SVĚTOVÝ GOLF | Masters

závěrečnou devítku měl za třicet ran

a pak už jen čekal na soupeře za sebou.

Nepřekonal ho žádný z nich. Nicklaus se

stal nejstarším hráčem, který kdy vyhrál

Masters, a uchvátil rekordní osmnáctý titul z majoru. Epilog? Kdepak, ten se psal

až o dalších dvanáct let později! Ještě

v roce 1998 se navzdory zdravotním problémům a bolesti v boku dělil o šesté

místo. V osmapadesáti letech! Ne nadarmo je dodnes považován za jednoho

z králů této hry…

1987

ZÁZRAČNÁ VÝHRA

MILÁČKA MÍSTNÍCH

Šlo se nicméně na extra jamky: desítku

zvládli v paru jen Norman a Mize a na

jedenáctce zahrál druhou ránu o poznání lépe zkušený Australan. Jenže

pak se bohové definitivně přiklonili na

stranu domácího hráče. Mize totiž trefil

třetí úder z bezmála padesáti metrů zázračně přímo do jamky a nadšení fandů

neznalo mezí! „Popravdě řečeno, nikdy

potom jsem z toho místa hrát už nezkoušel, a ani nechci. Rád si budu pamatovat,

že jsem to trefil zrovna tehdy, když to

bylo nejvíc potřeba,“ vyznal se později

Foto: Globe Media/Reuters

Rodák z Augusty Larry Mize byl v polovině

80. let prototypem solidního, ale nikterak

fenomenálního golfisty. Na túře do té doby

vyhrál jediný titul na Memphis Classic v roce

1983, a přestože ho samozřejmě na Masters každoročně čekaly davy nadšených

místních fanoušků, personál golfového

klubu nepočítaje, těžko se dalo předpokládat, že by bojoval o vítězství a zelené sako.

Jenže Augusta přináší nezřídka i věci neočekávatelné, a když je ve hře lokální

miláček, umí navíc zřejmě zamotat hlavu

jiným a sama přimhouřit oči. Na jednapadesátém ročníku Masters se ve vedení během tří kol postupně vystřídali Američané

Cook, Strange a Crenshaw, finálové nedělní kolo pak vystřelilo do popředí ostřílené borce Ballesterose a Normana, takže

Mize se do dodatečného play-off dostal

zdánlivě jen jaksi do počtu. Ostatně, už

k tomu mu dopomohlo štěstí, protože

Greg Norman na osmnáctce jen těsně minul šestimetrový pat, který by mu stačil

na výhru.

Mize v televizním interview k výročí své

životní chvíle.

1991

JEDINÝ TRIUMF PRO HRDÝ WALES

Britským golfistům zůstávalo vítězství

v Augustě dlouhá desetiletí zapovězeno.

Zdánlivě nekonečnou nadvládu domácích

Američanů narušili postupně Jihoafričané,

Španělé a Němci, nicméně pomyslné

dveře pro Velkou Británii dokázal rozrazit

až v roce 1988 skotský hráč Sandy Lyle.

Málokomu by asi přišlo na mysl, že tím zahájil šňůru čtyř ostrovních triumfů v řadě,

zelené sako si totiž v následujících dvou

letech oblékl Nick Faldo, načež v roce

1991 přišla řada také na Wales.

Hrdá součást britského impéria se dočkala

svého jediného vítězství na posvátné golfové půdě zásluhou Iana Woosnama. Ba

co víc, pro něj samotného to znamenalo

jediný major kariéry! Jak se zrodil? Pomohlo k němu především skvělé druhé

kolo, které oblíbený Woosie zahrál za 66

ran. Ve třetím byl jen o ránu horší a po

sobotě už vedl, v neděli mu pak stačil finálový výsledek 72, aby uhájil první místo

před José Maríou Olazábalem. Španěl chyboval na osmnáctce, a protože Američan

Tom Watson na téže jamce zapsal dokonce double bogey, Velšanovi už nikdo

zelené sako nesebral. Dočká se někdy krajana, který ho napodobí?

1996

KOLAPS V BITVĚ VELKÝCH RIVALŮ

Když v roce 1996 přijížděli Nick Faldo

a Greg Norman do Augusty, byli dávno

velkými soupeři a měli za sebou spoustu

slavných vzájemných bitev. Jenže zatímco

Angličan měl tou dobou v kapse dvě vítězství na Masters z let 1989 a 1990,

neméně ostřílený Australan na své první

zelené sako stále čekal a s lítostí mohl

vzpomínat jen na dvě druhá místa. Vyjde

mu to tentokrát?

Selhání Grega Normana vstoupilo do historie golfu, Australan zelené sako nikdy nezískal.

8 | GOLF

Dlouho to vypadalo, že konečně ano,

do finálového kola vstupoval s náskokem

šesti (!) ran, jenže to na Masters nemusí

znamenat vůbec nic. V neděli se Normanova hra doslova rozsypala, zahrál 78.

A protože jeho úhlavní rival zvládl finálové kolo s grácií sobě vlastní za 67, konečný účet zněl naopak na plných pět ran