ROZHOVOR | Jan Cafourek
HONZA KRÁLEM
ČESKÉ PGA TOUR
Vloni ovládl nejlépe dotovaný podnik české profesionální série – WGM Czech Open
v Berouně, kdy za sebou nechal zbytek startovního pole o pět a více ran. V součtu
s třetí pozicí na zahajovacím Czech Fund PGA Austerlitz Golf Magazine Trophy a děleným čtvrtým místem při tradičním závěrečném Grandfinále na Kaskádě to znamenalo, že si do svých statistik připsal i celkové vítězství v žebříčku české túry za rok
2019, třebaže se zúčastnil jen tří z celkového počtu šesti akcí této série.
V průběhu celé sezony se totiž zaměřoval
zejména na starty v zahraničí. Mix třetiligové ProGolf Tour a druholigové Challenge
Tour přinesl dobré výsledky zejména na
nižší ze sérií, kde se postupně rozehrál na
úvodních osmi turnajích v Maroku a poté,
co se turnaje přesunuly do Evropy, oslavil v dubnu dokonce premiérové vítězství
(Haugschlag NÖ Open). Formu si udržel po
celý rok a díky tomu obsadil v celkovém
žebříčku 13. pozici.
Už méně se mu dařilo na vyšší Challenge
Tour, kde z devíti účastí zaznamenal
pouze jeden dobrý výsledek, a to dělené
19. místo na D+D REAL Slovakia Challenge.
I proto měl pro letošní rok v plánu soustředit se maximálně právě na ProGolf Tour
a pokusit se prorazit do druhé ligy skrze
kartu za TOP5 umístění v celoročním žebříčku. Opět tedy zahájil sezonu marockými
turnaji, zde však podobnost s uplynulým
ročníkem končí... Vzhledem k aktuální světové pandemii byly nadcházející turnaje
odloženy podobně jako ve všech ostatních
světových túrách.
Základy golfového švihu jste položili
s Honzou Raislem, ale následně jste
si hlavním trenérem byl poměrně
dlouho hlavně vy sám. Změnilo se na
tom něco?
Já ke sportu tíhnul vždycky a dlouho byl
pro mě prioritou číslo jedna stolní tenis.
Až jako teenagera mě ke golfu přivedl
můj strejda. V GC Podbořánky. Tehdy tam
Honza učil a byly to super golfové začátky. Asi i díky němu mě už tenhle sport
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
nepustil. Další roky jsem šel svojí cestou
a snažil se poslouchat svoji intuici. Zhruba
až do HCP +1 jsem žádného trenéra neměl. Pak jsem nějaký čas pracoval na
technice s Clivem Tuckerem, což mi moc
pomohlo. Ale stále jsem řešil techniku
švihu a tak nějak jsem zapomněl hrát.
Golf není jen švih, podle mě je mnohem
důležitější herní složka. Věci, jako jsou intuice, course management, bojovnost…
něco, co se těžko popisuje. Teď na svém
golfovém rozvoji spolupracuju s Davidem
Procházkou, jedním z bývalých skvělých
amatérských hráčů. Našli jsme společnou
cestu, která mi vyhovuje, a věříme, že
bude efektivní.
Mezi českými profesionály je vás jen
pár, kteří jste se na profi dráhu vydali až po vystudování vysoké školy.
Je to rozhodnutí, kterého jste už
někdy litoval, nebo ho naopak cítíte jako určitou psychickou výhodu
s ohledem na to, že máte v záloze
i „plán B“?
Určitě tohoto rozhodnutí vůbec nelituju.
Jsem rád, že jsem CZU (Česká zemědělská
univerzita) vystudoval. Byla to krásná léta
a v současnosti spolu dokonce spolupracujeme. Jako u všeho ale vždycky zaleží na
tom, jak se k tomu postavíte. Aby to spoléhání na „zadní vrátka“ neubralo na síle
a ochotě dát všechno golfu. Aby jednoduše
nebylo na škodu mít plán B. Na ten bude
času ještě dost po kariéře, pár nápadů už
určitě v hlavě mám. Teď jsem ale profesionální golfista a tomu se musím, chci
a hlavně věnuji na sto procent. Pokud se mi
bude dařit a tahle profese bude dávat alespoň trochu nějaký ekonomicky smysl, určitě
pro mě bude absolutní prioritou. Není to
jednoduché, ale zato krásné zaměstnání.
I proto bych chtěl strašně moc poděkovat
všem mým sponzorům a lidem, kteří mě
podporují. Moc si toho vážím.
Díky tehdejším výsledkům a tomu,
že jste po celou dobu vysokoškolského studia zůstal amatérem, jste si
zahrál i WUC Golf 2014 (Akademické
Mistrovství světa v golfu). Potkal jste
už, respektive potkáváte se na profesionálních turnajích i s některými
dřívějšími soupeři?
I když už to bude šest let, na turnaj
v Crans Montaně a hlavně na hřiště nejde
zapomenout. Turnaj byl určitě skvělý, ale
nejvíc jsem si užil hřiště. Je jednoznačně
moje nejoblíbenější a bylo by nádherné
se tam vrátit přímo na turnaj European
Tour. A ještě hezčí by bylo tam tradiční
European Omega Masters vyhrát. To je takový můj golfový sen. Ale zpátky k otázce.
Moc si hráče, kteří tam hráli, nepamatuji.
Upřímně, v amatérském golfu jsem toho
až tolik na dobré úrovni neodehrál. Golfem
jsem se vysloveně bavil.
Kde máte svou tréninkovou základnu?
Mým domovským klubem je Black Bridge,
takže když jsem v Praze, trénuji tam. Protože jsem se před třemi roky přestěhoval
na jih, hodně jezdím trénovat i na Haugschlag nebo na Hlubokou.
21