INSTRUKCE | Strategie
Strategie, jak přežít jamku, se kterou
máme osudově negativní vztah, je složitá, protože druh takových jamek záleží
na našich individuálních osobnostních
vlastnostech, na charakteristikách našeho
švihu a obvyklé trajektorii letu míčků. Prostě je to hodně individuální. Co je pro někoho pohřebištěm nadějí, může se jinému
zdát jako vcelku snadná jamka. To nejhorší
je, že se vám vždycky vybaví „klinická historie“ všech předešlých selhání.
příznivém“ systému stablefordu očekává
golfisty v turnajích frustrace, když škrtnou
třeba tři nebo čtyři jamky.
Jak tedy vypadá typické kolo našeho průměrného golfisty? Občas se v něm vyskytne vzácné birdie, sem tam par, několik bogey, několik double bogey a bohužel
také obvykle několik velkých čísel. V angličtině, která je mateřským jazykem golfu,
existuje velmi výstižný termín pro jamky,
na kterých obvykle skončí naděje rekreačních golfistů. Říká se tomu „blow-up holes“ neboli v češtině spálené jamky nebo
jamky osudových průšvihů.
V podstatě lze konstatovat, že každý rekreační golfista by mohl hrát častěji lepší
skóre, kdyby se dokázal vyhnout oněm
osudovým jamkám. Jak na to?
JAMKY OSOBNÍ OSUDOVÉ
Anatomii neúspěchů je vhodné začít
kategorií osobních osudových jamek.
Většina golfistů, kteří často hrávají na
stejných hřištích, má tendenci si některé jamky oblíbit a hrát je ve statistickém průměru dobře. A také se některých jamek bojí. Právě ty se stávají
hrobařkami skóre.
36 | GOLF
Sáhněte si do svědomí. Každý takové
jamky má a každý z nás se cítí trochu jinak, když vstupuje na jejich odpaliště.
V zahraničním tisku jsem se setkal ve
vztahu k takovým osobně osudovým jamkám s radou zkoušet něco nového. Prostě
chovat se podle pravidla, že stále stejné
cesty vedou k ustáleným výsledkům,
a zlomit rutinu.
Jednou z možností, jak vyzrát na takové
„bohyně zkázy“, může být také uvědomělá defenzíva. Například golfista přijde
k jamce, kde již mnohokrát utopil či jinak ztratil několik míčků a spálil tak celé
kolo. Pokud až do této chvíle nese hráč
relativně dobré skóre, může zvolit taktiku
jistého bogey nebo dokonce double bogey. Obrazně řečeno, pokud nám onen
medvěd opakovaně natloukl, není ostuda
chovat se k němu s respektem. Důležité
je v takových okamžicích spolknout pýchu
V angličtině, která je mateřským jazykem golfu,
existuje velmi výstižný termín pro jamky, na
kterých obvykle skončí naděje rekreačních golfistů.
Říká se tomu „blow-up holes“ neboli v češtině
spálené jamky nebo jamky osudových průšvihů.
Paměť nám promítne film našich předchozích omylů a my buďto zopakujeme
chyby na obvyklé straně, nebo pochybíme přehnanou kompenzací na straně
druhé. Nebo prostě uděláme daleko horší
vyděšený švih.
Ne, nemějte strach, nebudu se vám zde
snažit prodávat „profláknuté“ fráze mentálních kouček a koučů o tom, jak se máte
v takové chvíli vnitřně pozitivně psychicky
utužit a vsugerovat si vítěznou mentalitu
supermanů či supermanek. Ve skutečnosti
mají své osudové jamky i golfistky a golfisté vysoké výkonnostní úrovně. Prostě
je to tak. Jako s lidmi. Také asi potkáváte
individua, která vám kazí náladu a vysávají
energii. Takové jsou i jamky.
a nestydět se třeba ze 140 metrů udělat
lay-up před potok.
To nejdůležitější při hledání strategie
k překonání jamek osobně traumatizujících je uvědomit si, že na to není žádná
univerzální jednoduchá rada. Každý
si sám za sebe musí analyzovat své
technické komparativní výhody a nevýhody a prozkoumat tajné komnaty
strachu. Nad svým Minotaurem musí
zvítězit každý sám. A každý to může
dokázat, když si systematicky bude
analyzovat krok za krokem všechny příčiny minulých selhání a naučí se znát
co nejpřesněji vlastní hru. A když necháme naši pýchu zamčenou v autě na
parkovišti klubu.