CEST Y | Izrael
BRNO BUSINESS Golf & Style
JERUZALÉM
město vášní, iluzí a klamu
Možná existují krásnější města, ale v žádném z nich není navzdory
krutosti a dravosti lidí tak silně cítit dech boha. Už minimálně
3 000 let podle dávného historického pravidla ovlivňuje to, co se děje
v Jeruzalémě, celý svět. Ti, co tu žijí, mluví o tom svém Jeruzalémě.
A všichni klamou, neboť zde neexistuje pravda, která by nebyla
zároveň lží, neexistuje tu zasvěcení, které by nebylo zároveň klamem,
a neexistuje tu pomoc, která by nebyla zároveň zradou.
Mimořádnost Jeruzaléma jsme si před pár
týdny mohli uvědomit v okamžiku první zahraniční cesty nového prezidenta USA. Budoucnost, mír a bezpečnost Jeruzaléma hluboce
záleží na dynamice problémů v oblasti.
Historické animozity v oblasti vedly vždy nakonec do slepé uličky a bohužel svou eskalující dynamikou dalece přesáhly jeho územní
rozlohu. Kdykoli bylo obtížné dosáhnout dohody, vždy převážila praxe nevyjednaných
rozhodnutí, založených na jednostranném
pohledu silnějšího.
Politický cynismus je, jak víme, velmi špatný
rádce a prohnaná a mazaná rozhodnutí jsou
historicky bohužel překládána za racionální
akt, případně s historickým odstupem dokonce za prozíravost či moudrost. Iluzím
nepodléhající pohled na historické jeruzalémské apokalypsy nás i dnes vede k tomu,
abychom situaci v Jeruzalémě vnímali jako
slepou uličku.
KŘESŤANSKÁ HISTORIE
Křesťanská historie Jeruzaléma je spojena
s biskupem Makariem z doby, kdy bylo město
pod nadvládou Římanů a neslo název Aelia
Capitolina. Svatá Helena, matka císaře Konstantina I. Velikého, přijala křesťanskou víru
asi roku 312 a vydala se do Aelie Capitoliny,
aby v doprovodu Makaria označila tři hlavní
svatá místa spojená se životem Krista.
Z pohledu křesťanů jde od té doby o nejvýznamnější místa. Jedná se o jeskyni Vzkříšení pod Golgotou, kde dnes stojí Chrám
Božího hrobu, jeskyni kázání na Olivové
hoře, kde dnes stojí Basilika Eleona, a jeskyni v Betlémě, místo narození Ježíše.
BIBLICKÁ ARCHEOLOGIE
Biblická archeologie představuje současný
trend objevování Jeruzaléma místní samosprávou. Opět má tato činnost nádech
rozporuplného charakteru, neboť nedělá
radost mnoha archeologům. Jeruzalém je
mnohovrstevný zážitek, a to nejen kulturní
či historický, ale i archeologický. Objevování
biblického Jeruzaléma nutně vede k ničení
památek z období Jeruzaléma helénistického (řeckého), římského, byzantského,
arabského, křižáckého, ajjúbovského, mamluckého, osmanského i koloniálního.
KŘIŽÁCKÉ OBDOBÍ
JERUZALÉMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ
Když roku 1099 prolomilo křižácké vojsko
hradby, zdálo se, že křesťanský bůh je tím
pravým bohem, neboť umožnil křesťanům
změnit místní pořádky a zastavit expanzi
islámu. Tato iluze trvala pouhých 88 let, než
byl pro křesťany Jeruzalém opět ztracen.
Historie má velkou setrvačnost a zatímco
ve 12. století byla hybnou silou křesťanského světa západní Evropa, dnes je tato
část světa už jen stínem bývalé křesťanské
tradice, neboť od doby francouzské revoluce je Evropa jménem osvícené racionality téměř zbavena křesťanské víry. Zatímco
muslimové i židé si svou tradici a víru udrželi a dále expandují a rozrodem si zajišťují
budoucí existenci, naším západním myšlením hýbe jen individuální existence a víra
v moc peněz.
CHRÁMOVÁ HORA
X
Nejposvátnější místo judaismu (západní zeď)
a třetí nejposvátnější místo islámu se rozkládá
na ploše 300 x 500 metrů. Náboženský význam má i pro některé křesťanské protestantské kruhy a obecně patří mezi jedno z nejuctívanějších a nejspornějších míst na světě.
Původně zde stál Šalamounův chrám, naposledy zničený roku 70 Římany. V současnosti
zde najdeme mešity Skalní dóm a Al Aksá,
vystavěné mezi lety 685–715 jako symboly
vítězné přítomnosti islámu. Když byl roku
1099 Jeruzalém dobyt křižáckým křesťanským vojskem, nad Skalním dómem vztyčili
kříž a Al Aksá se stala sídlem jeruzalémského
krále a Řádu chudých rytířů Krista při Šalamounově chrámu.
SVATÁ MÍSTA V JERUZALÉMĚ
Západní zeď (Zeď nářků): Nejposvátnější místo židů. Cílem většiny židů není
chrám obnovit.
Chrám Božího hrobu (Bazilika Anastasis): Nejvýznamnější jeruzalémské
poutní místo pro křesťany
Skalní dóm (Umarova mešita): Místo, odkud prorok Mohamed vystoupil na nebesa. Pro muslimy svědek a symbol vítězné přítomnosti islámu