JORDAN SPIETH | Patování

Při čtení

čt patu postupuju

ve

v třec h krocích.

Čtení patu

V ideálním případě by se mé pocity při patování daly shrnout výrazem, že mám v tu chvíli

„okno“. Snažím se dostat do stavu,

tavu, kdy nemyslím

na nic jiného, nic nesmí odvádět

dět mou pozornost.

Postupuji při tom ve třech krocích. Prvním je

odstoupit za míč a podívat se

e na dráhu patu.

Ve druhém kroku se na pat podívám i z nejnižšího místa greenu, abych posoudil rychlost úderu a snáze přečetl sklon. Ve třetím kroku

u jdu za jamku,

abych linii patu přečetl i z opačné perspektivy. Pokud si při

čtení dráhy patu věřím, vím, kam mám míček prvně poslat

i jakou rychlostí.

Rutina

Nejdůležitější je, co se děje, když zaměřujete pat.

Pokud si dráhu nepředstavím přesně, těžko si navodím stav „zatmění mysli“, abych mohl patovat s čistou hlavou. K tomu slouží rutina, která úzce souvisí

s tím, co jsem popsal už prve.

Pak už jde o namíření a uchopení patru. Prvně ho

beru jen do pravé ruky, namířím líc a podívám se na

tělo, chodidla musím nastavit rovnoběžně v zamýšleném směru. Klíčové je, aby tělo souhlasilo s vyrovnáním patru. Potom přiložím levou ruku pod svou pravou a uchopím hůl (tzv. cross-handed grip).

Všechno musí probíhat v dokonalé rovnováze, váha je rozložena rovnoměrně

na obě chodidla,

chodid rozkročená na šířku ramen. Mohu, ale nemusím, provést pár

cvičných švihů a pak už jdu na věc.

20 | GOLF