AKTUÁLNÍ TÉMA | Golfové průšvihy

Průšvihy, katastrofy, debakly

Ani nejlepší profesionálové se vždy neopřádají jen slávou – i oni jsou z masa a kostí.

I jim to někdy vypne, vypadnou ze své role, učiní nesmyslné rozhodnutí, prožijí blackout. Momenty, kdy se nedokážou zkoncentrovat, duch ani tělo nejedou podle stanoveného plánu. Sabotáž mozku, nekontrolovatelné pohyby – na okamžik převezme

moc zlo.

Text: Ivo Doušek, foto: Globe Media/Reuters

IAN BAKER-FINCH

„Pozor na vítr, pozor na čepici, pozor na

míček… ouou… čepice na zemi, míč letí

doleva, chci říct opravdu hodně doleva…“

Moderátor se zajíkal, sotva dokázal pochopit a popsat, čeho byl právě svědkem.

Ian Baker-Finch zahrál na Open 1995

první ránu tak špatně, že míč přeletěl

i paralelně vedoucí sousední osmnáctku,

vletěl do autu za ní, aby přistál na silnici

před obchůdkem se suvenýry.

První fervej na Old Course v St. Andrews

je přitom snad sto metrů široká, jedna

z nejširších v profesionálním golfu. Hook

vítěze Open z roku 1991 vstoupil do dějin jako nejznámější špatná rána vůbec.

O den později ji Australan kompenzoval

ve svém druhém a posledním kole neméně šíleným šlajsem do pravého autu.

Čím déle trvala Baker-Finchova kariéra,

tím víc ho zrazovaly nervy. Na Pro-Am exceloval, v turnajích se čím dál častěji rozsypal. Vrchol nastal na Open 1997, zahrál

první kolo za zdrcujících 92. Ráno se resortem rozšířila zpráva, že následující noc

proplakal na podlaze šatny. O pět měsíců

později ukončil kariéru. Jeho hlava už to

nebrala.

PATOVACÍ PRŮŠVIHY

Pat je nejjednodušší (co se pohybu týče)

a zároveň nejtěžší (mentálně) část golfu,

učiněná studnice stresu. Na té hladce

uválcované ploše se lehce ztrácí sebevědomí. To známe všichni, a ani nejlepší

golfisté toho nejsou ušetřeni. Jen se jim to

nestává tak často jako nám.

Držitelem rekordu v počtu patů na jednom greenu je Paul Lawrie, šampion

Open 1999. O rok později hrál na Wales Open, ve druhém kole se po desíti

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

jamkách ze 63. pozice propracoval na

čtvrtou, byl dvě rány za vedoucím hráčem. Pak přišel pětipar, kde se třetí ranou dostal na green. První pat z dvaceti

metrů mu sjel do prohlubně, následně

byl několikrát krátký a míček mu sjížděl

Hodně mohou mrzet paty, které rozhodují o výhře nebo porážce v turnaji (zvlášť

když nepadnou…). U největších turnajů

se vždycky jedná o stovky tisíc dolarů.

Našinec by se z toho na místě složil, ani

těm největším (čti nejbohatším) to jistě

Pat je nejjednodušší (co se pohybu týče) a zároveň

nejtěžší (mentálně) část golfu, učiněná studnice

stresu. Na té hladce uválcované ploše se lehce

ztrácí sebevědomí. To známe všichni, a ani nejlepší

golfisté toho nejsou ušetřeni.

zpátky – do jamky ho dostal až na osmý

pokus. „To je to nejbizarnější, co jsem kdy

provedl,“ komentoval svůj „výkon“. Cut byl

samozřejmě v háji…

Ještě hůře si však vedl Ernie Els na první

jamce Masters 2016. Asi jste to viděli v televizi. Z méně než dvou metrů patoval

šestkrát, byl zcela mimo, čím dál netrpělivěji a rychleji honil míček zblízka kolem

jamky, nedal ani dorážku jednou rukou ze

čtvrt metru a postaral se o neslavný zápis

do kronik Masters. Ještě nikdy nezačal na

Masters nikdo devítkou na první jamce.

O pár jamek dál sice zavěsil z deseti metrů, ale na poslední jamce dne zase minul

z půl metru. „Tohle hřiště mi nikdy nebude chybět,“ prohlásil lakonicky na tiskovce o pár týdnů později.

Vítěz Masters 2011 Charl Schwartzel jistě

patovat umí. Ale rok po svém nejslavnějším vítězství mu na osmnácté jamce

třetího kola Deutsche Bank Championship na chviličku selhalo všechno – ze

sedmdesáti centimetrů patoval na birdie,

nedal, a po čtyřech patech bylo z birdie

double bogey.

není jedno. Na ženském majoru Kraft Nabisco 2012 byla Korejka In-Kyung Kim 30

centimetrů od svého prvního major titulu. Čistě formální záležitost, doklepnout

míček do jamky. Ten však vykroužil 180

stupňů a skončil užaslé Kim pod nohama.

Následné play-off vyhrála její krajanka

Sun-Young Yoo.

Další památný úlet zaznamenal Hale Irwin

na Open 1983 – míček u jamky, jen lehké

doklepnutí do vítězství. Ale máchl nad

míčkem, luftšlág patrem, věc nevídaná

– a titul získal Tom Watson. Nebo legendární Ben Hogan na Masters 1946, na poslední jamce minul šedesáticentimetrový

pat, což ho přivedlo do play-off.

Pořádně pracují nervy také při jamkovce.

Vítěz sedmi majorů Sam Snead si na US

Open nechal rozhodčím změřit, jestli má

na poslední jamce osmnáctijamkového

play-off patovat první on, nebo soupeř.

Chtěl soka znervóznit, ale vyšlo, že je dál,

patoval první a nedal… Králem se stal

jeho soupeř Lew Worsham.

Na druhé jamce play-off Scottish Open

2018 nabídl Bernd Wiesberger výhru

15