SVĚTOVÝ GOLF | Masters
závěrečnou devítku měl za třicet ran
a pak už jen čekal na soupeře za sebou.
Nepřekonal ho žádný z nich. Nicklaus se
stal nejstarším hráčem, který kdy vyhrál
Masters, a uchvátil rekordní osmnáctý titul z majoru. Epilog? Kdepak, ten se psal
až o dalších dvanáct let později! Ještě
v roce 1998 se navzdory zdravotním problémům a bolesti v boku dělil o šesté
místo. V osmapadesáti letech! Ne nadarmo je dodnes považován za jednoho
z králů této hry…
1987
ZÁZRAČNÁ VÝHRA
MILÁČKA MÍSTNÍCH
Šlo se nicméně na extra jamky: desítku
zvládli v paru jen Norman a Mize a na
jedenáctce zahrál druhou ránu o poznání lépe zkušený Australan. Jenže
pak se bohové definitivně přiklonili na
stranu domácího hráče. Mize totiž trefil
třetí úder z bezmála padesáti metrů zázračně přímo do jamky a nadšení fandů
neznalo mezí! „Popravdě řečeno, nikdy
potom jsem z toho místa hrát už nezkoušel, a ani nechci. Rád si budu pamatovat,
že jsem to trefil zrovna tehdy, když to
bylo nejvíc potřeba,“ vyznal se později
Foto: Globe Media/Reuters
Rodák z Augusty Larry Mize byl v polovině
80. let prototypem solidního, ale nikterak
fenomenálního golfisty. Na túře do té doby
vyhrál jediný titul na Memphis Classic v roce
1983, a přestože ho samozřejmě na Masters každoročně čekaly davy nadšených
místních fanoušků, personál golfového
klubu nepočítaje, těžko se dalo předpokládat, že by bojoval o vítězství a zelené sako.
Jenže Augusta přináší nezřídka i věci neočekávatelné, a když je ve hře lokální
miláček, umí navíc zřejmě zamotat hlavu
jiným a sama přimhouřit oči. Na jednapadesátém ročníku Masters se ve vedení během tří kol postupně vystřídali Američané
Cook, Strange a Crenshaw, finálové nedělní kolo pak vystřelilo do popředí ostřílené borce Ballesterose a Normana, takže
Mize se do dodatečného play-off dostal
zdánlivě jen jaksi do počtu. Ostatně, už
k tomu mu dopomohlo štěstí, protože
Greg Norman na osmnáctce jen těsně minul šestimetrový pat, který by mu stačil
na výhru.
Mize v televizním interview k výročí své
životní chvíle.
1991
JEDINÝ TRIUMF PRO HRDÝ WALES
Britským golfistům zůstávalo vítězství
v Augustě dlouhá desetiletí zapovězeno.
Zdánlivě nekonečnou nadvládu domácích
Američanů narušili postupně Jihoafričané,
Španělé a Němci, nicméně pomyslné
dveře pro Velkou Británii dokázal rozrazit
až v roce 1988 skotský hráč Sandy Lyle.
Málokomu by asi přišlo na mysl, že tím zahájil šňůru čtyř ostrovních triumfů v řadě,
zelené sako si totiž v následujících dvou
letech oblékl Nick Faldo, načež v roce
1991 přišla řada také na Wales.
Hrdá součást britského impéria se dočkala
svého jediného vítězství na posvátné golfové půdě zásluhou Iana Woosnama. Ba
co víc, pro něj samotného to znamenalo
jediný major kariéry! Jak se zrodil? Pomohlo k němu především skvělé druhé
kolo, které oblíbený Woosie zahrál za 66
ran. Ve třetím byl jen o ránu horší a po
sobotě už vedl, v neděli mu pak stačil finálový výsledek 72, aby uhájil první místo
před José Maríou Olazábalem. Španěl chyboval na osmnáctce, a protože Američan
Tom Watson na téže jamce zapsal dokonce double bogey, Velšanovi už nikdo
zelené sako nesebral. Dočká se někdy krajana, který ho napodobí?
1996
KOLAPS V BITVĚ VELKÝCH RIVALŮ
Když v roce 1996 přijížděli Nick Faldo
a Greg Norman do Augusty, byli dávno
velkými soupeři a měli za sebou spoustu
slavných vzájemných bitev. Jenže zatímco
Angličan měl tou dobou v kapse dvě vítězství na Masters z let 1989 a 1990,
neméně ostřílený Australan na své první
zelené sako stále čekal a s lítostí mohl
vzpomínat jen na dvě druhá místa. Vyjde
mu to tentokrát?
Selhání Grega Normana vstoupilo do historie golfu, Australan zelené sako nikdy nezískal.
8 | GOLF
Dlouho to vypadalo, že konečně ano,
do finálového kola vstupoval s náskokem
šesti (!) ran, jenže to na Masters nemusí
znamenat vůbec nic. V neděli se Normanova hra doslova rozsypala, zahrál 78.
A protože jeho úhlavní rival zvládl finálové kolo s grácií sobě vlastní za 67, konečný účet zněl naopak na plných pět ran