ROZHOVOR | Jan Cafourek
ProGolf Tour v Maroku. Už je to lepší, ale
potřebuju se dát do pořádku, abych mohl
hrát stoprocentně. Jinak se mi naštěstí
zranění vyhýbají. Snad i díky tomu, že fyzickou přípravu směřuji správně.
Co pro vás znamená spolupráce s týmem Relmostu? O kolik turnajových
pozvánek se díky ní váš turnajový
kalendář rozrostl?
Jednoznačným přínosem je devět pozvánek na Challenge Tour a potom taky
příležitost zahrát si před domácím publikem turnaj ze série European Tour.
To je velké plus naší spolupráce. Co se
týče počtu turnajů, můj kalendář se tím
v podstatě až tolik nerozšířil, spíš jsem
díky ní mohl dát přednost účasti na vyšší
8 – Osm to jsou dva flighty… Jaký
by byl ten vysněný tady doma
a s kým byste si představoval
rundu snů v zahraničí?
Domácí jednoznačně s partou kamarádů. Zahrát si kvalitní mač. A ten
druhý? Stoprocentně s Tour hráči, žádné
celebrity. S Jasonem Dayem bychom vytvořili „zbytek světa“ a zkusili porazit
Anglii – Justina Rose a Tommy Fleetwooda. Snad bych to Dayovi moc nekazil!
9 – Poslední číslice z těch jednociferných. Nebo se vám snad na turnaji už dařilo i hůř?
Ne, díky. Devět stačí. Devítka na deváté
jamce. Pětipar, kde jsem před pár týdny
ve druhém kole pohřbil svůj prozatím poslední turnaj v Maroku. Cut jsem
sice berdíkem na poslední jamce zachránil, ale jsou věci, které by si člověk
rád odpustil.
10 – Deset cutů z 36 odehraných
turnajů Challenge Tour aneb i na
druhé nejvyšší evropské túře jste
si sáhl na prize money prozatím v každém ročníku. Na druhou
stranu vždy to bylo pouze jednou,
maximálně třikrát. V čem vidíte
největší rozdíl v procházení cuty
na nižší ProGolf Tour a již zmíněné
Challenge Tour?
Deset, to je pěkná bída. Jo, to bych
chtěl taky vědět, v čem je ten rozdíl,
abych ho mohl odstranit.
24 | GOLF
lize. Letos jsem původně plánoval soustředit se opět především na ProGolf
Tour, absolvovat maximální počet turnajů
na této sérii a vybojovat si tak přímým
postupem kartu právě na Challenge
Tour. V současné době se ovšem všichni
nacházíme v situaci, kdy je případné pokračování sezony prozatím nepředvídatelné. Turnaje Challenge Tour i samotná
European Tour se na českém území letos
neodehrají vůbec a nejbližší čtyři turnaje
ProGolf Tour v Maroku byly také odloženy na neurčito…
Čímž se dostáváme k tomu, že turnaj neznamená jen odehrát soutěžní
kola, ale zahrnuje i produkční část,
tzn. plánování dopravy, ubytování…
11 – Jedenáct…
Jdeme radši rovnou na dvanáctou otázku,
nebo si ještě nějaký dvouciferný výsledek na
jamce přivolám. (A pak že není pověrčivý…)
12 – …dobře. Jsme s dvanáctou otázkou i na dvanácté jamce?
Jo! Právě na jamce číslo 12 jsem trefil v Belgii své první profesionální hole in one.
13 – Gratulace k hole in one. Nepadlo
by, kdyby vás ve třinácti letech ke
golfu nepřivedl strejda… Už jste mu
za to třináctkrát poděkoval nebo třináctkrát vynadal?
Určitě jsem mu poděkoval! A určitě víc než
třináctkrát. Mám tu hru fakt rád.
14 – Využíváte maxima čtrnácti povolených holí, nebo jich máte v záloze
dokonce víc a o tom, které přijdou do
bagu na konkrétní turnaj, se rozhodujete podle typu hřiště?
Čtrnáct holí je můj strop. A mám je tak rád,
že je s sebou beru vždy všechny.
15 – Akademická čtvrthodinka – patří
to k vám, nebo důsledně dodržujete
každý termín na minutu přesně?
Když nechcete dostávat trestné hned na
startu, není vyhnutí! Navíc přesnost je výsada králů, takže bývám všude včas.
16 – T16 je vaše prozatím nejlepší
umístění na turnajích Challenge Tour.
Kam ho plánujete posunout?
Letošní sezona bude vzhledem k aktuální situaci extrémně komplikovaná, jak vám již zamíchala s původními plány?
Většinu věcí si obstarávám sám. Letenky
a ubytování, to je z celé produkční části v
podstatě maličkost. Nenáročnější je shánět prostředky na každou sezonu, což je
jednoznačně celoroční práce. V poslední
době moje zázemí prochází restrukturalizací. Proběhly i nějaké týmové změny, tak
uvidíme, jak si všechno sedne. To všechno
jsou záležitosti, které člověk má možnost
ovlivňovat a pracovat na nich. A pak je tu
dnešní aktuální celosvětová situace. Pokud
zamíchá jen letošní sezonou, tak by to dopadlo ještě dobře. Přeji nám všem, ať to ve
zdraví zvládneme.
Šestnácté místo ve Finsku – to byl krásný
turnaj. Mám to tam moc rád. Posunout?
Tak pro začátek bych mohl odstranit tu
jedničku, šesté místo by nebylo k zahození.
Ideální případ by pak asi byl škrtnout spíš tu
šestku, aby zbyla jen jednička. A vyhrát turnaj Challenge Tour je taky dobrý sen.
17 – Které věci v golfu vidíte stejně
jako tehdy úspěšný sedmnáctiletý
amatér a nyní jako dvaatřicetiletý
profík a v čem se vaše názory nebo
vnímání hry dnes liší?
Víc u toho přemýšlím. Už není jedno, kam
to napálím. A absolutně největší odlišnost
je fakt, že mě moje hra živí. Ale ve finále
stále jde o to dostat míček do jamky, to se
nemění.
18 – K vašim oblíbeným hřištím patří
Crans Montana a k idolům Seve Ballesteros. Už víme, že jste měl možnost si právě tuhle švýcarskou perlu
zahrát. Prozradíte, zda vás nelákalo
vyzkoušet si Ballesterosovu legendární ránu na osmnáctce?
Jsem šťastný, že jsem si tu díky Akademickému mistrovství před pár lety zahrál. Ten
úder kousek od zídky jsem nezkoušel, tenkrát jsem ani nevěděl, odkud přesně zahrál.
Musela to být neskutečná rána, na morál
i technicky. Dnes by to ale Seve utopil, už je
tam před greenem voda. Je mi líto, že jsem
ho nikdy neměl možnost vidět osobně.
Za rozhovor děkuje Ivana Jonová
Foto: Ondřej Driml