INSTRUKCE | Strategie

Strategie, jak přežít jamku, se kterou

máme osudově negativní vztah, je složitá, protože druh takových jamek záleží

na našich individuálních osobnostních

vlastnostech, na charakteristikách našeho

švihu a obvyklé trajektorii letu míčků. Prostě je to hodně individuální. Co je pro někoho pohřebištěm nadějí, může se jinému

zdát jako vcelku snadná jamka. To nejhorší

je, že se vám vždycky vybaví „klinická historie“ všech předešlých selhání.

příznivém“ systému stablefordu očekává

golfisty v turnajích frustrace, když škrtnou

třeba tři nebo čtyři jamky.

Jak tedy vypadá typické kolo našeho průměrného golfisty? Občas se v něm vyskytne vzácné birdie, sem tam par, několik bogey, několik double bogey a bohužel

také obvykle několik velkých čísel. V angličtině, která je mateřským jazykem golfu,

existuje velmi výstižný termín pro jamky,

na kterých obvykle skončí naděje rekreačních golfistů. Říká se tomu „blow-up holes“ neboli v češtině spálené jamky nebo

jamky osudových průšvihů.

V podstatě lze konstatovat, že každý rekreační golfista by mohl hrát častěji lepší

skóre, kdyby se dokázal vyhnout oněm

osudovým jamkám. Jak na to?

JAMKY OSOBNÍ OSUDOVÉ

Anatomii neúspěchů je vhodné začít

kategorií osobních osudových jamek.

Většina golfistů, kteří často hrávají na

stejných hřištích, má tendenci si některé jamky oblíbit a hrát je ve statistickém průměru dobře. A také se některých jamek bojí. Právě ty se stávají

hrobařkami skóre.

36 | GOLF

Sáhněte si do svědomí. Každý takové

jamky má a každý z nás se cítí trochu jinak, když vstupuje na jejich odpaliště.

V zahraničním tisku jsem se setkal ve

vztahu k takovým osobně osudovým jamkám s radou zkoušet něco nového. Prostě

chovat se podle pravidla, že stále stejné

cesty vedou k ustáleným výsledkům,

a zlomit rutinu.

Jednou z možností, jak vyzrát na takové

„bohyně zkázy“, může být také uvědomělá defenzíva. Například golfista přijde

k jamce, kde již mnohokrát utopil či jinak ztratil několik míčků a spálil tak celé

kolo. Pokud až do této chvíle nese hráč

relativně dobré skóre, může zvolit taktiku

jistého bogey nebo dokonce double bogey. Obrazně řečeno, pokud nám onen

medvěd opakovaně natloukl, není ostuda

chovat se k němu s respektem. Důležité

je v takových okamžicích spolknout pýchu

V angličtině, která je mateřským jazykem golfu,

existuje velmi výstižný termín pro jamky, na

kterých obvykle skončí naděje rekreačních golfistů.

Říká se tomu „blow-up holes“ neboli v češtině

spálené jamky nebo jamky osudových průšvihů.

Paměť nám promítne film našich předchozích omylů a my buďto zopakujeme

chyby na obvyklé straně, nebo pochybíme přehnanou kompenzací na straně

druhé. Nebo prostě uděláme daleko horší

vyděšený švih.

Ne, nemějte strach, nebudu se vám zde

snažit prodávat „profláknuté“ fráze mentálních kouček a koučů o tom, jak se máte

v takové chvíli vnitřně pozitivně psychicky

utužit a vsugerovat si vítěznou mentalitu

supermanů či supermanek. Ve skutečnosti

mají své osudové jamky i golfistky a golfisté vysoké výkonnostní úrovně. Prostě

je to tak. Jako s lidmi. Také asi potkáváte

individua, která vám kazí náladu a vysávají

energii. Takové jsou i jamky.

a nestydět se třeba ze 140 metrů udělat

lay-up před potok.

To nejdůležitější při hledání strategie

k překonání jamek osobně traumatizujících je uvědomit si, že na to není žádná

univerzální jednoduchá rada. Každý

si sám za sebe musí analyzovat své

technické komparativní výhody a nevýhody a prozkoumat tajné komnaty

strachu. Nad svým Minotaurem musí

zvítězit každý sám. A každý to může

dokázat, když si systematicky bude

analyzovat krok za krokem všechny příčiny minulých selhání a naučí se znát

co nejpřesněji vlastní hru. A když necháme naši pýchu zamčenou v autě na

parkovišti klubu.