INSTRUKCE | Kapitoly z psychologie

Vítězové nenávidí prohry s takovou

vášní, že jejich vnitřní motivace je daleko silnější. Hráči s vítěznou mentalitou jsou schopni velmi tvrdě trénovat

podobně jako pracanti, avšak v jejich

nitru je vztah mezi přípravou a samotným soutěžením odlišný. Příprava je

pouze předstupněm, jakýmsi nutným

předpolím k bitvě. Pouze bitva samotná

a vítězství v ní je dokáže naplnit. Jejich

už základním postojem k tréninku

a k jeho struktuře. Pokud chcete více

vítězit, musíte analyzovat vaše slabiny

a netrénovat pouze pro radost z procesu samotného, nýbrž zcela cíleně se

zaměřením na ty techniky, které vás až

dosud o úspěch připravovaly.

Během hry samé pak je vhodné si osvojit schopnost vycítit rozhodující okamžik, kdy se láme zápas a může se

Pokud chcete více vítězit, musíte analyzovat vaše

slabiny a netrénovat pouze pro radost z procesu

samotného, nýbrž zcela cíleně se zaměřením na ty

techniky, které vás až dosud o úspěch připravovaly.

averze k prohře je nesmírně silným motivačním motorem.

Mnoho trenérů dnes bohužel nepřesně

chápe tyto zásadně odlišné charakteristiky. Často jsou pracanti považováni

za modelové sportovce, protože jejich soustředění na proces a nikoliv na

výsledek krásně splývá se současným

trendem hodnotového vnímání. Jsou

rovněž povětšině přístupnější vůči instrukcím trenérů a v součtu vlastností

jsou to méně „problematické“ typy než

rození vítězové. Jenomže, co naplat,

ve skutečné soutěži přirozený vítězný

typ osobnosti obdařený zabijáckým instinktem vždy porazí technicky lepšího

pracanta.

Když dokážete pochopit, do které skupiny patříte, určitě to zvýší vaši míru radosti z golfu. Pokud jste rození pracanti

a vůbec vám nevadí prohry, i když rádi

soutěžíte, nemá smysl se za to nemít

rád a odmítat svou vlastní podstatu.

Pokud jste rození vítězové, avšak dosud

jste si nedokázali vysvětlit tu zdánlivě

neúměrnou hořkost a vztek po prohře,

pak je čas se začít lépe chápat. Když

dokážete ten intenzivní oheň nenávisti vůči prohrávání využít jako motivaci k tréninku, pak je vše v nejlepším

pořádku. To nejlepší, k čemu můžete

dospět, je pochopit sama sebe, svůj

osobnostní typ, a pak být v míru sami

se sebou.

I ti, kterým není vítězná mentalita „dána

shůry“, mohou v sobě posilovat vlastnosti vedoucí k výhrám. Celé to začíná

36 | GOLF

zrodit vaše výhra. V takové chvíli je

naprosto nutné zvolit techniku, jíž naprosto věříte, i kdyby to bylo třeba

přihrávání drajvrem. V mém dlouhém

golfovém životě jsem nejvíce proher

na úrovni rekreačních hráčů viděl kvůli

tomu, že dotyčný golfista v rozhodující

chvíli hrál ránu, o které si myslel, že by

se „měla hrát“, nebo že to dobře vypadá. To je opak vítězné mentality.

Jestli si chcete osvojit zabijácký instinkt, tak v rozhodující chvíli musí zvítězit vaše vůle a individualita a výběr

techniky, které věříte do morku kosti

a která třeba soupeře zaskočí. Klasickým příkladem zůstává podání spodem

tenisty Čanga z USA ve čtvrtfinále Roland Garros v roce 1989 proti Lendlovi.

Čang prohrával 0:2 na sety, byl unavený

a začínaly ho trápit křeče. A tak začal

proti rozjetému Lendlovi podávat spodem jako začátečník a Lendla tím úplně

rozhodil a porazil. Čang pak vyhrál celý

grandslamový turnaj.

Asi nejdůležitějším indikátorem, jak rozeznat kdo je a není vítězný typ v golfu,

je vnímání strachu. Velký americký golfista Sam Snead byl toho názoru, že

„ze všech překážek v golfu je nejhorší

strach“. Strach v mnoha různých podobách je nejčastějším důvodem, proč

golfisté nedokáží v opravdovém soutěžení „prodat“ svůj reálný potenciál.

Určitě to dobře znáte z vlastní zkušenosti. Nikdo z nás není tak naivní, aby

doufal, že zrovna během klubového

mistrovství bude zázračně osvícen

a dokáže hrát drajvy 350 metrů, když

během přípravy systematicky jeho nejlepší drajvy končí na 200 metrech.

Nikdo z nás není tak hloupý, aby na tříparu přes vodu k překonání vzdálenosti

140 metrů vzal pitching wedge, kterou

má standardně spolehlivou na 95 až 99

metrů. Možná se někde někdy takový

lunatik vyskytl, ale 99,99 % chyb, které

ničí a deptají rekreační golfisty, spadá

do kategorie, kdy nejsou schopni v „ostré“ soutěži zopakovat standardní výkony, jaké běžně dosahují v tréninku.

Právě četnost případů, kdy golfista pod

vlivem strachu ze soutěže, strachu

z publika, strachu z ostudy špatného

výsledku a pod tíhou mnoha jiných

obav nedokáže zopakovat svůj běžný

standard, odlišuje „běžné“ golfisty od

vítězných typů. Hráčky a hráči obdaření zabijáckým instinktem mají jiný

vztah k mentálnímu tlaku soutěžení.

Oni ten tlak mají rádi a často dokonce

oheň bitvy pozvedne jejich výkony na

úroveň vyšší, než jaké dosahují běžně

v tréninku.

Kdybyste například chtěli zjistit, kdo

z chlapců juniorského družstva je vítězný typ, a kdo není, připravte pro ně

soutěž, kde budou na nějaké jamce hrát

obtížný drajv z odpaliště, nejlépe přes

rybník, a pozvěte dívky z místní zdravotnické nebo jiné značně feminizované

školy jako divačky. Neškodí, když se budou holky během toho experimentu polohlasem chichotat. Ta menšina kluků,

kteří zahrají dobrý drajv přes vodu, patří

s velkou pravděpodobností mezi osobnosti s vítěznou mentalitou.

Pokud nejste obdařeni tímto darem od

přírody, lze určitě posilovat svou mentální odolnost. Vyhledávejte soutěžení

při tréninku všemi možnými způsoby.

Snažte se vyhrávat. I kdyby to měla být

třeba jen improvizovaná soutěž v čipu

při přechodu mezi odpališti o limonádu.

Naučte se, že není malých ani bezvýznamných vítězství. Vítězení je umění

a lze se mu učit.

Pokud už o sobě víte, že soustavně nedokážete v „ostrém“ soutěžení zopakovat své tréninkové standardy, vyhledávejte soutěže a turnaje. Vystavujte se

cíleně a co nejčastěji mentálnímu tlaku