AKTUÁLNÍ TÉMA | Konverzace

„Řeč je pramenem nedorozumění.“

Antoine de Saint-Exupéry

Pasti golfové

konverzace

Od počátku chci dát jasně najevo, že podle mého názoru je legrace na golfu nejen

možná, ale rovněž žádoucí. Vzájemné „štengrování“ či dobírání si je skvělým kořením

golfu, pokud vám spoluhráč zrovna neřekne onen vtípek uprostřed vašeho švihu.

Ovšem přípustnost a prospěšnost legrace včetně té drsnější platí pouze pro lidi, kteří

se dobře znají. V komunikaci se spoluhráčkami a spoluhráči, které známe málo nebo

vůbec, mohou mít například sarkasmus a ironie stejné výsledky jako hraní se zápalkami u sudu s benzínem.

Text: Ondřej Kašina

Schopnost odhadnout vhodnou formu

komunikace s neznámými spoluhráčkami

a spoluhráči se odvíjí od úrovně toho, co

se obecně nazývá sociální inteligence

a odborně emoční inteligence.

Je vědecky dokázáno, že lidské bytosti

jsou vybaveny rozdílnou úrovní emoční

inteligence (EQ). Výzkumy prokázaly, že

emoční inteligence je podstatně důležitější než druh inteligence měřený testy

IQ, který byl předtím pokládán za hlavní

kritérium kvality jedince.

Ve skutečnosti je EQ podstatně důležitější pro zdravé chování člověka ve společnosti. Nejenže jedinci obdaření vyšší

úrovní emoční inteligence jsou snesitelnější, ale ve férovém soutěžení jsou také

v 70 % případů úspěšnější než jedinci vybavení vysokým IQ, avšak nízkou EQ.

Skutečnost, že v některých společnostech, kde vládne protekce, nepotismus a klientelismus, mohou psychopati

snadno předstihovat zdravé jedince, nemění nic na objektivním vědeckém zjištění, že lidé s vysokým EQ jsou sociálně

i profesně lepší.

Jenomže i lidé se zdravě rozvinutou

emoční inteligencí se občas dostanou

do situací, kde je nedostatek zkušenosti

14 | GOLF

nebo přemíra entusiasmu přivede k chování, které vyústí v trapas. Myslím, že

tento článek může být užitečný zejména

golfovým adeptům na začátku jejich

dráhy a může jim být vodítkem, čemu se

raději vyhnout v konverzaci s dosud neznámými spoluhráčkami a spoluhráči.

Článek by vás měl především pobavit

a přidanou hodnotou by měla být identifikace různých modelových situací,

v nichž v kontaktu s neznámými lidmi

lepší nedělat a neříkat určité věci. Kromě

sarkasmu a ironie jsou ještě další druhy

jednání, které vás mohou dovést do nepříjemné situace při komunikaci na golfu.

Pokud ve vás tento článek vyvolá dodatečně nezhojenou vzpomínku na některý

váš trapas, budiž vám útěchou, že významnou část varovných příkladů beru

z vlastní zkušenosti. Pokusím se identifikovat několik modelových příkladů

a situací.

IRONIE A SARKASMUS = 50%

ZÁRUKA KONFLIKTU

Podobně jako vy, mám několik golfových

kamarádů, s nimiž používáme ironii a sarkasmus jako základní formu komunikace

okolo golfu i během hry. Namátkou mne

napadá příběh, když jsme se současným

golfovým architektem Jiřím Veldenem

hrávali zajímavý a herně výchovný formát, během něhož každý z nás odehrál

vždy dvě rány z odpaliště a musel pak do

hry použít tu horší ze dvou ran. Zlatým

hřebem v arsenálu ironie mého spoluhráče byla průpovídka, kterou používal

vždy poté, co jsem zahrál drajv do nějaké

příšerné pozice: „Tak, ten lepší drajv už

bys měl, teď přijde ten horší…“

Také si tento můj „hodný spoluhráč“ vždy

liboval v komentářích na greenu. Když

jsme měli míčky oba na jamkovišti a já

měl celkově o ránu méně, obvykle mne

před patováním „nezištně povzbudil“

slovy: „Ovšem teď tě čeká celá řada těžkejch patů.“

Takový způsob drsnější zábavy je zcela

v pořádku mezi lidmi, kteří se dobře

znají a mají vzájemně vyzkoušenou míru

emoční inteligence i mentální odolnosti.

Dokonce mám osobní zkušenosti, že lze

takového vztahu, v němž oba dobře chápou a snášejí vzájemnou ironii, dosáhnout i s příslušníky jiných kultur.

Během čtvrt století kočovného života ve

světě jsem měl několik takových partnerů z různých kontinentů a z různých