Page 30
28
|
GOLF
SVĚTOVÝ GOLF | Olympiáda
čistě americké. Doslova pár minut před
začátkem turnaje pak zbylí Američané
ještě narychlo poskládali aspoň třetí de-
sítku hráčů a tyhle celky – pojmenované
Western Golf Association, Trans-Mississippi
Golf Association a United States Golf As-
sociation – si to rozdaly o zlato, načež se
v uvedeném pořadí také umístily.
Pokud ale soudíte, že také v soutěži jed-
notlivců nemohl v St. Louis vyhrát nikdo
jiný než právě někdo z domácích, šeredně
se mýlíte. Američané měli přitom v sed-
masedmdesátičlenném startovním poli
plných 74 želízek v ohni, zbylá tři místa
obsadili reprezentanti sousední Kanady –
a jeden z nich vyfoukl pořadatelům zlato!
Turnaj se oproti Paříži hrál úplně jiným
systémem, hráče nejprve čekalo 36 ja-
mek kvalifi kačního kola na rány, dvaatřicet
nejlepších pak hrálo vyřazovací play-off
jamkovku, každý zápas opět na 36 jamek.
Není divu, že takové klání trvalo celý tý-
den, od 17. do 24. září, tedy v termínu
připomínajícím dnešní Ryder Cup.
A jak už bylo řečeno, Američanům zbyly
jen oči pro pláč, přesněji tedy stříbrná
a bronzová medaile. Tu nejcennější si
na krk pověsil George Lyon, tehdy už
šestačtyřicetiletý rodák z městečka neda-
leko Ottawy, který se jinak živil jako oby-
čejný pojišťovák, celý život hrál především
kriket a golfové hole držel poprvé v ruce
pouhých osm let předtím! Ano, i takové
příběhy přinášel v dávných dobách olym-
pijský sport.
Tenhle byl ale nadlouho posledním, pro-
tože na olympiádě v roce 1908 už golf
chyběl. Paradoxně se přitom tehdy hry
konaly v zemi golfu zaslíbené, konkrétně
v Londýně. Ten nahradil původně pláno-
vaný Řím, italské pořadatelství překazil vý-
buch sopky Vesuv o dva roky dříve a ná-
sledné fi nanční potíže. Na britské půdě
se ovšem s golfovým turnajem napřed
počítalo, byl ale z dnes už ne zcela jas-
ných důvodů zrušen pouhé dva dny před
začátkem, přestože se jinak v Londýně zá-
polilo už ve dvaadvaceti jiných sportech
včetně třeba přetahování lanem…
A pro golf to znamenalo na více než
sto let labutí píseň, z programu her to-
tiž vypadl, snad i proto, že žádní profe-
sionálové tehdy na olympiádě ofi ciálně
startovat nemohli. A když už to vypa-
dalo v roce 1920 v Antverpách na návrat
pod vlajku s pěti kruhy, stalo se totéž,
co v Londýně – golfový turnaj byl pár
dní před začátkem odřeknut, tentokrát
prý pro nedostatečný zájem případných
účastníků.
Celou éru druhé světové války i následné
války studené tak prožili golfi sté v olym-
pijské izolaci. Nejslavnější hry z českého
pohledu v Tokiu, Mexiku, Moskvě či Soulu
nabídly spousty sportovních atrakcí i okra-
jových kuriozit, soutěžilo se v moderním
pětiboji, parkuru, synchronizovaném pla-
vání i jachtingu, ale generace Jacka Ni-
cklause, Arnolda Palmera a koneckonců
i později Tigera Woodse a Phila Mickelsona
si o olympiádě mohla nechat jenom zdát.
Průlomovou změnu přinesl až kongres
Mezinárodního olympijského výboru v Ko-
dani v roce 2009, kde bylo konečně roz-
hodnuto o návratu golfi stů (a samozřejmě
už i golfi stek) na nejsledovanější sportovní
událost světa. Termín? Ještě to trvalo
sedm let, než se současná generace elit-
ních hráčů a hráček poprvé sešla v olym-
pijském Riu de Janeiru 2016.
A byl to zase nakonec tak trochu bi-
zarní comeback. Dnes už si na to málo-
kdo vzpomene, ale před začátkem her
se objevily informace o tom, že v Brazílii
Dva novodobí vítězové olympijského turnaje, Justin Rose triumfoval v Riu, Xandere Schauffele na něho navázal v Tokiu.