Page 76
DOMÁCÍ HŘIŠTĚ
|
Pozvánka do Ústeckého kraje
74
|
GOLF
Milí čtenáři,
Národní park České Švýcarsko, chráněná kra-
jinná oblast Labské pískovce, část Lužických
hor, Šluknovský výběžek – to vše v sobě za-
hrnuje romantická oblast Českého Švýcarska.
A právě zde naleznete jeden z největších kle-
notů našeho kraje, Pravčickou bránu.
Tento jedinečný pískovcový skalní útvar se
řadí k našim národním přírodním památkám
a určitě stojí za to ho navštívit. Jednou z mož-
ností, jak se můžete k bráně dostat, je cesta
z obce Hřensko. Když už budete v Hřensku,
navštivte tři známé soutěsky na řece Kame-
nici. Edmundova soutěska se vloni stala do-
konce třetím nejnavštěvovanějším místem
v Ústeckém kraji. Je tak vidět, že do Ústec-
kého kraje přichází stále více turistů. Oblast
Českého Švýcarska přímo vybízí jak k aktivní,
tak k odpočinkové dovolené.
Pokud se raději na věci díváte z výšky, pak se
vám ten správný výhled naskytne z Tanečnice,
nejsevernější rozhledny v Čechách. Na Jed-
lové, třetím nejvyšším vrcholku Lužických hor,
se nachází rozhledna, ze které můžete dale-
kohledem dohlédnout do Německa či Polska.
Celoročně otevřená je Janovská rozhledna, lá-
kající turisty i v zimě.
Oblast Českého Švýcarska můžete poznávat
z vrcholů rozhleden, skal, hladiny řek či pěších
cest. A vždy to bude stát za to. Poznávejte
s chutí části Ústeckého kraje.
Oldřich Bubeníček
hejtman Ústeckého kraje
NENECHTE SI UJÍT
KRAJINA ZROZENÁ Z MOŘE
Před zhruba 90 miliony let se zde rozpro-
stíralo mělké moře, na jehož dně se začala
tvořit vrstva písčitých usazenin. Když moře
ustoupilo, zanechalo po sobě pískovcovou
desku, kterou dodnes přetváří vítr, déšť
a mráz. Tak se zrodil podivuhodný pískov-
cový svět plný skalních věží, mostů, roklí
a soutěsek.
Charakter krajiny dotváří zalesněné vrcholy
sopečného původu, z nichž nejvýraznější
je Růžovský vrch, dominanta jižní části ná-
rodního parku. Raritou v evropském kon-
textu jsou zdejší stolové hory, z nichž vět-
šina leží v sousedním Saském Švýcarsku,
pouze jedna se nachází na našem území.
JAK TO VŠECHNO ZAČALO
Nuže, milý poutníku, jenž snad jako za-
klet žiješ v sevřených zdech velkého města
a neustále šlapeš jen chodníky zaprášených
ulic, chop se poutnické hole a vymaň se
alespoň pro jednou tomu zúženému ži-
votnímu stylu, přijď si odpočinout v našich
horách a lesích od námah všedního života.
Nalezneš zde nevyčerpatelný pramen po-
žitků nejlepšího druhu, jež osvěží tvé srdce,
ducha i tělo. Každému, kdo z jiných krajů
přichází do našich hor a lesů, volám mysli-
vecké „Pěkně vítám!“
Tolik Ferdinand Náhlík, myslivecký adjunkt.
Úryvek je z nejstaršího tištěného průvodce
oblastí Labských pískovců z roku 1864 s ná-
zvem Průvodce po Českém Švýcarsku.
Počátky turistického objevování Čes-
kého Švýcarska spadají do druhé poloviny
18. století, kdy oblast začali objevovat a ná-
sledně prezentovat švýcarští výtvarníci Ad-
rian Zingg a Anton Graff. Tvář zdejší krajiny
jim připomínala okolí jejich domovů, proto
ji nazvali Saským Švýcarskem. Později vznikl
i název pro České Švýcarsko.
Turistický zájem o region podstatně ovliv-
nil rozvoj lodní a železniční dopravy. Ve
30. letech 19. století byl na Labi zahájen
provoz parníku mezi Děčínem a Drážďany.
Vedle nákladních lodí zde začaly jezdit i vý-
letní parníky. V roce 1851 byla dokončena
železnice z Drážďan do Podmokel, dnešní
části Děčína. Tyto mezníky jsou spjaty
s rozmachem turistiky, který s přestávkou
druhé světové války pokračuje dodnes.
O zpřístupnění Českého Švýcarska pro
účely turistického ruchu, který představo-
val významný zdroj obživy místních oby-
vatel, se významně zasloužil rod Kinských,
majitelů českokamenického panství, a rod
Clary-Aldringenů, vlastníků děčínského
Labský kaňon
Foto: V. Sojka