ROZHOVOR | Martin Trita a Martin Šíma

Dovolím si trochu odbočit.

Co vy a golf?

Trita: U mě je to jednoduché. Hraju golf

asi osm let. A když jsem začal, stal jsem

se skoro závislým. Trávil jsem na golfu

veškerý volný čas i dovolenou. A tahle

moje záliba vykrystalizovala v nabídku

majitelů resortu přesunout se do vedení

resortu.

Šíma: Já hraji golf už čtrnáct let a dostal

jsem se k němu vlastně náhodou. Přes

mamku. Ale začalo mě to moc bavit. Na

střední škole jsem přes zimu chodil každý

den bouchat do sítě v indooru, v létě sem

na Ypsilonku. Tady jsem prošel brigádně

snad všechny pozice, které existují.

Ubytovat se lze na hausbaotech u deváté jamky.

papouška u třinácté jamky. (smích)

Šíma: K tomu nabízíme netradiční ubytování, které jinde nezažijete. Spát na horách na lodi na jezeře… K tomu západy

slunce u nás, které jsou skoro až kýčovité.

před pěti lety se tahle částka razantně snížila. Dnes u nás stojí celoživotní členství

60 tisíc korun plus roční poplatek kolem

10 tisíc korun. Myslím si, že to už je přijatelné. I proto, že v členství je řada dalších

Za mě je Ypsilonka hřiště dokonale zasazené do

prostředí chráněné krajinné oblasti. Každá jamka je

tady unikát, žádná není stejná. Dokonce ani

podobná. Zasazení do podhůří Jizerských hor

dodává hřišti klid.

Zahrát si podvečerní golf na Ypsilonce při

západu slunce, to je ta nejlepší kombinace. Navíc dostanete Sunset fee za zvýhodněnou cenu.

Plánujete nějaké změny na hřišti?

Na řadě hřišť vznikají například

nové vodní plochy…

Trita: Máme to v plánu. Máme už vypracovanou studii na zadržování vody v krajině, ale čeká nás ještě několik dalších kroků

před tím, než dojde k realizaci. Máme

v plánu celkem čtyři. Pokud všechno půjde

dobře, možná se příští rok pustíme do prvního jezera. Pak uvidíme, co dál.

Už jste zmínili, že jedním z vašich

úkolů je zvýšení počtu členů.

Jak na to?

Trita: Přebírali jsme asi 265 členů a snažíme se, aby se nárůst nových členů zrychlil. Cílem je finanční soběstačnost resortu.

Dřív u nás stálo doživotní členství třeba

i 300 tisíc korun, což je pro velkou většinu

normálních smrtelníků nedosažitelné. Tak

74 | GOLF

benefitů. Včetně toho, že doživotní člen

má možnost vzít si sebou jednoho dalšího

hráče zadarmo a další dva za polovinu.

Máme i desetileté členství za 30 000 korun a roční členství za 4 000 korun.

Šíma: Z našeho pohledu je obrovský potenciál pro rozvoj členské základny v dětech a mládeži. Připravujeme koncept

mládežnického golfu na Ypsilonce, pořádáme různé náborové akce, dětské dny či

dny otevřených dveří. Snažíme se, aby se

golf stal zajímavým pro děti a mladé lidi,

ale také pro jejich rodiče i pro negolfisty.

Řada hřišť vytvořila společnou

kartu, kterou lze využít pro hru na

několika hřištích. Ypsilonka je v regionu, který je pro golfisty velice

přívětivý. Existuje i nějaké společná

karta i na další hřiště v okolí?

Trita: Existuje. Jmenuje se Golf pass Sever

a zahrát si prostřednictvím této karty lze

u nás, v Machníně, České Lípě a v Malevilu. Hry se dají různě kombinovat. Stačí si

vybrat na stránkách www.golfsever.cz.

Dnes hrajete golf pořád tak často?

Trita: Když jsem na začátku roku nastoupil, přišlo obrovské prozření. Ve smyslu,

že kovářova kobyla chodí bosa. Dnes

hraji tak třetinově proti tomu, jak často

jsem hrál dřív. Na hřiště se dostanu akorát na bugině, maximálně na devítku jednou týdně. Na turnaj pak opravdu jen

sporadicky.

Šíma: Na hřiště se dostanu sice skoro

denně, ale bez holí, jen se dívat, co je potřeba, v jakém je stavu. Ale paradoxně,

golf mi jde nejlépe, co kdy šel, přestože

zdaleka nehraju tolik, co dřív. (smích)

Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak

Foto: Archiv Ypsilonky

JAMKY NA YPSILONCE

NEJHEZČÍ, NEJOBLÍBENĚJŠÍ A SE

KTEROU MÁM NEVYŘÍZENÝ ÚČET?

Trita: Nejhezčí i nejoblíbenější je pro mě sedmička.

Mám k ní fajn vztah. Když se postavíte na odpaliště,

můžete hrát až na green, nebo na jistotu, a i tak

z toho může být dobrý výsledek. Nevím, jestli s ní

mám nevyřízený účet, ale určitě jedna z nejtěžších

je patnáctka. Od začátku až do konce ji není snadné

dohrát.

Šíma: Za mě je nejlíbivější a nejvíc emocí

vyvolávající devítka. Tam to chce každý narvat,

být druhou na greenu. Navíc má kouzlo i v podobě

hausboatů nedaleko na vodě. Taky je na dohled

klubovna a příjemná vidina pauzy s možností dát si

dobré svijanské pivo. Naopak trápí mě dvanáctka.

Kdybych věděl proč, tak už bych si s ní účty vyřídil.

Pere se ve mně, zda narvat ránu přes rokli, nebo

zahrát v klidu na plato dolů. Je to jediná jamka, kde

ještě nemám birdie.