Page 26
DOMÁCÍ GOLF | Anketa
24
|
GOLF
oblasti golfu jsou mezi hráči největší rozdíly. Udeřit do míčku umí
na této úrovni všichni tak nějak stejně. Nevím, jak přesně vystihnout,
o co všechno se amatérský golfi sta přechodem k profesionálům
ochudí, ale jeho život bude nově bohatší o dny plné stresu.
3. O zdi by neměla být řeč. Amatéři i profesionálové hrají pořád
golf a hrají jej podle stejných pravidel. Dělení na amatéry a pro-
fesionály bych nenazval striktním, ale je pro mě dostatečně jasné
a považuji jej za správné. I v jiných lidských činnostech se z ko-
níčka či zábavy stává zaměstnání. Golf má v tomto ohledu jasně
stanovená pravidla. Pod druhý odstavec předmluvy Pravidel ama-
térského statusu bych se podepsal.
Pavel Krenk
Czech One, promotér Czech PGA Tour
1. Obě skupiny mohu posuzovat až od okamžiku, kdy překročí
bránu golfového hřiště. U hráčů nevidím jakoukoliv linii rozdělení
dle jejich statusu. Určité odlišnosti v přístupu jsou samozřejmě vi-
dět podle výkonnosti, a to bez rozdílu. Hráče, kteří přijedou bojovat
o čelní umístění, je vidět zpravidla již několik dní před turnajem, ne-
jen na cvičných kolech, ale hlavně na cvičných plochách. Vrcholový
hráč, ať již amatér či profík, věnuje čas jak rozcvičení, tak přípravě na
konkrétní hřiště, které jej čeká. Stejně tak v průběhu turnaje je po-
znat, že po skončeném kole hráči ladí údery, s nimiž měli problém.
Hráči nižší výkonnosti, a to opět bez ohledu na jejich status, se sou-
střeďují spíš jen na rozehrání a vyzkoušení greenu.
Obecně v pohybu na hřišti a chování je znát, že profesionálové
mají osvojenou základní rutinu lépe než ti, co se v golfu nepohy-
bují „na plný úvazek“. Individuálně se obě skupiny neliší. V obou
bohužel najdete stejné „úlety“ od mlácení holemi přes vulgární
komentáře vlastních nezdarů až po odhazování odpadků či nedo-
palků po hřišti.
2. Je to stejné jako u všech sportů, ale koneckonců i dalších čin-
ností. Jde o rozhodnutí, zda se pro mne golf stane prioritou a na-
plněním. Řekl bych, že možnost uživit se golfem či si jím přilepšit
je až na druhém místě a představuje jakýsi bonus. Golf rozhodně
není zaměstnání, kterým si vydělám na živobytí a jiné záliby. Sa-
mozřejmě jsou nutné vlohy a talent. Špičkový golf ve vrcholných
podmínkách a konkurenci se hraje na profesionální bázi. Kdo to
chce okusit, musí se zapojit.
Profesionál má možnost si na účast na takových zážitcích přivy-
dělat, amatér se musí spolehnout jen na zdroje odjinud. Ale ze
sportovního hlediska nevidím rozdíl. Stejně jako u „čutané“ bych
si než na udupaném plácku za hospodou asi víc užil své záliby ve
Wembley s pasy od Messiho. Ale tam vede cesta jen přes dřinu na
plný úvazek. Stejně jako na golfové British Open.
3. Anachronismus, archaismus… A to jsem začal podle abecedy.
Ctím určitý konzervatismus, ale jak profesní, tak sportovní rozdě-
lení hráčů golfu považuji za zbytečné a nesmyslné. Připomíná mi
to diskusi mezi Klapzubáky a vesnickými kluky. Většina sportů již
vyspěla a segregaci zrušila. Otázka výdělku na golfu by měla být
doménou fi nančních úřadů, nikoliv sportovních kategorií. Jsou nej-
lepší golfi sté profesionály, nebo jsou profesionálové nejlepšími gol-
fi sty? Golf je natolik individuální, že neexistuje jednotný impuls ke
změně myšlení. Zatím žádná ze stran prezentujících jednu či dru-
hou skupinu nemá důvod měnit zavedené pořádky.
Profesionální asociace si hlídají svůj rybník a byznys, nemají důvod si
zavedené moneymakery komplikovat. Organizátoři „amatérského”
golfu si také žijí v klidu. Mezistátní utkání či skutečná mistrovství
světa či Evropy, nominace, jež by sváděla k diskusi, zda pozvat ty
nejlepší z dané země bez ohledu na status, se fakticky neorganizují,
případně je pořádají buď ti, nebo oni. Olympijská myšlenka v golfu
skončila paradoxně na klíči postaveném z profesionálního žebříčku.
S naší českou omezenou základnou i tradicí je škatulkování na škodu.
Řada perspektivních amatérských hráčů nechce naplno vyzkoušet
profesionální kolotoč, protože by se připravila o možnost účasti v re-
lativně atraktivních akcích pro „neprofesionály”. Paradoxně jsou sta-
věni před rozhodnutí „profesionalizovat se“ buď příliš brzy, nebo příliš
pozdě. Koneckonců najít cestu, jak tuto disproporci odstranit alespoň
v našich podmínkách, je jeden z motivů pro organizaci naší Tour.
Pavel Poulíček
Relmost, promotér turnaje EPGA
1. Musí být. Především v tom, že pro profesionála je golf zaměstná-
ním se vším všudy. Podle toho vypadá i denní režim, přístup k tré-
ninku a vlastní marketing spojený se získáváním sponzorů. Profík
musí mít naplánovanou sezonu po sportovní i ekonomické stránce.
Musí se golfem uživit! Tohle vnímání se v poslední době u českých
profíků výrazně zlepšuje. Je to základ pro fungování v našem Rel-
most Golf Teamu. Nelze být profíkem, a přitom působit jako trenér
nebo přes den chodit do práce a večer „vlítnout“ na driving. To na
úspěch se zahraniční konkurencí nikdy stačit nebude.
Mentální vyzrálost je dle mého soudu
hlavním aspektem úspěšného
zvládnutí vstupu mezi profesionály.
Právě v této oblasti golfu jsou mezi
hráči největší rozdíly.
U hráčů nevidím jakoukoliv linii
rozdělení dle jejich statusu. Hráče, kteří
přijedou bojovat o čelní umístění, je
vidět zpravidla již několik dní před
turnajem, nejen na cvičných kolech, ale
hlavně na cvičných plochách.