AKTUÁLNÍ TÉMA | Konverzace
„Řeč je pramenem nedorozumění.“
Antoine de Saint-Exupéry
Pasti golfové
konverzace
Od počátku chci dát jasně najevo, že podle mého názoru je legrace na golfu nejen
možná, ale rovněž žádoucí. Vzájemné „štengrování“ či dobírání si je skvělým kořením
golfu, pokud vám spoluhráč zrovna neřekne onen vtípek uprostřed vašeho švihu.
Ovšem přípustnost a prospěšnost legrace včetně té drsnější platí pouze pro lidi, kteří
se dobře znají. V komunikaci se spoluhráčkami a spoluhráči, které známe málo nebo
vůbec, mohou mít například sarkasmus a ironie stejné výsledky jako hraní se zápalkami u sudu s benzínem.
Text: Ondřej Kašina
Schopnost odhadnout vhodnou formu
komunikace s neznámými spoluhráčkami
a spoluhráči se odvíjí od úrovně toho, co
se obecně nazývá sociální inteligence
a odborně emoční inteligence.
Je vědecky dokázáno, že lidské bytosti
jsou vybaveny rozdílnou úrovní emoční
inteligence (EQ). Výzkumy prokázaly, že
emoční inteligence je podstatně důležitější než druh inteligence měřený testy
IQ, který byl předtím pokládán za hlavní
kritérium kvality jedince.
Ve skutečnosti je EQ podstatně důležitější pro zdravé chování člověka ve společnosti. Nejenže jedinci obdaření vyšší
úrovní emoční inteligence jsou snesitelnější, ale ve férovém soutěžení jsou také
v 70 % případů úspěšnější než jedinci vybavení vysokým IQ, avšak nízkou EQ.
Skutečnost, že v některých společnostech, kde vládne protekce, nepotismus a klientelismus, mohou psychopati
snadno předstihovat zdravé jedince, nemění nic na objektivním vědeckém zjištění, že lidé s vysokým EQ jsou sociálně
i profesně lepší.
Jenomže i lidé se zdravě rozvinutou
emoční inteligencí se občas dostanou
do situací, kde je nedostatek zkušenosti
14 | GOLF
nebo přemíra entusiasmu přivede k chování, které vyústí v trapas. Myslím, že
tento článek může být užitečný zejména
golfovým adeptům na začátku jejich
dráhy a může jim být vodítkem, čemu se
raději vyhnout v konverzaci s dosud neznámými spoluhráčkami a spoluhráči.
Článek by vás měl především pobavit
a přidanou hodnotou by měla být identifikace různých modelových situací,
v nichž v kontaktu s neznámými lidmi
lepší nedělat a neříkat určité věci. Kromě
sarkasmu a ironie jsou ještě další druhy
jednání, které vás mohou dovést do nepříjemné situace při komunikaci na golfu.
Pokud ve vás tento článek vyvolá dodatečně nezhojenou vzpomínku na některý
váš trapas, budiž vám útěchou, že významnou část varovných příkladů beru
z vlastní zkušenosti. Pokusím se identifikovat několik modelových příkladů
a situací.
IRONIE A SARKASMUS = 50%
ZÁRUKA KONFLIKTU
Podobně jako vy, mám několik golfových
kamarádů, s nimiž používáme ironii a sarkasmus jako základní formu komunikace
okolo golfu i během hry. Namátkou mne
napadá příběh, když jsme se současným
golfovým architektem Jiřím Veldenem
hrávali zajímavý a herně výchovný formát, během něhož každý z nás odehrál
vždy dvě rány z odpaliště a musel pak do
hry použít tu horší ze dvou ran. Zlatým
hřebem v arsenálu ironie mého spoluhráče byla průpovídka, kterou používal
vždy poté, co jsem zahrál drajv do nějaké
příšerné pozice: „Tak, ten lepší drajv už
bys měl, teď přijde ten horší…“
Také si tento můj „hodný spoluhráč“ vždy
liboval v komentářích na greenu. Když
jsme měli míčky oba na jamkovišti a já
měl celkově o ránu méně, obvykle mne
před patováním „nezištně povzbudil“
slovy: „Ovšem teď tě čeká celá řada těžkejch patů.“
Takový způsob drsnější zábavy je zcela
v pořádku mezi lidmi, kteří se dobře
znají a mají vzájemně vyzkoušenou míru
emoční inteligence i mentální odolnosti.
Dokonce mám osobní zkušenosti, že lze
takového vztahu, v němž oba dobře chápou a snášejí vzájemnou ironii, dosáhnout i s příslušníky jiných kultur.
Během čtvrt století kočovného života ve
světě jsem měl několik takových partnerů z různých kontinentů a z různých