Page 84
ROZHOVOR | Jan Grund
82
|
GOLF
hráče se singl handicapem, jak říkají, že
takové hřiště zvládnou levou zadní, a pak
je vytrestalo. Má jiskru. Lidé si i po letech
jamky pamatují. Ostatně, s tím mám spo-
jenou i jednu historku.
Povídejte…
Čekali jsme přírůstek do rodiny, narození
syna a při jedné z prohlídek doporučil gy-
nekolog kontrolu hlavičky ultrazvukem,
protože se mu něco nezdálo. Manželka
z toho měla velký stres. Jeli jsme do Hradce
na ultrazvuk, pan doktor manželku pro-
hlédl a prohlásil, že všechno vypadá dobře.
Pak se otočil na mě a dodal: „Ale ta čtyřka
u vás, ta mě teda potrápila. Na pětce už to
bylo ale dobré, tam jsem se zahojil.“ Man-
želka ještě ležela na lehátku a nevěřícně
kroutila hlavou, jestli ještě nejsme náho-
dou na vyšetření. Pro mě to bylo v tu chvíli
hodně odlehčující, ale taky potvrzení, že se
hřiště dokáže vrýt do paměti.
Jak se hřiště proměnilo v běhu let
od roku 2009, kdy byla otevřena
kompletní osmnáctka?
Od začátku jsme vsadili na kvalitní
údržbu, postupně jsme dokončili závlahy
a také zrychlili greeny. Právě to nám hráči
v minulosti asi nejvíc vytýkali. Naší sna-
hou je pořád něco zlepšovat. Platí to pro
hřiště i pro zázemí. Chceme, aby lidé na
naše hřiště vzpomínali v dobrém.
Jak náročné je starat se o hřiště
v podhůří Krkonoš?
Není to jednoduché. Jsme přece jen na
horách a těžké je to zvlášť na jaře. Tráva
je tu jiná. Chápu hráče, že nás srovnávají
s hřišti třeba kolem Prahy nebo někde na
jihu, ale u nás je jiná situace. Máme tady
půl metru sněhu každý rok, přimrzne,
odtaje, občas se udělá plíseň. Tráva tady
musí být jiná. Pozvali jsme k nám i speci-
alisty ze Slovenska a Rakouska, kteří mají
také vysoko položená hřiště. Myslím ale,
že i na tom jsme hodně zapracovali.
Prozraďte svou nejoblíbenější
jamku a tu, která vás nejvíc zlobí?
Mojí oblíbenou jamkou je třináctka. Dlouhý
třípar nějakých 180 metrů. To proto, že
jsem na ní před třemi roky zahrál svoje
první hole-in-one v životě. Odpálil jsem
ránu trojkou dřevem a pak jsme nemohli
míček na greenu ani nikde kolem najít.
Pak jsme koukli do jamky a míček byl tam.
Nejvíc mě trápí asi čtyřka. Je to dogleg na-
horu do kopce a doprava. Tam to člověka
láká hrát přímo na fervej, ale stačí míček
trochu vyhodit, a jste ztraceni v roughu.
Původně golfový areál se promě-
nil v resort s celoročním provozem.
To se vytříbilo během let?
Přesně tak. Začalo to už stavbou hotelu.
Hned od začátku jsme chtěli postavit
něco nadčasového, ne nějakou ošklivou
třípatrovou budovu, která bude hyzdit
krajinu. Zkrátka s citem vytvořit hotel se
zajímavými službami a klubovnu s kom-
pletním zázemím pro golfi sty. A právě
díky službám, jakými je bazén, wellness
či sauny, můžeme mít celoroční pro-
voz. V letních měsících především golf,
v zimě lyže.
Dá se srovnat golfová a lyžařská
sezona?
Resort má navrch v tom, že hned u ho-
telu máme golfové hřiště. Za golfem se
k nám jezdí víc a letní sezona je přece jen
delší a taková čitelnější. Na rozdíl od zimy.
Příklad? Minulý rok byla zima špatná, le-
den 2023 propršel. Zimní sezona trvá od
půlky prosince do půlky března. Přes léto
je prostor přece jen větší.
V zimě hřiště křižují i běžecké stopy.
Co sjezdovky?
Sjezdové tratě jsou hned vedle nás,
ale nejsou naše. Nicméně spolupracu-
jeme. Běžkařské tratě připravujeme ve
spolupráci s místními hasiči.
Od lidí, kteří k nám přijedou, nechceme
ani nic za parkování, protože chceme,
aby to tady žilo. Hodně lidí se tady pro-
větrá na běžkách, zastaví se u nás na
drink, na kávu, na dobré jídlo a vědí, že
je u nás příjemné prostředí. Hotel, re-
staurace a další zázemí jsou velký trumf,
ale není to ještě sám o sobě recept na
úspěch.
Rozmanitost hřiště a výhledy, které se hned tak
neokoukají. Přidal bych kvalitní jídlo v restauraci,
wellness a také polohu, klid a kouzlo, které tohle
místo má. Otec ho našel hodně dobře. Je ideální
i pro různé oslavy, svatby a akce, kde na vás nikdo
nekouká, děti nikam neutečou. Trumfem jsou
i služby koncentrované na jednom místě.
Z mnoha pasáží hřiště se nabízejí nádherné výhledy.