JORDAN SPIETH | Patování
Při čtení
čt patu postupuju
ve
v třec h krocích.
Čtení patu
V ideálním případě by se mé pocity při patování daly shrnout výrazem, že mám v tu chvíli
„okno“. Snažím se dostat do stavu,
tavu, kdy nemyslím
na nic jiného, nic nesmí odvádět
dět mou pozornost.
Postupuji při tom ve třech krocích. Prvním je
odstoupit za míč a podívat se
e na dráhu patu.
Ve druhém kroku se na pat podívám i z nejnižšího místa greenu, abych posoudil rychlost úderu a snáze přečetl sklon. Ve třetím kroku
u jdu za jamku,
abych linii patu přečetl i z opačné perspektivy. Pokud si při
čtení dráhy patu věřím, vím, kam mám míček prvně poslat
i jakou rychlostí.
Rutina
Nejdůležitější je, co se děje, když zaměřujete pat.
Pokud si dráhu nepředstavím přesně, těžko si navodím stav „zatmění mysli“, abych mohl patovat s čistou hlavou. K tomu slouží rutina, která úzce souvisí
s tím, co jsem popsal už prve.
Pak už jde o namíření a uchopení patru. Prvně ho
beru jen do pravé ruky, namířím líc a podívám se na
tělo, chodidla musím nastavit rovnoběžně v zamýšleném směru. Klíčové je, aby tělo souhlasilo s vyrovnáním patru. Potom přiložím levou ruku pod svou pravou a uchopím hůl (tzv. cross-handed grip).
Všechno musí probíhat v dokonalé rovnováze, váha je rozložena rovnoměrně
na obě chodidla,
chodid rozkročená na šířku ramen. Mohu, ale nemusím, provést pár
cvičných švihů a pak už jdu na věc.
20 | GOLF