Page 13
PROFIL | Chris Wood
WWW.CASOPISGOLF.CZ
11
S účastí Roryho McIlroye, Justina Rose či
Henrika Stensona na Ryder Cupu se tak
nějak kalkulovalo, Chris Wood ale patřil
na začátku roku „jen“ do širšího okruhu
uchazečů, kteří se rvali o omezený počet
letenek do Hazeltine. Osmadvacetiletý
rodák z Bristolu však prožil dobrý ročník,
získal dostatek bodů a odbyl si rydercu-
povou premiéru.
O účast na turnaji velmi stál. Dokonce
tolik, že vynechal jeden z vrcholů sezony
a nestatoval na domácím British Open.
„Musím se na to dívat reálně,“ řekl a od-
hlásil se z majoru, na kterém měl pat-
řit k černým koňům. Ze hry ho vyřadilo
zranění krku, když nepomohla ani inten-
zivní léčba. „Máte-li pocit, že vaše hlava
váží sto kilo a nemůžete trefi t ani míček,
je to těžké. Nemohl jsem ani patovat,“
dodal.
Účast na Open mu rozmlouval i kapitán
Darren Clarke. „Vybojoval jsem si neuvě-
řitelnou šanci hrát Ryder Cup a nechci
o ni přijít,“ pronášel poté Chris smířeně.
Do hry se vrátil děleným 87. místem na
PGA Championship. Poté skončil sedm-
náctý ve Skotsku a společně s McIlroyem,
Stensonem a Dannym Willettem se
dostal mezi kvarteto s jistým startem
v Hazeltine.
Toto místo však navštívil už dříve – v roce
2009 strávil dvě hodiny na výslechu s še-
rifem, který měl v ruce pistoli. „Má první
cesta do Ameriky na vlastní pěst,“ vzpo-
míná Wood s úsměvem. „Když se na to
podívám zpětně, tak vím, že to byla uži-
tečná životní lekce a zároveň hodně ne-
příjemný zážitek,“ vzpomíná na chvíle,
kdy vkročil na americké území.
„Má první vzpomínka na Ryder Cup je
z roku 1999. Dívali jsme se v klubovně
v Long Ashtonu s mým otcem a pár dal-
šími členy,“ vrací se časem. V ten mo-
ment jeden z „kolegů“ vstal a odešel do
auta. „Donesl mi patr Scotty Cameron.
Bylo mi dvanáct a nemohl jsem tomu
uvěřit,“ vzpomíná. V té době začal snít
o tom, že si i on jednou zahraje o nej-
prestižnější týmovou trofej světa…
LÁSKU K FOTBALU VYSTŘÍDAL
GOLF
Nechme teď ale Ryder Cup stranou
a vraťme se na začátek Woodovy cesty.
Ta byla už odmala protkána sportem,
mohla se snést ale na jiné trávníky. Na-
daný Angličan měl totiž velmi blízko
i k fotbalovým pažitům. Toužil stát se
profíkem domácího klubu Bristol City,
jenže o sen zahrát si v anglické Premier
League ho připravily problémy s koleny.
Proto zvolil golf, jemuž se věnoval od
devíti let.
Stal se členem nedalekého Long Ashton
Golf Clubu a rychle zjistil, že se vydal
správným směrem. S golfovými holemi
mu to šlo ještě lépe než s fotbalovým
míčem, ve dvanácti dosáhl na singl hen-
dikep a brzy začal porážet nejen své vrs-
tevníky, ale i starší konkurenty. Dodnes
však má celoroční permanentku a je vel-
kým fanouškem fotbalového Bristolu.
VE STOPÁCH BOBBYHO JONESE
První výrazný úspěch se dostavil v roce
2007, kdy zvítězil na Russian Ama-
teur Championship. Rok nato přidal ti-
tul z Welsh Open Amateur Stroke Play
Championship v Conwy. Turnaj zakončil
s výsledkem 289 ran a nejbližšího pro-
následovatele zanechal o šest úderů
nazpět. „Je to největší úspěch, kterého
jsem dosáhl, takže si teď můžu dopřát
chvíli volna,“ lebedil si. Jenže dlouho ne-
zůstal mimo centrum dění.
O dva měsíce později, v červenci, si od-
byl premiéru na majoru a připsal si první
start na British Open. Výjimečnost situ-
ace potrhla osoba jeho kedíka, kterým
byl jeho otec. Mladík z Anglie byl pod
ostrým drobnohledem tisku. „Sedmá vel-
moc“ jej totiž pasovala do role postra-
chu favoritů. Dokonce mu věštili, že by
se mohl stát prvním amatérem od dob
Bobbyho Jonese, který by na Open vy-
hrál. Wood si tuto roli užíval.
„Miluju, když hraju před davem lidí. Na
každé jamce se mi dostalo potlesku
vestoje. Bylo to úžasné,“ pravil spoko-
jeně. „Ale taky musím přiznat, že je to
hodně skličující a že jsem z toho ner-
vózní,“ dodal. S tlakem se ale vypořá-
dal bravurně, turnaj dokončil společně
s Jimem Furykem na děleném pátém
místě a získal stříbrnou medaili pro
nejlepšího amatéra.
SPLNĚNÝ SEN
Následoval logický krok – přestup k pro-
fesionálům, který se odehrál po úspěš-
ném vystoupení na British Open. Dobrou
formu si přenesl i do kvalifi kační školy,
v níž obsadil páté místo a v listopadu si
vybojoval kartu na European Tour.
„Kvůli tomu jsem tvrdě makal, takže
se cítím tak, že si zasloužím vše, čeho
jsem dosáhl. Musím uznat, že to pro mě
byl úžasný rok,“ pronášel šťastný mla-
dík, který se v té době cítil zřejmě jako
v pohádce. Ta ale přesunem do elitní ev-
ropské série nenapsala poslední řádky,
pouze uzavřela jednu kapitolu a ihned
nabídla pokračování dalšího, ještě úspěš-
nějšího příběhu.
V premiérovém ročníku na okruhu skon-
čil pětkrát v nejlepší desítce, jen v pár
případech neprošel cutem, na odmě-
nách získal téměř dva miliony korun,
zahrál si na fi nálovém Dubai World
Championship a dostal se na 44. místo
fi n a n č n í h o ž e b ř í č k u s é r i e .
Po roce se navíc představil na Open
a tentokrát se ještě víc přiblížil senzaci.
Kdyby zahrál na poslední jamce birdie,
klidně mohl vyhrát! Nakonec dělil spo-
lečně s Lee Westwoodem třetí místo.
V té chvíli byl zklamaný, na konci sezony
CHRISTOPHER JAMES WOOD
Datum narození:
26. listopadu 1987
Místo narození: Bristol, Anglie
Bydliště: Bristol, Anglie
Pro od roku: 2008
Na EPGA od roku: 1994
Umístění na světovém žebříčku
(k 20. 9. 2016): 30.
Umístění v Race to Dubai (k. 20. 9. 2016): 7.
Profesionální vítězství: 4 (EPGA – 3, ostatní – 1)
Týmové soutěže: Ryder Cup (2016), Seve Trophy
(2009, 2013), World Cup (2013), EurAsia Cup (2016)
Individuální ocenění:
Sir Henri Cotton Rookie of the Year, EPGA Tour (2009)
D
ku
Foto: Darren Phillips
Nadaný Angličan měl totiž velmi blízko i k fotbalovým
pažitům. Toužil stát se profíkem domácího klubu
Bristol City, jenže o sen zahrát si v anglické Premier
League ho připravily problémy s koleny.