Page 13
WWW.CASOPISGOLF.CZ
11
SVĚTOVÝ GOLF | Historie PGA Tour
několika lety absolvoval celý zimní swing,
ale byl tak znechucen vzhledem a sta-
vem většiny hřišť, že obvykle pokračoval
v cestě a zúčastnil se jen čtvrtiny turnajů.
Z toho vyplývá, že golf na okruhu má
tendenci vychovávat zvláštní druh hráčů,
kteří jsou specialisty na tři hole, drajvr,
wedge a patr. S tímto omezeným arzená-
lem a svou soutěživostí dosahují zázrač-
ných výsledků, které jsou již dlouho syno-
nymem zimní túry.
Zatímco na mistrovských hřištích, jako je
Augusta National, je 72 ran stále ještě dob-
rým výsledkem (No, to je dodnes, zjevně
byli velmi dobří. – poznámka autora), hráč,
který na typickém okruhovém hřišti pře-
kročí 70 ran, se v šatně tiše trápí, dokud
tuto nešťastnou skutečnost nestráví, a to
z dobrého důvodu: každým rokem se po-
čet schopných profesionálů zvyšuje a dnes,
abyste si na většině okruhových turnajů za-
jistili viditelnou část prize money, nesmíte
mít průměr čtyř kol vyšší než 69 ran.
Například na turnaji Tucson Open začal
Ed Furgol s výsledkem 76, a přestože po
něm následovala pozoruhodná série 67,
66, 67, stále neskončil lépe než na děle-
ném devátém místě, což mu v tomto tur-
naji s dotací 10 000 dolarů vyneslo pou-
hých 390 dolarů.
Před čtrnácti dny se na 6 400 yardů dlou-
hém hřišti Brackenridge Park s parem
71 v San Antoniu, městském hřišti tak
opotřebovaném neustálým provozem,
že hráči odpalují z gumových rohoží,
odehrálo nejúžasnější skórování sou-
časné tour. Mike Souchak, který byl loni
jen dalším dlouhým ranařem, ale dnes je
opravdu velmi solidním golfi stou, zde vy-
hrál Texas Open po kolech 60, 68, 64, 65.
To dává dohromady 257 ran, což je nej-
nižší součet za čtyři kola, jaký kdy byl na
turnaji PGA zaznamenán.
Pokud jde o Mikovu úvodní salvu 60 ran,
kterou vyrovnal rekordní nejnižší skóre
na 18 jamek v ofi ciální soutěži, skládala
se z 33 ran na první a 27 ran na druhé
devítce, což nejenže překonalo všechny
rekordy PGA na devíti jamkách, ale jistě
musí být, přestože třeba z Moskvy chodí
zprávy o senzačních číslech běžně, světo-
vým rekordem.
Mike to udělal takhle. Na desáté jamce,
poměrně náročném tříparu dlouhém asi
180 yardů, trefi l šestku železem asi 14
stop od jamky a úspěšně zapatoval. Je-
denáctou a dvanáctou jamku zahrál po-
měrně volně – to znamená, že se musel
spokojit se dvěma pary, jeho jedinými
pary na této devítce. Pak se začal rozjíž-
dět. Na třinácté jamce, 520 yardů dlou-
hém pětiparu dlouhý drajv, skvělá trojka,
pat pět stop – eagle. Na čtrnácté, 370
yardů dlouhém paru čtyři: drajv, který ne-
chal metr od bankru před greenem, čip,
který téměř trefi l, doklepnutí na birdie.
Na patnáctce, paru čtyři dlouhém 385
yardů: drajv, niblick, pat z osmi stop – bir-
die. Šestnáctá, 375 yardů: čtyřka dřevo
z odpaliště, osmička železo pět stop
od jamky, pat do birdie. 17. jamka, další
krátký par 4, 360 yardů: stejná sekvence
– dlouhý přímý drajv, niblickem, 12 stop
pro birdie.
Na 18. odpališti byl Mike po osmi jamkách
úvodní devítky sedm ran pod par. Vydal
se na týčko s pětkou železem a míček
skončil na levém zadním okraji greenu,
asi 25 stop od jamky. S patem si dal na
čas, a samozřejmě ho trefi l, což byl jediný
opravdu dlouhý pat, který na této neu-
věřitelné devítce zahrál. A bylo to: 2-4-4,
3-3-3, 3-3-2 – sečtěte – 27.
Připusťme, že některé čtyřpary na Brac-
kenridge by se daly hodnotit jako tříapůl-
par (no… při délkách kolem 330–350 me-
trů… poznámka autora), ale devět jamek
prostě nemůžete zahrát lépe než Mike
Souchak toho dne.
NEJDELŠÍ HRÁČI
Mike Souchak vypadá v této fázi svého
vývoje jako člověk, z jakých rostou šam-
pioni. Je snadné mu fandit. Můj obdiv
k němu začal pár odpolední před za-
hájením Tucson Open, když jsem se šel
podívat, jak s Georgem Bayerem hrají
seznamovací kolo. Nebýt Bayera, dobře
stavěného, dobře koordinovaného, vše-
stranného sportovce, který měří metr
pětadevadesát a váží 120 kilo, by Souchak
kraloval jako největší palič na tour, což je
ocenění, které nikdy nikomu neubralo na
sebevědomí.
Upřímně řečeno, myslel jsem si, že se
podívám na běžný souboj. Ten se ale ne-
konal. George a Mike byli odhodláni hrát
dobré rány a nechat vzdálenost, aby se
o sebe postarala sama. Souchak draj-
voval asi 300 metrů po hladké, slámově
zbarvené ferveji. Bayer po něm o pět až
patnáct yardů dál. A pokud měl Bayer tu
čest a pálil jako první, naopak Souchak se
nemusel namáhat, aby ho předběhl. Po
drajvech se pomalu potloukali po ferveji
a diskutovali o hře železy.
Toho rána na desáté jamce, poté, co ho
drajv dlouhý 320 yardů donesl na vzdá-
lenost 60 yardů od jamky, Bayer napůl
topnul švih wedží a poslal míč kousek za
green. „Georgi, myslím, že jsi hýbal hla-
vou,“ přihlásil se impulzivně Souchak.
„Musíš ji mít ukotvenou. Vždyť to děláš
i na dřevech.“ S tím natáhl ruku, položil
ji Bayerovi na hlavu a držel ji v klidu, za-
tímco hromotluk provedl sérii cvičných
švihů wedží. „Přesně to chceš, Georgi,“
pronesl Souchak, když se přesunuli na
green. „Měl bys na tom zapracovat.“
S rizikem toho, že by se tato nestandardní
příhoda nemusela zdát příliš významná,
je třeba dodat, že o dva dny později Ba-
yer zahrál ve svém úvodním kole 66 ran,
což byl jeho dosud nejlepší výsledek na
okruhu. Než se z něj stane hotový gol-
fi sta, čeká ho ještě dlouhá cesta – jsou
dny, kdy patuje jako nervózní Ben Tur-
pin, ale je majitelem skvělého golfového
švihu. Hůl, kterou předvádí rány, když
profesionálové pořádají kliniku, je obtížná
jednička. Odpaluje jí asi na 250 yardů
a rovně.
George a Mike byli odhodláni hrát dobré rány
a nechat vzdálenost, aby se o sebe postarala sama.
Souchak drajvoval asi 300 metrů po hladké,
slámově zbarvené ferveji. Bayer po něm o pět až
patnáct yardů dál. A pokud měl Bayer tu čest
a pálil jako první, naopak Souchak se nemusel
namáhat, aby ho předběhl.