Page 13
SVĚTOVÝ GOLF | Arnold Palmer
WWW.CASOPISGOLF.CZ
11
Ale pokud se týká golfu, Král byl a bude
jenom jeden. A ten bohužel 25. září 2016
zemřel. Jeho odkaz však přetrvá jeho fy-
zický odchod. Byl to člověk, který dokázal
otevřít okna golfu a do zatuchlé místnosti
vpustit svěží vzduch.
Historie golfu v moderní podobě začala
v srpnu 1954 během Amatérského mistrov-
ství USA v Country Club of Detroit/Grosse
Pointe Farms. Dosud zcela neznámý čtyři-
advacetiletý mladík Arnold Daniel Palmer
z bezvýznamné chudé rodiny, prodavač ba-
rev a bývalý příslušník pobřežní hlídky, ne-
čekaně o jednu jamku zvítězil ve fi nále nad
třiačtyřicetiletým multimilionářem a inves-
tičním bankéřem Robertem Sweeneym.
Sweeney pocházející z bohaté a vlivné ro-
diny dokonale ztělesňoval to, jak byl až do
poloviny 20. století v tradičních golfových
zemích chápán pojem „amatér“. My dnes
vnímáme golfového amatéra jako někoho,
kdo sportuje z nezištné lásky ke hře a kvůli
kamarádství. Tehdy byl golfový „amatér“
někdo, kdo byl dostatečně bohatý a vlivný,
aby si mohl dovolit stát se členem elitních
klubů a hrát golf jako výraz společenského
postavení.
Chápání amatérského statutu v golfu bylo
v té době opravdu zásadně odlišné od
dnešního, jednalo se téměř o antitezi sou-
dobého konceptu. V našich krajích je nyní
sportovní amatér vnímán jakožto člověk,
který se zabývá sportem bez nároků na
odměnu, a především se jedná o spor-
tovce vyznávajícího zásady fair play, jemuž
je nade vše cenné neformální soutěžní ka-
marádství založené na rovnosti bez rozdílu
majetku a postavení.
Býti amatérem v golfu v 19. století
a v první polovině 20. století znamenalo
v zemích jako USA a Velká Británie něco
zcela odlišného. Golfoví „amatéři“ byli lidé
z nejbohatších vrstev, kteří záměrně zdů-
razňovali svůj amatérský statut, aby se
tak odlišili od klubových nádeníků – pro-
fesionálů. Ti byli obecně považováni za
bezvýznamné zaměstnance a jejich práva
tak byla omezená v porovnání s bohatými
„amatéry“, až by z toho lidem narozeným
v soudobé občanské společnosti naskako-
vala vyrážka a stoupala hladina adrenalinu.
Ještě před příchodem Arnolda Palmera se
podařilo snobskou dominanci bohatých
amatérů v golfu poněkud narušit Walteru
Hagenovi z USA. Byl to první skutečný
golfový profesionál, který se proslavil
v době, kdy profíci nesměli do klubovny
ani do restaurace v klubech ovládaných
majetnými „amatéry“.
V roce 1920 během turnaje British Open
si Hagen musel najmout auto, aby se měl
kde převléci před hrou, protože jakožto
profesionála, neboli člověka nižší kasty,
ho místní „amatéři“ nenechali ani vstou-
pit do klubovny. Asi vás nepřekvapí Wal-
terovo přiznání v závěru života, že golf
doopravdy nemiloval, jen využíval svého
talentu, aby získal obživu.
Vítězství Arnolda Palmera v Amatérském
mistrovství USA v roce 1954 nad postarším
amatérským milionářem bylo pokračová-
ním v cestě zásadních změn, kterou pro-
šlápl Walter Hagen. Palmer se tři měsíce po
tomto vítězství stal profesionálním golfi s-
tou a zahájil velkolepou cestu, která vyústila
v popularizaci a demokratizaci golfu, jaké si
nikdo předtím neuměl představit.
Jak později trefně poznamenal známý
golfi sta Chi Chi Rodriguez: „Každý profesi-
onální golfi sta by měl dennodenně děko-
vat Arnoldu Palmerovi za materiální pod-
mínky, ve kterých žije.“
Arnold byl dítětem velké americké ekono-
mické krize. Jeho otec Milfred Palmer pra-
coval v pittsburghských ocelárnách v Pen-
sylvánii. Ale po vypuknutí krize ztratil práci
a přijal nabídku z Latrobe Country Club ve
stejném státě, aby tam působil jako green-
keeper. Šlo o soukromý klub, dosud žijící
plně v paradigmatu dob, kdy se lidé jako
šampion Walter Hagen ani nemohli převléci
v klubovně.
Arnoldův otec byl sice v klubu uznáván
kvůli zodpovědnosti v práci, ale nesměl
překročit práh restaurace ani klubovny,
pokud nebyl výslovně vyzván některým
z amatérských členů klubu. Ale nikdy se ne-
nechal doopravdy nikým ponížit.
Milfred Palmer velmi miloval golf a do ru-
kou vložil Arnoldovi poprvé golfovou hůl,
když byly synovi tři roky. Tehdy mu zkrá-
til ženské železo, naučil ho dobrý a silný
úchop hole a poradil mu: „Napal to co nej-
silněji! Pak najdi míček a napal to znovu,
ještě větší silou!“ Tento styl pak Arnieho ty-
picky zdobil.
Po otci zdědil hrdost, usilovnost a soutěži-
vost. Ale tyto vlastnosti by možná nestačily
na to, aby se z něj eventuálně nestal člověk
zatrpklý kvůli mizernému společenskému
postavení. Byla to jeho matka Doris, po
níž zdědil šarm a schopnost komunikovat
s lidmi napříč sociálními vrstvami okouzlují-
cím způsobem, který se nakonec stal jeho
„obchodní značkou“.
Krátce po Palmerově smrti na to vzpomí-
nal Lee Trevino: „Arnold jednal s každým
naprosto stejně. Vždy se stejnou kombinací
přímosti a úcty.“ A mnoho dalších svědků
potvrzuje, že dokázal stejně neformálně,
avšak uctivě jednak jak s prezidenty, tak se
zaměstnanci golfových klubů.
Arnold Palmer byl vždy slušný a současně
mužný revolucionář, který golf navždy
změnil ze snobské klubové hry ve skutečný
sport otevřený pro všechny. A jeho revoluce
byla o to cennější, že ji dělal s úsměvem,
pouze díky svým schopnostem, šarmu a in-
tegritě osobnosti. Přiblížil golf středním
a nižším vrstvám, aniž by se musel vyme-
zovat proti bohatým.
I když si občas vyrovnal nějaké ty dluhy mi-
nulosti. Už jako úspěšný profesionál koupil
Latrobe Country Club, kde pracoval jeho
otec, a užíval si, že má otec konečně stejná
práva jako bohatí amatéři. Svědci říkají, že
Palmer nebyl mstivý, pouze „bylo patrné,
že bohatí amatérští členové klubu obdivují
Arnolda podstatně více nežli on je.“
Arnold Palmer byl vždy slušný a současně mužný
revolucionář, který golf navždy změnil ze snobské
klubové hry ve skutečný sport otevřený pro všechny.
A jeho revoluce byla o to cennější, že ji dělal
s úsměvem, pouze díky svým schopnostem, šarmu
a integritě osobnosti. Přiblížil golf středním a nižším
vrstvám, aniž by se musel vymezovat proti bohatým.