ROZHOVOR | Jiří Novosad

Jde o aplikaci amerických zkušeností, které si

Bára přivezla z Floridy a které se nezaměřují

jen na švih. Podstatou je skládačka techniky,

psychologie a strategie, při níž není na prvním místě jak hráč švihá, ale jak funguje v reálu, jak vnímá úspěchy, jak neúspěchy, čeho

chce dosáhnout… Myslím, že v tomto směru

jsme jedineční.

Jedineční jste ale i ve svém přístupu

k hendikepovaným golfistům. Jak

vás toto spojení napadlo?

Se zástupci hendikepovaných golfistů

jsme se potkali před čtyřmi lety v době,

kdy jsme hledali nějaký charitativní projekt, se kterým bychom se mohli ztotožnit. Jejich program se nám líbil, měli už

výsledky, a tak jsme se spojili. Vybudovali

jsme tréninkové centrum, pořádáme turnaje, sbírky… K dispozici máme i paragolfer (vozík umožňující hru nepohyblivým

hráčům), a protože je naše hřiště svým

způsobem rovinaté, mohou si u nás hendikepovaní užívat plnohodnotný golf.

Co byste si přál – pokud byste měl tu

moc – co nejdříve změnit?

V první řadě by to byl způsob komunikace o golfu. Všechny zainteresované

skupiny (ČGF, kluby, provozovatelé hřišť,

prodejci golfového vybavení, promotéři

mezinárodních turnajů) mají stejný cíl.

Růst členské základny, příliv nových hráčů

a šíření pozitivních zpráv o našem sportu.

V tomto si nijak nekonkurují, a pokud by

se rozhodli dlouhodobě a koncepčně

54 | GOLF

spolupracovat, věřím, že se pozitivní efekt

v horizontu několika let dostaví.

Zatím si ale každý hraje na svém písečku.

Vždyť oslovit se dá všech padesát tisíc golfistů během jediného dne, a to prostřednictvím sociálních sítí. Vezměte si například

jarní vítězství Kláry Spilkové na LET, jak plíživě se zpráva šířila. Přitom pokud by existovala základní dohoda, že úspěchy našich

funguje hodně hřišť a větší počet hráčů

delší období, není divu, že ztratí povědomí o skutečné ceně za hru, která odpovídá nákladům a přiměřenému zisku

a která je u 18jamkového hřiště někde na

půl cesty mezi oběma extrémy.

Nejsem apriori proti virtuálům či různým

jiným prodejním platformám. Oni nedělají nic nezákonného. Jsou jen o krok před

Naše hřiště má dvě obrovské výhody. Jednak že je

hratelné téměř pro každého, za druhé je to fakt,

že ani po pěti letech jsme v jeho designu

neobjevili tak zásadní chyby, které bychom museli

co nejdříve měnit.

hráčů a hráček nasdílí na svých sociálních

sítích všechny kluby, nastal by okamžitý zásah ve stovkách tisíc (golfistů a jejich přátel).

Obdobně by se koordinovaně mohly komunikovat další pozitivní zprávy o golfu („golf

je prospěšný pro naše zdraví,“ „golf je sport

na celý život,“…). Za minimální náklady by

to byla cesta jak obracet veřejné mínění

o golfu na naši stranu. Disponujeme obrovským komunikačním potenciálem, který ale

zatím nikdo nepojmenoval a nesjednotil.

A v té druhé?

Odstranění disproporce mezi ceníkovou

cenou, reálnou cenou a virtuální cenou.

Dnes bohužel není neobvyklé, že koupíte

green fee na 18jamkové hřiště, jehož ceníková cena je dva tisíce korun, za pouhou pětistovku. Když v tomto systému

námi (hřišti) a dobře využívají současné

situace, kdy je příliš mnoho hřišť a málo

golfistů a kdy jsou některé resorty kvůli

krátkodobému vylepšení cashflow ochotny

pokřivit cenu svých produktů a tím vlastně

i celého trhu. Smutné je, že si mnohdy

tuto skutečnost ani neuvědomují, nebo si ji

nechtějí připustit.

Náprava nebude jednoduchá, není však nereálná. Golf není v ničem specifický. Podobným obdobím si díky slevovým portálům

prošla většina služeb. My se dnes musíme

spíš naučit s nimi žít, porozumět tomuto

fenoménu, zkvalitnit služby a nabídnout

ceny, které odpovídají jejich úrovni. Zkrátka

se znovu postavit na vlastní nohy.

Za rozhovor děkuje Josef Slezák

Foto: Archiv Jiřího Novosada