AKTUÁLNÍ TÉMA | Golfové průšvihy
Průšvihy, katastrofy, debakly
Ani nejlepší profesionálové se vždy neopřádají jen slávou – i oni jsou z masa a kostí.
I jim to někdy vypne, vypadnou ze své role, učiní nesmyslné rozhodnutí, prožijí blackout. Momenty, kdy se nedokážou zkoncentrovat, duch ani tělo nejedou podle stanoveného plánu. Sabotáž mozku, nekontrolovatelné pohyby – na okamžik převezme
moc zlo.
Text: Ivo Doušek, foto: Globe Media/Reuters
IAN BAKER-FINCH
„Pozor na vítr, pozor na čepici, pozor na
míček… ouou… čepice na zemi, míč letí
doleva, chci říct opravdu hodně doleva…“
Moderátor se zajíkal, sotva dokázal pochopit a popsat, čeho byl právě svědkem.
Ian Baker-Finch zahrál na Open 1995
první ránu tak špatně, že míč přeletěl
i paralelně vedoucí sousední osmnáctku,
vletěl do autu za ní, aby přistál na silnici
před obchůdkem se suvenýry.
První fervej na Old Course v St. Andrews
je přitom snad sto metrů široká, jedna
z nejširších v profesionálním golfu. Hook
vítěze Open z roku 1991 vstoupil do dějin jako nejznámější špatná rána vůbec.
O den později ji Australan kompenzoval
ve svém druhém a posledním kole neméně šíleným šlajsem do pravého autu.
Čím déle trvala Baker-Finchova kariéra,
tím víc ho zrazovaly nervy. Na Pro-Am exceloval, v turnajích se čím dál častěji rozsypal. Vrchol nastal na Open 1997, zahrál
první kolo za zdrcujících 92. Ráno se resortem rozšířila zpráva, že následující noc
proplakal na podlaze šatny. O pět měsíců
později ukončil kariéru. Jeho hlava už to
nebrala.
PATOVACÍ PRŮŠVIHY
Pat je nejjednodušší (co se pohybu týče)
a zároveň nejtěžší (mentálně) část golfu,
učiněná studnice stresu. Na té hladce
uválcované ploše se lehce ztrácí sebevědomí. To známe všichni, a ani nejlepší
golfisté toho nejsou ušetřeni. Jen se jim to
nestává tak často jako nám.
Držitelem rekordu v počtu patů na jednom greenu je Paul Lawrie, šampion
Open 1999. O rok později hrál na Wales Open, ve druhém kole se po desíti
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
jamkách ze 63. pozice propracoval na
čtvrtou, byl dvě rány za vedoucím hráčem. Pak přišel pětipar, kde se třetí ranou dostal na green. První pat z dvaceti
metrů mu sjel do prohlubně, následně
byl několikrát krátký a míček mu sjížděl
Hodně mohou mrzet paty, které rozhodují o výhře nebo porážce v turnaji (zvlášť
když nepadnou…). U největších turnajů
se vždycky jedná o stovky tisíc dolarů.
Našinec by se z toho na místě složil, ani
těm největším (čti nejbohatším) to jistě
Pat je nejjednodušší (co se pohybu týče) a zároveň
nejtěžší (mentálně) část golfu, učiněná studnice
stresu. Na té hladce uválcované ploše se lehce
ztrácí sebevědomí. To známe všichni, a ani nejlepší
golfisté toho nejsou ušetřeni.
zpátky – do jamky ho dostal až na osmý
pokus. „To je to nejbizarnější, co jsem kdy
provedl,“ komentoval svůj „výkon“. Cut byl
samozřejmě v háji…
Ještě hůře si však vedl Ernie Els na první
jamce Masters 2016. Asi jste to viděli v televizi. Z méně než dvou metrů patoval
šestkrát, byl zcela mimo, čím dál netrpělivěji a rychleji honil míček zblízka kolem
jamky, nedal ani dorážku jednou rukou ze
čtvrt metru a postaral se o neslavný zápis
do kronik Masters. Ještě nikdy nezačal na
Masters nikdo devítkou na první jamce.
O pár jamek dál sice zavěsil z deseti metrů, ale na poslední jamce dne zase minul
z půl metru. „Tohle hřiště mi nikdy nebude chybět,“ prohlásil lakonicky na tiskovce o pár týdnů později.
Vítěz Masters 2011 Charl Schwartzel jistě
patovat umí. Ale rok po svém nejslavnějším vítězství mu na osmnácté jamce
třetího kola Deutsche Bank Championship na chviličku selhalo všechno – ze
sedmdesáti centimetrů patoval na birdie,
nedal, a po čtyřech patech bylo z birdie
double bogey.
není jedno. Na ženském majoru Kraft Nabisco 2012 byla Korejka In-Kyung Kim 30
centimetrů od svého prvního major titulu. Čistě formální záležitost, doklepnout
míček do jamky. Ten však vykroužil 180
stupňů a skončil užaslé Kim pod nohama.
Následné play-off vyhrála její krajanka
Sun-Young Yoo.
Další památný úlet zaznamenal Hale Irwin
na Open 1983 – míček u jamky, jen lehké
doklepnutí do vítězství. Ale máchl nad
míčkem, luftšlág patrem, věc nevídaná
– a titul získal Tom Watson. Nebo legendární Ben Hogan na Masters 1946, na poslední jamce minul šedesáticentimetrový
pat, což ho přivedlo do play-off.
Pořádně pracují nervy také při jamkovce.
Vítěz sedmi majorů Sam Snead si na US
Open nechal rozhodčím změřit, jestli má
na poslední jamce osmnáctijamkového
play-off patovat první on, nebo soupeř.
Chtěl soka znervóznit, ale vyšlo, že je dál,
patoval první a nedal… Králem se stal
jeho soupeř Lew Worsham.
Na druhé jamce play-off Scottish Open
2018 nabídl Bernd Wiesberger výhru
15