CEST Y | Izrael

BRNO BUSINESS Golf & Style

JERUZALÉM

město vášní, iluzí a klamu

Možná existují krásnější města, ale v žádném z nich není navzdory

krutosti a dravosti lidí tak silně cítit dech boha. Už minimálně

3 000 let podle dávného historického pravidla ovlivňuje to, co se děje

v Jeruzalémě, celý svět. Ti, co tu žijí, mluví o tom svém Jeruzalémě.

A všichni klamou, neboť zde neexistuje pravda, která by nebyla

zároveň lží, neexistuje tu zasvěcení, které by nebylo zároveň klamem,

a neexistuje tu pomoc, která by nebyla zároveň zradou.

Mimořádnost Jeruzaléma jsme si před pár

týdny mohli uvědomit v okamžiku první zahraniční cesty nového prezidenta USA. Budoucnost, mír a bezpečnost Jeruzaléma hluboce

záleží na dynamice problémů v oblasti.

Historické animozity v oblasti vedly vždy nakonec do slepé uličky a bohužel svou eskalující dynamikou dalece přesáhly jeho územní

rozlohu. Kdykoli bylo obtížné dosáhnout dohody, vždy převážila praxe nevyjednaných

rozhodnutí, založených na jednostranném

pohledu silnějšího.

Politický cynismus je, jak víme, velmi špatný

rádce a prohnaná a mazaná rozhodnutí jsou

historicky bohužel překládána za racionální

akt, případně s historickým odstupem dokonce za prozíravost či moudrost. Iluzím

nepodléhající pohled na historické jeruzalémské apokalypsy nás i dnes vede k tomu,

abychom situaci v Jeruzalémě vnímali jako

slepou uličku.

KŘESŤANSKÁ HISTORIE

Křesťanská historie Jeruzaléma je spojena

s biskupem Makariem z doby, kdy bylo město

pod nadvládou Římanů a neslo název Aelia

Capitolina. Svatá Helena, matka císaře Konstantina I. Velikého, přijala křesťanskou víru

asi roku 312 a vydala se do Aelie Capitoliny,

aby v doprovodu Makaria označila tři hlavní

svatá místa spojená se životem Krista.

Z pohledu křesťanů jde od té doby o nejvýznamnější místa. Jedná se o jeskyni Vzkříšení pod Golgotou, kde dnes stojí Chrám

Božího hrobu, jeskyni kázání na Olivové

hoře, kde dnes stojí Basilika Eleona, a jeskyni v Betlémě, místo narození Ježíše.

BIBLICKÁ ARCHEOLOGIE

Biblická archeologie představuje současný

trend objevování Jeruzaléma místní samosprávou. Opět má tato činnost nádech

rozporuplného charakteru, neboť nedělá

radost mnoha archeologům. Jeruzalém je

mnohovrstevný zážitek, a to nejen kulturní

či historický, ale i archeologický. Objevování

biblického Jeruzaléma nutně vede k ničení

památek z období Jeruzaléma helénistického (řeckého), římského, byzantského,

arabského, křižáckého, ajjúbovského, mamluckého, osmanského i koloniálního.

KŘIŽÁCKÉ OBDOBÍ

JERUZALÉMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ

Když roku 1099 prolomilo křižácké vojsko

hradby, zdálo se, že křesťanský bůh je tím

pravým bohem, neboť umožnil křesťanům

změnit místní pořádky a zastavit expanzi

islámu. Tato iluze trvala pouhých 88 let, než

byl pro křesťany Jeruzalém opět ztracen.

Historie má velkou setrvačnost a zatímco

ve 12. století byla hybnou silou křesťanského světa západní Evropa, dnes je tato

část světa už jen stínem bývalé křesťanské

tradice, neboť od doby francouzské revoluce je Evropa jménem osvícené racionality téměř zbavena křesťanské víry. Zatímco

muslimové i židé si svou tradici a víru udrželi a dále expandují a rozrodem si zajišťují

budoucí existenci, naším západním myšlením hýbe jen individuální existence a víra

v moc peněz.

CHRÁMOVÁ HORA

X

Nejposvátnější místo judaismu (západní zeď)

a třetí nejposvátnější místo islámu se rozkládá

na ploše 300 x 500 metrů. Náboženský význam má i pro některé křesťanské protestantské kruhy a obecně patří mezi jedno z nejuctívanějších a nejspornějších míst na světě.

Původně zde stál Šalamounův chrám, naposledy zničený roku 70 Římany. V současnosti

zde najdeme mešity Skalní dóm a Al Aksá,

vystavěné mezi lety 685–715 jako symboly

vítězné přítomnosti islámu. Když byl roku

1099 Jeruzalém dobyt křižáckým křesťanským vojskem, nad Skalním dómem vztyčili

kříž a Al Aksá se stala sídlem jeruzalémského

krále a Řádu chudých rytířů Krista při Šalamounově chrámu.

SVATÁ MÍSTA V JERUZALÉMĚ

Západní zeď (Zeď nářků): Nejposvátnější místo židů. Cílem většiny židů není

chrám obnovit.

Chrám Božího hrobu (Bazilika Anastasis): Nejvýznamnější jeruzalémské

poutní místo pro křesťany

Skalní dóm (Umarova mešita): Místo, odkud prorok Mohamed vystoupil na nebesa. Pro muslimy svědek a symbol vítězné přítomnosti islámu