Page 83
ROZHOVOR | Jan Grund
WWW.CASOPISGOLF.CZ
81
Povězte, co je pravdy na tom, že váš
otec dostal darem bag s holemi, ale
protože se mu nechtělo jezdit ni-
kam daleko za golfem, postavil si
hřiště. Nakolik je to „kerkonošská
poudačka“ a nakolik pravda?
Ač to může znít všelijak, je to pravda.
V devadesátých letech nám skvěle běžela
textilní fi rma. Otec měl spoustu podni-
katelských nápadů a také se rozhodl, že
bude hrát golf. Pořídil si drahé hole, což
bylo v té době normální, protože tehdy
všechny golfové věci byly drahé. Jenže
mu ležely dlouho ve sklepě. Já měl ve
fi rmě vždycky na starost náklady, a tak
jsem mu pohrozil, že hole prodáme. Od-
pověděl – neprodávej nic, já si postavím
hřiště. Tomu jsem se zasmál, ale za půl
roku koukám, že koupil nějaké pozemky
a na kopci začal stavět driving. A také
najal architekta na první devítku. Teprve
tehdy jsme pochopili, že to bude vážné.
Od drivingu k osmnácti jamkám to
ale byl ještě pořádný kus cesty…
To je pravda. Byla to ještě velká bitva vy-
budovat celý areál do dnešní podoby. Ale
ten prvotní nápad opravdu vznikl tak, že
otec miloval golf, a neměl kde hrát.
Bylo už tehdy vaším záměrem vybu-
dovat areál s celoročním provozem
jako je to dnes, nebo bylo tím prvot-
ním plánem mít jen golfové hřiště?
Úplně na začátku musím přiznat, že
jsem tehdy nevěděl o golfu vůbec nic.
Otec jen trochu, ale od začátku do toho
šel s tím, že chce postavit osmnáctku.
Jako první postavil devítku, na dalších
devět jamek jsme čekali dalších zhruba
sedm let. To proto, že jsme se nemohli
dostat k dalším pozemkům, a k tomu,
že tady musíme postavit i hotel, protože
už tehdy jsme pochopili, že hřiště samo
o sobě se neuživí.
Jak se díváte na tohle rozhodnutí
s odstupem času?
Naštěstí jsme to už tehdy rozeznali
správně. Bylo to v nabídce služeb. Jezdili
jsme po světě, něco jsme viděli v Ně-
mecku nebo na Madeiře. Viděli jsme
řadu resortů, které se nám ohromně
líbily včetně služeb, které nabízely.
V roce 2008 jsme začali stavět hotel
a na poslední chvíli jsme ještě měnili
projekt a přidali jsme do něj vnitřní ba-
zén, který v prvotním projektu nebyl.
Podařilo se a nelitujeme toho, protože
náš hotel byl jedním z mála hotelů v Kr-
konoších, který nabízel i takové služby.
Bazén, vířivku, wellness, saunu… To se
nám určitě povedlo.
Ale přece jen, golfové hřiště
v podhůří Krkonoš v mnohem
náročnějších podmínkách než ně-
kde v nížině. Nebylo to přece jen
velké dobrodružství?
Na startu nám pomohlo hodně to, že
nám první roky přinášely hodně rado-
sti. Byla to nejlepší léta. Po otevření de-
vítky přibývali rychle členové, přispívali
na chod klubu, platili za členství i tehdy
relativně vysoké částky. Klubovna žila
a klubový život byl parádně nastarto-
vaný. Otec tím byl nadšený. Na druhou
stranu to bylo ale vykoupené i spoustou
starostí. Na golf se koukalo jako na sport
pro zbohatlíky, leckdy nám okolí házelo
klacky pod nohy. To platilo při snaze
dodělat druhou devítku. Dlouho jsme
se nemohli dostat k pozemkům, aby-
chom hřiště rozšířili na osmnáct jamek.
Nakonec se to podařilo, ale problémy
kolem toho byly obrovské. Stálo nás to
mnohem víc peněz, než jsme předpo-
kládali. I jako rodina jsme si prošli krizí,
hádali jsme se kvůli tomu. Ano, bylo to
dobrodružství se vším všudy. S radostí
i frustrací. Bylo to i o vůli, jestli vydr-
žíme, nebo ne. Nakonec se to povedlo,
i když to byly těžké časy.
Když se teď s odstupem ohlédnete,
šli byste do toho znovu?
Trochu jsem se bál, že se mě na to ze-
ptáte… Z pohledu byznysu asi ano, ale
těch sedm let bylo opravdu hodně těž-
kých. Kdyby to člověk tehdy tušil, asi by
zvolil jednodušší byznys, který se nabízel,
třeba byty nebo něco podobného. Ale
golfové hřiště, které minimálně deset let
nevydělává, to je spíš radost než byznys.
Investovali jsme do toho hodně peněz,
ale dodrželi jsme slib, který jsme dali čle-
nům, že tady bude osmnáctka a klubovna.
Jak byste hřiště popsal?
Jako přátelské horské hřiště s nádhernými
výhledy, na němž si zahraje každý. Profe-
sionál, amatér i celá rodina. Jsou tu vlídné
jamky i ty, které dokáží potrápit. Není roz-
hodně jednoduché. Mnohokrát jsem slyšel
Otec měl spoustu podnikatelských nápadů a také
se rozhodl, že bude hrát golf. Za půl roku koukám,
že koupil nějaké pozemky a na kopci začal stavět
driving. A také najal architekta na první devítku.
Teprve tehdy jsme pochopili, že to bude vážné.