DRIVING | Zamyšlení, reflexe
Sports pošpinila tento historický
okamžik. Nebyla to náhoda. Její
záštiplný článek nadepsaný „Seniorští hráči PGA jsou Trumpova
smečka“ prokázal nejen naprostou neznalost golfistů a historie golfu, ale naznačil, nakolik se
stupňuje nebezpečí, že naše svobody budou omezovány práskači
ve službách politické korektnosti,
a okamžiky, které střežíme v paměti jako klenoty, budou znovu
interpretovány, svévolně překrouceny a postaveny na pranýř.
A to nemá nic společného s nějakým Trumpem.
Christine Brennanová si vyjela
na tiskovou konferenci předcházející majoru Champions Tour,
který proběhl v květnu 2017
v Trump National Golf Club ve
virginském Stetlingu. Ale o golf
jí nešlo. Důvodem byl vztah Donalda Trumpa k onomu hřišti
a jejím cílem bylo napsat článek, který by odhalil, že mezi
americkými seniorskými golfisty se nacházejí příznivci prezidenta její země. Vybrala si
hlavně dvě oběti – Rocco Mediateho a Freda Funka, kteří
nosí na tričku z komerčních důvodů loga jedné z Trumpových
společností.
Ponechávám na občanech USA,
co chtějí provádět se svým prezidentem. Ale nedám si kazit
golfovou přítomnost, a už vůbec ne minulost. (Přepisování
minulosti jsme zažili a dělali to
obzvláště rádi marxisté, zatímco
Brennanová je shodou okolností
neomarxistka.) Když se jí nějak
nedařil plán udělat ze seniorských šampionů golfu bandu
lumpů, prokázala tato „novinářka“, že Karel Čapek byl génius. Ve své stati „Proč nejsem
komunistou“ uvedl jako jeden
z hlavních důvodů, že komunisté nemají smysl pro humor.
Nemá ho ani Brennanová. Protože se obsesivně soustředila na
zcela nevinný humorný výrok
Freda Funka během oné tiskovky:
„Každý rok k narozeninám dostávám nové fervejové dřevo, protože jsem stále kratší. Možná už
bych měl hrát v ženské tour.“
Fred Funk tím zjevně připomínal onen humorný zážitek ze
skins v roce 2005, kdy musel
hrát v růžové sukni. Jenomže
Brennanová si také matně pamatovala na onen příběh, avšak
vyložila ho zcela opačně. Komentovala to v článku jako další
kapitolu v projevech sexistických postojů Freda Funka:
„Tato odporná sexistická
slova vycházela z jeho úst
se snadností, která odhalila, že z jeho jazyka už
splynula ve stovkách případů. Možná to bylo poprvé, ale znělo to tak, jako
by to říkal stále.“
Demagogie je strašná
zbraň. Sloužila stejně
dobře v procesech, kterým předsedal prokurátor
Urválek, jako slouží dnes
čmuchalům ve službách
inkvizice politické korektnosti. George Orwell
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
napsal: „Jedním z následků bezpečného a civilizovaného života
je nesmírná přecitlivělost, takže
na všechny primární emoce se
pohlíží s určitým odporem. Velkorysost se nesnáší stejně jako
mrzkost, vděčnost je nenáviděna stejně jako nevděčnost.“
Já jsem však vděčný Annice
Sörenstam, Fredu Funkovi a dalším spoluhráčům ve skins v roce
2005 za skvělý okamžik, který
posunul golf o významný kus
dál ve směru k normální lidské
legraci a který určitě přesvědčil
nejednu holčičku, že stojí za to
zkusit golf, když je možné přehrát „ty nafoukané kluky“.
Mám dceru Betty, kterou mám
nadevšechno rád. Když spolu
hrajeme, většinou mne předrajvuje, i když už se věnuje golfu
celkem málo. Ale talent zůstává. Vždycky u toho padne
veselá připomínka, jestli někdo
nemá v bagu růžovou sukni.
Nesmíme se nechat připravit
o normálnost jakoukoliv „policií politické korektnosti“. Neměli bychom dovolit, aby golf
a kterýkoliv sport byl zneužíván
nájemnými pisálky ve službách
jakékoliv ideologie. Nesmíme
dovolit, aby hezké okamžiky minulosti byly vyloženy jakoukoliv
novou inkvizicí tak překrouceně,
že se stanou svým opakem.
Bez vzpomínek na důležité
chvíle minulosti, bez vzpruhy,
kterou nám dávají, jsou výzvy
budoucnosti nezvládnutelné.
A proto příště, až budu hrát
s nějakou talentovanou golfistkou, budu mít v bagu připravenu růžovou sukni jako výraz
uznání vůči schopnostem žen,
jako úctu k nim i jako důkaz
vzpoury vůči teroru všech aktivistů i aktivistkek hloupé, nevzdělané a historie neznalé politické korektnosti.
Až budu hrát
s nějakou
talentovanou
golfi stkou,
budu mít v bagu
připravenu
růžovou sukni
jako výraz
uznání vůči
schopnostem
žen, jako úctu
k nim i jako
důkaz vzpoury
vůči teroru
všech aktivistů
i aktivistkek
hloupé,
nevzdělané a
historie neznalé
politické
korektnosti.
59