INSTRUKCE | Kapitoly z psychologie
Vítězové nenávidí prohry s takovou
vášní, že jejich vnitřní motivace je daleko silnější. Hráči s vítěznou mentalitou jsou schopni velmi tvrdě trénovat
podobně jako pracanti, avšak v jejich
nitru je vztah mezi přípravou a samotným soutěžením odlišný. Příprava je
pouze předstupněm, jakýmsi nutným
předpolím k bitvě. Pouze bitva samotná
a vítězství v ní je dokáže naplnit. Jejich
už základním postojem k tréninku
a k jeho struktuře. Pokud chcete více
vítězit, musíte analyzovat vaše slabiny
a netrénovat pouze pro radost z procesu samotného, nýbrž zcela cíleně se
zaměřením na ty techniky, které vás až
dosud o úspěch připravovaly.
Během hry samé pak je vhodné si osvojit schopnost vycítit rozhodující okamžik, kdy se láme zápas a může se
Pokud chcete více vítězit, musíte analyzovat vaše
slabiny a netrénovat pouze pro radost z procesu
samotného, nýbrž zcela cíleně se zaměřením na ty
techniky, které vás až dosud o úspěch připravovaly.
averze k prohře je nesmírně silným motivačním motorem.
Mnoho trenérů dnes bohužel nepřesně
chápe tyto zásadně odlišné charakteristiky. Často jsou pracanti považováni
za modelové sportovce, protože jejich soustředění na proces a nikoliv na
výsledek krásně splývá se současným
trendem hodnotového vnímání. Jsou
rovněž povětšině přístupnější vůči instrukcím trenérů a v součtu vlastností
jsou to méně „problematické“ typy než
rození vítězové. Jenomže, co naplat,
ve skutečné soutěži přirozený vítězný
typ osobnosti obdařený zabijáckým instinktem vždy porazí technicky lepšího
pracanta.
Když dokážete pochopit, do které skupiny patříte, určitě to zvýší vaši míru radosti z golfu. Pokud jste rození pracanti
a vůbec vám nevadí prohry, i když rádi
soutěžíte, nemá smysl se za to nemít
rád a odmítat svou vlastní podstatu.
Pokud jste rození vítězové, avšak dosud
jste si nedokázali vysvětlit tu zdánlivě
neúměrnou hořkost a vztek po prohře,
pak je čas se začít lépe chápat. Když
dokážete ten intenzivní oheň nenávisti vůči prohrávání využít jako motivaci k tréninku, pak je vše v nejlepším
pořádku. To nejlepší, k čemu můžete
dospět, je pochopit sama sebe, svůj
osobnostní typ, a pak být v míru sami
se sebou.
I ti, kterým není vítězná mentalita „dána
shůry“, mohou v sobě posilovat vlastnosti vedoucí k výhrám. Celé to začíná
36 | GOLF
zrodit vaše výhra. V takové chvíli je
naprosto nutné zvolit techniku, jíž naprosto věříte, i kdyby to bylo třeba
přihrávání drajvrem. V mém dlouhém
golfovém životě jsem nejvíce proher
na úrovni rekreačních hráčů viděl kvůli
tomu, že dotyčný golfista v rozhodující
chvíli hrál ránu, o které si myslel, že by
se „měla hrát“, nebo že to dobře vypadá. To je opak vítězné mentality.
Jestli si chcete osvojit zabijácký instinkt, tak v rozhodující chvíli musí zvítězit vaše vůle a individualita a výběr
techniky, které věříte do morku kosti
a která třeba soupeře zaskočí. Klasickým příkladem zůstává podání spodem
tenisty Čanga z USA ve čtvrtfinále Roland Garros v roce 1989 proti Lendlovi.
Čang prohrával 0:2 na sety, byl unavený
a začínaly ho trápit křeče. A tak začal
proti rozjetému Lendlovi podávat spodem jako začátečník a Lendla tím úplně
rozhodil a porazil. Čang pak vyhrál celý
grandslamový turnaj.
Asi nejdůležitějším indikátorem, jak rozeznat kdo je a není vítězný typ v golfu,
je vnímání strachu. Velký americký golfista Sam Snead byl toho názoru, že
„ze všech překážek v golfu je nejhorší
strach“. Strach v mnoha různých podobách je nejčastějším důvodem, proč
golfisté nedokáží v opravdovém soutěžení „prodat“ svůj reálný potenciál.
Určitě to dobře znáte z vlastní zkušenosti. Nikdo z nás není tak naivní, aby
doufal, že zrovna během klubového
mistrovství bude zázračně osvícen
a dokáže hrát drajvy 350 metrů, když
během přípravy systematicky jeho nejlepší drajvy končí na 200 metrech.
Nikdo z nás není tak hloupý, aby na tříparu přes vodu k překonání vzdálenosti
140 metrů vzal pitching wedge, kterou
má standardně spolehlivou na 95 až 99
metrů. Možná se někde někdy takový
lunatik vyskytl, ale 99,99 % chyb, které
ničí a deptají rekreační golfisty, spadá
do kategorie, kdy nejsou schopni v „ostré“ soutěži zopakovat standardní výkony, jaké běžně dosahují v tréninku.
Právě četnost případů, kdy golfista pod
vlivem strachu ze soutěže, strachu
z publika, strachu z ostudy špatného
výsledku a pod tíhou mnoha jiných
obav nedokáže zopakovat svůj běžný
standard, odlišuje „běžné“ golfisty od
vítězných typů. Hráčky a hráči obdaření zabijáckým instinktem mají jiný
vztah k mentálnímu tlaku soutěžení.
Oni ten tlak mají rádi a často dokonce
oheň bitvy pozvedne jejich výkony na
úroveň vyšší, než jaké dosahují běžně
v tréninku.
Kdybyste například chtěli zjistit, kdo
z chlapců juniorského družstva je vítězný typ, a kdo není, připravte pro ně
soutěž, kde budou na nějaké jamce hrát
obtížný drajv z odpaliště, nejlépe přes
rybník, a pozvěte dívky z místní zdravotnické nebo jiné značně feminizované
školy jako divačky. Neškodí, když se budou holky během toho experimentu polohlasem chichotat. Ta menšina kluků,
kteří zahrají dobrý drajv přes vodu, patří
s velkou pravděpodobností mezi osobnosti s vítěznou mentalitou.
Pokud nejste obdařeni tímto darem od
přírody, lze určitě posilovat svou mentální odolnost. Vyhledávejte soutěžení
při tréninku všemi možnými způsoby.
Snažte se vyhrávat. I kdyby to měla být
třeba jen improvizovaná soutěž v čipu
při přechodu mezi odpališti o limonádu.
Naučte se, že není malých ani bezvýznamných vítězství. Vítězení je umění
a lze se mu učit.
Pokud už o sobě víte, že soustavně nedokážete v „ostrém“ soutěžení zopakovat své tréninkové standardy, vyhledávejte soutěže a turnaje. Vystavujte se
cíleně a co nejčastěji mentálnímu tlaku