. V neděli se vrátíme,
následuje nějaká příprava, kondička, tré-
nink a zase turnaj. Více než polovinu
dní v měsíci jsme na cestách.
V jaké roli jste nejčastěji – táta,
trenér, manažer, řidič, sponzor,
mentor, caddie?
Martin: Nedávno jsme definovali, že
moje role je rozdělena na dvě. Doma
a mimo golf jsem táta, na golfu jsem
manažer. Jsem ten, kdo ho společně
s manželkou platí, kdo říká, jak to bude.
Caddie občas také a vlastně takový táta
máma pro všechno.
Martin Mňahončák v minulosti působil i jako caddie,
když spolupracoval třeba s Romanem Šebrlem.