DOMÁCÍ GOLF | 10 let Kaskády
Myslím, že pozitivní roli v tom, že jsme tuto
zakázku dostali, sehrál i fakt, že pocházíme
z Británie. Společnost Alta kladla na naši
práci náročné požadavky. Termíny a harmonogramy byly těsné a museli jsme zvládnout
za krátkou dobu hodně práce – třiatřicet jamek (včetně šestijamkové akademie), cvičné
plochy pro krátkou hru a driving range. Měli
jsme však zkušenosti s prací na podobných
rozsáhlých projektech ve Španělsku a Irsku,
výzvu jsme přijali a všechny termíny stanovené společností Alta jsme dodrželi.
Kdo vám pomáhal s realizací?
Úzce jsme spolupracovali s naším britským
vedoucím projektu Chrisem Johnsonem,
který byl během výstavby na místě a dohlížel, aby námi navržené hřiště vznikalo
podle našich vysokých standardů. Chris
skvěle spolupracoval s brněnskými firmami
a společně vytvořili golfové hřiště, které
je kvalitnější než většina hřišť ve Velké Británii. Zaujalo mě, jak jsou čeští technici
precizní, což se projevovalo jako zajímavý
zdroj konfliktů, zejména na stavbě. Přestože dodáváme přesné a velmi podrobné
stavební výkresy, musíme mít na místě
prostor pro jejich úpravy, protože návrh
a stavba golfového hřiště jsou velmi dynamické disciplíny a různé aspekty se mohou měnit až na místě buď z estetického
hlediska (podle toho, jak reálně vypadají),
nebo strategického (podle toho, jak se na
hřišti bude hrát).
Navštěvujete rád hřiště, která jste
navrhoval?
Velmi rád se na svá hřiště vracím, hraji tam
a pozoruji je. Je jedno, kde jsou a jak složité je bylo realizovat. Při každé návštěvě
zjistím, kde něco nezafungovalo a kde
ano. U každého navrženého hřiště se něco
naučím a bez ohledu na to, jak dobře projekt probíhal, vždy bych udělal něco jinak.
Zajímá mě, jak greenkeeper a jeho lidé
hřiště udržují, jak se starají o naši práci
poté, co ji dokončíme. Jsem rád, že v případě Kaskády mohu klidně spát, protože
vím, že se o ni stará Jiří Kapeš.
Jak se cítíte při pohledu na hřiště,
které jste před několika lety
navrhoval?
Na Kaskádu jsem se vrátil
v listopadu 2012, kdy
zde probíhal seminář
pro greenkeepery. Hřiště bylo ve vynikajícím stavu a bylo velmi příjemné popovídat si se členy klubu a pracovníky o jejich zkušenostech. Všechny komentáře
navíc vyzněly pozitivně, což bylo velmi
povzbuzující. Při navrhování golfového
hřiště pozorujete, jak se nápady rozvíjejí,
od náčrtů na papíře až po realizaci na
místě. Tento proces vždy trvá nejméně
dva až tři roky, často i déle. Proto si k danému místu a k novému golfovému hřišti
vytvoříte velmi úzký vztah. Mladé hřiště
pak předáte do péče klienta a doufáte,
že vyzraje do podoby, kterou jste si představovali. Mám velmi úzký vztah ke všem
golfovým hřištím, která navrhuji. Je velmi
krásné vidět, jak přicházejí na svět.
V čem jste na Kaskádě spatřoval největší architektonickou výzvu?
Velkou výzvu představovalo odvodnění.
Golfové hřiště leží v údolí, obklopeno lesem. Složité bylo zařídit možnost hraní
po celý rok – půda zde bývá většinou
jílovitá a přirozeně zadržuje vlhkost.
Odpaliště, ferveje, bankry a jamkoviště
jsme však museli navrhovat tak, aby
nezadržovaly povrchovou vodu a aby
příroda kolem všech hlavních hracích
ploch odváděla povrchovou vodu do kanálů, příkopů a jezírek. A právě soustava
jezírek, příkopů a lagun v celém údolí
nám umožnila nabídnout celoroční
hraní (s výjimkou doby, kdy je na hřišti
sníh), a přitom působí esteticky a tvoří
překážky. Dalším problémem byla výšková různorodost. Některé svahy jsou
velmi strmé, přitom náš návrh se snažil udržet přechody do kopce na absolutním minimu. Na druhou stranu nám
daly příležitost vytvořit některá velmi
zajímavá vyvýšená odpaliště a jamkoviště ve svazích, nabízející nevšední pohledy na okolní jihomoravskou krajinu.
Vyskytly se při výstavbě nějaké obtíže, které by si vynutily změnu
projektu?
Jedinou komplikací během výstavby byl
nález sídla z doby kamenné nebo bronzové na šesté jamce Dřevěné devítky. To
projekt na kratší dobu pozdrželo – archeologové našli malé obydlí s ohništěm a zaznamenali je, potom stavba pokračovala.
Fascinující. Později práci ovlivnilo několik
silných bouřek, některé zaseté plochy byly
spláchnuty a musely být opraveny. To je
ovšem docela běžné.
Máte na Kaskádě svou oblíbenou
jamku?
Sedmička na Dřevěné – klasický třípar,
hraný z vyvýšeného odpaliště v lese. Odpalujete přes údolí a krátké rány spolkne
rybníček před jamkovištěm. Za greenem
v protisvahu číhá bankr, do kterého sklouznou dlouhé rány. Jamka, kde skutečně platí
risk je zisk – správně zahraný odpal skončí
na jamkovišti, jehož povrch není příliš zvlněný. Par nebo birdie jsou vždy nablízku.
Udělal byste dnes na Kaskádě něco
jinak?
Ne. Myslím, že jsme dosáhli pozoruhodného výsledku. Pro mne to byl nezapomenutelný zážitek. Skvělý poměr cenavýkon. S konečným výsledkem jsem velmi
spokojen a věřím, že si klient myslí totéž.
Bylo by krásné mít příležitost něco takového zopakovat. Kaskáda má vše, co by
měl nový golfový resort mít. Golf si zde
užije začátečník i profesionál, prostě „od
kolébky po hrob“. Koncept je dokonalý.
Velmi si cením příležitosti, že jsem se
mohl stát součástí tohoto resortu.
Jakou krajinu považujete za nejlepší
přirozené prostředí pro golfové
hřiště?
Procestoval jsem celý svět a díval jsem se
a hrál na golfových hřištích v mnoha různorodých typech krajiny. Pro mne budou
vždy nejlepší linksová přímořská hřiště. To
Česká republika bohužel nemůže nabídnout, ale má pro mne hned druhý nejlepší
typ krajiny s dobře odvodněnou písčitou
půdou, vřesem a borovicemi. Při cestách
po České republice jsem viděl mnoho fantastických míst pro potenciální golfová
hřiště. Tak snad někdy příště.
MEZI ŠESTOU
A OSMOU RANNÍ JE
HŘIŠTĚ
NEJKRÁSNĚJŠÍ
Jiří Kapeš, rodák z Podkrkonoší, sice původně studoval technické
obory, naštěstí pro nás ale u něj brzy
převládla láska ke greenům a golfu. Jako
head greenkeeper se stará o Kaskádu od
prvních dnů její existence a zatím mu nikdo nedal jinou známku než výbornou.
16 | GOLF
KASKÁDA V ROZHOVORECH | MILÁN GÁL | JONATHAN GAUNT | JIŘÍ KAPEŠ | MICHAL GABRIEL