Page 11
DRIVING | Co se klube v klubech
WWW.CASOPISGOLF.CZ
9
v Angličanův prospěch. Norman byl po-
třetí v kariéře druhý a zelené sako si nako-
nec nikdy neměl tu čest obléknout, nao-
pak pro Falda znamenalo vítězství kromě
završení pomyslného hattricku na Masters
také jeho poslední šestý vyhraný major.
2005
CHIP, KTERÝ OBLETĚL SVĚT
Tiger Woods přijížděl v roce 2005 do Au-
gusty v pozici hráče, který už měl na Mas-
ters tři vítězství z let 1997, 2001 a 2002.
Dalo by se říci, že byl na vrcholu sil, do od-
halení soukromých trablů, které jeho kari-
éru pozastavily a vážně ohrozily, ještě čtyři
roky zbývaly, a právem byl považován na
turnajového favorita číslo jedna. V té době
málokdo pochyboval o tom, že je Tiger
na nejlepší cestě vyrovnat a překonat zisk
osmnácti majorů Jacka Nicklause. I další
krok k tomuto cíli byl tedy v sázce.
Jeho výkon v prvním kole ale vzbudil tro-
chu rozpaky, Tiger zapsal průměrných
74, zato v pátek se zlepšil na skvělých
66 a notně se přiblížil lídrovi, kterým byl
jeho dnes už trochu pozapomenutý kra-
jan Chris Dimarco. Woodsova ztráta na
vedení činila po druhém kole šest ran
a v sobotu stihli nejlepší borci do setmění
odehrát pouze devět jamek, během nichž
Woods stáhl další dvě rány.
Nedělní ranní dohrávaná třetí rundy pak
defi nitivně otočila poměr sil. Na druhé de-
vítce třetího kola zahrál Tiger čtyři birdie
v řadě a ze ztráty dvou ran bylo vedení
o tři. Dimarco se ale nevzdával a z fi nálo-
vého kola se stala působivá dotahovaná,
která nakonec musela vyvrcholit dodateč-
ným play-off.
Ještě předtím ale přišla šestnáctá jamka
a na ní možná životní, každopádně asi
nej ikoničtější rána Woodsovy kariéry. Chip
do birdie, který musel nadehrát ve výraz-
ném úhlu, aby míček v polovině změnil
směr a začal rolovat po greenu k jamce,
dojel těsně k ní, na dvě tři mučivé vteřiny
se zastavil na hraně… a pak spadl dovnitř.
Extáze a frenetický řev diváků, triumfální
Tigerova oslava, to vše s úspěchem vyu-
žila v jedné ze svých nejslavnějších reklam
Woodsova dvorní sponzorská společnost
s fajfkou ve znaku.
I tímhle fantastickým kouskem povzbu-
zený šampion pak zvládl rozstřel, který
se poprvé v historii začínal na osmnáctce
a nikoli na desítce. Dimarco zahrál bez-
pečně par, Woods ale zapsal birdie a po-
čtvrté v kariéře si vyzkoušel zelené sako.
Nikoho na světě by tehdy asi nenapadlo,
že na další výhru si počká předlouhých
čtrnáct let.
2016
UTOPENÁ ŠANCE NA OBHAJOBU
Když o rok dříve vyrovnal teprve jedna-
dvacetiletý Jordan Spieth v Augustě re-
kord Tigera Woodse v počtu ran pod par
za celý turnaj (-18) z roku 1997, byla to
senzace. Pro amerického mladíčka, navíc
s vysloveně dětskou tváří, to byl pochopi-
telně první vyhraný major v životě a bylo
jasné, že je na světě další mimořádně
talentovaný hráč s potenciálem ovládnout
v příštích letech golfový svět.
O Spiethových perspektivách na obha-
jobu zeleného saka v roce 2016 se ale
přeci jen zdvořile pochybovalo. Posled-
ním, kdo dokázal na Masters titul získat
dvakrát za sebou, byl právě Tiger v letech
2001–2002, a hodně lidí připomínalo, že
přijet s aureolou loňského vítěze je stoná-
sobně náročnější na psychiku než třeba
mediální a ceremoniální povinnosti. Spi-
eth sice o pár měsíců dříve přidal titul na
US Open a výhru ve FedEx Cupu, nicméně
Masters je Masters. Ustojí nové zázračné
dítě takový tlak?
Během prvního kola jako by se rodák
z Dallasu všech pochybovačů zeptal:
jaký tlak? Zapsal 66, působil stejně su-
verénně jako před rokem a o dvě rány
vedl. V pátek už to bylo horší, nejdřív
sice náskok navýšil i na pět, ale na druhé
devítce přišly chyby včetně jednoho dou-
ble bogey. 74 ran a vedení o jediný úder
před Mc Ilroyem. Tlak se stupňoval a ne-
byl snad nikdo, koho by nezajímalo, zda
to Spieth opravdu dokáže.
Sobotní třetí kolo jasnou odpověď nedalo,
obhájce trofeje stále vedl o ránu a promě-
nili se jen nejbližší pronásledovatelé, zato
od začátku nedělního fi nále se zdálo, že
je všechno jasné. Na jamkách 6, 7, 8 a 9
zahrál Spieth čtyři berdíky v řadě, jeho
náskok rázem činil pohodlných pět ran
a zbývalo posledních devět jamek. Jedna
z nich byla ale osudová.
Dvě bogey na desítce a jedenáctce jako
by nahlodaly sebevědomí loňského vítěze.
Když nastoupil na trojparovou dvanáctku
pojmenovanou Golden Bell, děly se věci.
První rána z odpaliště zůstala krátká, míč
se z okraje před greenem skutálel zpátky
do vody a diváci jen ohromeně zahučeli.
Televizní přenos promptně záznamem
připomněl, že totéž se tady Spiethovi
stalo při jeho premiéře na Masters v roce
2014, a komentátoři trochu zaraženě
upozornili, že podle domluvy s kedíkem
měl Spieth mířit dost nalevo od vlajky,
ale míček skončil naopak vpravo – i proto
ztratil délku. Relativně školácká chyba,
jenže mělo být ještě hůř.
Američan si dropnul míček zhruba na půli
cesty a čekala ho na poměry profesionálů
víceméně rutinní rána přes vodu, samo-
zřejmě s jistými riziky, pokud by měl mířit
k vlajce. Výsledek ale šokoval všechny, ba-
lon se tentokrát přes vodu ani nedostal.
Dopadl vlastně jen k bližšímu břehu!
Už viditelně pobledlý Spieth dropoval po-
druhé, do páté rány se tentokrát opřel,
aby nakonec skončil v bankru za gree-
nem. Šestá na green, sedmá konečně do
jamky, ale naděje na obhajobu titulu se
rozplývaly v dálce. Z brutálního výpadku
už nevedla cesta zpět, Spieth nakonec
dělil aspoň druhou příčku, ale zelené
sako si nečekaně oblékal Angličan Danny
Willett, po sobotě až pátý. A na další
úspěšnou obhajobu tak golfové Masters
i nadále čeká…
Když v roce 1996 přijížděli Nick Faldo a Greg
Norman do Augusty, byli dávno velkými soupeři
a měli za sebou spoustu slavných vzájemných
bitev. Jenže zatímco Angličan měl tou dobou
v kapse dvě vítězství na Masters z let 1989 a 1990,
neméně ostřílený Australan na své první zelené
sako stále čekal.