Foto: Globe Media/Reuters

SVĚTOVÝ GOLF | Masters

Velšan Ian Woosnam patří k nejpřekvapivějším vítězům úvodního majoru sezony.

startovním poli v Augustě také mladý

Jack Nicklaus, který, jak se ukáže, později

od krále Arnolda převezme pomyslnou

korunu a žezlo…

1978

POTŘETÍ UKRADL

AMERIČANŮM VÝHRU

Mladší ročníky to možná překvapí, ale až

do roku 1980, tedy plných šestačtyřicet

let, byl na světě jeden jediný hráč neamerické národnosti, který dokázal vyhrát

Masters. Oním hráčem byl Gary Player,

který dokázal do té doby neslýchané jako

první v roce 1961 a vybojoval tak triumf

pro svou rodnou Jižní Afriku. Tehdy mu

bylo teprve pětadvacet, podruhé v kariéře se pak v Augustě radoval v roce 1974

a potřetí právě v roce 1978, to už jako

dvaačtyřicetiletý.

Tenhle triumf navíc podtrhl naprosto unikátní výkon ve finálovém kole, do kterého zkušený Jihoafričan vstupoval se

ztrátou sedmi (!) ran a z děleného desátého místa. Jenže v neděli dokázal Player

v téměř letním vedru zahrát neskutečných 64, vyrovnal rekord hřiště a pak čekal dlouhých čtyřicet minut v klubovně,

jestli to bude stačit. Stačilo a golfista

přezdívaný Černý rytíř tak ukradl domácím Američanům zelené sako potřetí,

6 | GOLF

tentokrát ovšem opravdu památným

způsobem.

1986

POSLEDNÍ TRIUMF

ZLATÉHO MEDVĚDA

1979

NOVÁČKA NEZASTAVILO

ANI PLAY-OFF

Zářil v 60. letech, kdy na světě snad s výjimkou Arnolda Palmera nebyl lepší golfista. V letech sedmdesátých přidal Jack

Nicklaus ke svým sedmi vyhraným majorům dalších osm a osamostatnil se

v tomto ohledu na čele historického žebříčku. Celkem pět výher zapsal právě na

Masters, a nejen tím dal definitivně na

svou kariéru razítko potvrzující vizitku

jednoho z nejlepších golfistů všech dob.

My jsme ale v roce 1986. Tehdy už bylo

Nicklausovi šestačtyřicet, jeho posledním

vítězstvím na majoru byl šest let starý

triumf na PGA Championship a přímo

v Augustě se radoval naposledy před

dlouhými jedenácti lety. Jenže nechoďte

s tímhle na Zlatého medvěda!

Aby Masters vyhrál úplný nováček, to se

tedy skutečně nestává každý rok. Sedmadvacetiletý domácí golfista Fuzzy Zoeller si navíc právo na premiérovou účast

v Augustě vybojoval až svou první kariérní výhrou na PGA Tour v San Diegu nedlouho před Masters. Na vítězství v turnaji

se s ním tedy rozhodně nepočítalo, a jak

sám později přiznal, byl poněkud nesvůj,

když se na cvičných plochách před prvním kolem míjel s živoucími legendami

Jackem Nicklausem, Tomem Watsonem

nebo Gary Playerem.

Během prvních dvou kol se také Zoellerovo jméno v úplném popředí neobjevilo, hrál ale velmi vyrovnaně a po výsledcích 70, 71, 69 a 70 se probojoval do

trojčlenného play-off. Začínalo se na desítce, kde on i jeho soupeři Tom Watson

a Ed Sneed zapsali par, na následné jedenáctce ale Zoeller dokázal zahrát jako

jediný birdie a při své první účasti hned

oblékal zelené sako – naposledy před

ním dokázal něco podobného Gene Sarazen v roce 1935.

Hráč, jemuž přezdívku vysloužila nejen

blonďatá hříva, ale také nezdolná bojovnost, začal turnaj nenápadně, po prvním

kole byl dvě rány nad par a po druhém

jednu pod. V sobotu ale stlačil výsledek

na 69 a za vedoucím Gregem Normanem

už byl jen o čtyři rány. Nedělní finále pak

bylo triumfálním vykřičníkem jeho přebohaté kariéry: mezi patnáctkou a sedmnáctkou zahrál šňůru eagle-birdie-birdie,