Page 133
BRNO BUSINESS GOLF & STYLE | ROZHOVOR | NEMOVITOSTI | GASTRONOMIE | ZDRAVÍ | SPORT | INVESTICE
XI
střevní infekci, mohou tyto léky pomoct
bakteriím pomnožit se a situaci zhoršit.
Pokud průjem trvá i po návratu domů,
pak je lepší konzultace s lékařem. V pří-
padě průjmu po návratu ze zemí s niž-
ším hygienickým standardem většinou
provádíme vyšetření stolice na nakažlivé
nemoci. Pro tyto země zároveň platí an-
glická poučka pro konzumaci jídla, která
se dobře pamatuje: „Boil it, cook it, peel
it or forget it!“ Jakákoliv potravina, která
není bezprostředně před konzumací
tepelně opracovaná, je totiž potencio-
nálně nebezpečná. A pro případ jakých-
koliv zdravotních komplikací je dobré mít
i pojištění léčebných výloh v zahraničí.
Které země jsou podle vás z hle-
diska nemocí nejrizikovější a jaké
očkování bychom měli před odjez-
dem absolvovat.
Aktuální epidemiologická situace se mění
každý týden. Kdybych měl ale vybrat
oblast, kam bych nyní raději necestoval,
pak by to byla centrální Afrika. Zejména
Demokratická republika Kongo, kde od
srpna 2018 probíhá další epidemie ho-
rečky ebola. Z očkování lze obecně do-
poručit, kromě již zmíněného tetanu, ze-
jména žloutenku typu A. Do oblastí, kde
je vyžadováno povinné očkování proti
žluté zimnici, nezapomenout na očko-
vání minimálně 10 dnů před odletem. Při
cestách do oblasti výskytu malárie jsou
doporučovány antimalarika, která se na-
sazují buď před odjezdem a užívají se
celou dobu pobytu, nebo v některých
případech až při rozvoji nemoci. Detailní
informace lze získat v ambulancích ces-
tovní medicíny. Zda bude vhodné tako-
vou ambulanci před cestou navštívit, zá-
visí od typu pobytu. Pobyt „v hotelu na
pláži“ není jistě tak rizikový jako cesto-
vání venkovem. Přehled o rizicích v jed-
notlivých destinacích lze získat například
z výborného zdroje CDC yellow book.
Ovšem i u nás není zcela bezpečno.
Taková klíšťata mohou napáchat
mnoho problémů. Proč se nechat
očkovat?
Z nemocí přenášených klíšťaty se lze oč-
kovat jen proti viru klíšťové meningoen-
cefalitidy. V ČR se ročně vyskytuje ně-
kolik stovek případů. Vzhledem k tomu,
že nemoc neumíme cíleně léčit a u části
pacientů dochází k úmrtí nebo k trva-
lému ochrnutí části těla, je očkování pro
lidi pobývající často v přírodě rozhodně
rozumnou volbou. Mnohem častější ne-
moci, kterou u nás přenáší klíšťata, je
lymeská borelióza. Ta může taktéž způ-
sobit zánět mozku, meningoencefalitidu,
proto si tyto nemoci lidé často pletou.
Borelióza je ale infekce způsobená bak-
teriemi, proto ji umíme léčit antibiotiky.
Navíc, zánět mozku vzniká jen u menší
části nakažených pacientů. Častějšími
projevy jsou typické oválné rudé fl eky
v místě přisátí klíštěte nebo také mi-
grující bolesti svalů a kloubů. Nemoc
může ale vzácně způsobit také zánět
srdce, což se projeví poruchou srdečního
rytmu, někdy až s nutností dočasného
zavedení kardiostimulátoru.
Borelióza je velmi nepříjemná. Je
nějaká naděje, že se dočkáme i vak-
cín proti této záludné nemoci?
V devadesátých letech byly vyvinuty dvě
vakcíny a jedna z nich byla tři roky i po-
užívaná v USA. Vzhledem k tomu, že se
jednalo o období, kdy byl výzkum této
infekce teprve v počátcích a po očkování
bylo popsáno větší množství různých
nežádoucích reakcí, výrobce se rozhodl
vakcínu dále nedistribuovat. Dále se ve
vývoji nepokračovalo i z ekonomických
důvodů. Vzhledem k tomu, že onemoc-
nění, proti kterému měla vakcína chrá-
nit, je většinou dobře léčitelné antibio-
tiky, nebyl o očkování velký zájem. Další
drahé testování vakcíny by se při malém
následném prodeji vakcíny nemuselo vý-
robcům fi nančně vyplatit. To platí pro
většinu vakcín. Jejich vývoj je extrémně
drahý, a pokud nelze očekávat následné
zaplacení výdajů na vývoj a zejména
klinické zkoušení, například u různých
vzácných tropických nemocí, fi rmám se
to nevyplatí. Proto tyto vakcíny neexis-
tují. V současnosti je ale nadále ve vývoji
několik vakcín proti borelióze. Uvažuje se
i o kombinované vakcíně proti borelióze
a proti viru klíšťové meningoencefalitidy.
Je mnoho lidí, kteří onemocněli bo-
reliózou, jsou přeléčeni, ale stále
se po nějaké době potýkají s pro-
blémy. Co to je postborreliový syn-
drom a jak se dá léčit?
U jasně prokázaných případů (kožních
forem, postižení srdce, kloubů či nervo-
vého systému) je možné časně nasaze-
nou adekvátní antibiotickou terapií rychle
dosáhnout vymizení projevů infekce, vět-
šinou bez jakýchkoliv následků. U části
pacientů, léčených antibiotiky pro bo-
reliózu, přetrvávají neobjektivizovatelné
potíže jako únava, bolesti hlavy, poruchy
spánku, poruchy soustředění, brnění kon-
četin, bolesti kloubů a svalů či další. Stav
bývá někdy nazýván jako postborreliový
syndrom. Jednoznačná souvislost s bore-
liovou infekci ale doposud nebyla proká-
zána, protože podobné potíže se mohou
vyskytnout i u jiných infekčních i nein-
fekčních nemocí. Část pacientů, kteří ta-
kové potíže popisují i po léčbě antibiotiky,
neměli typické projevy boreliové infekce
ani před léčbou. Jelikož neexistuje dosta-
tečně přesný laboratorní test k potvrzení
boreliové infekce, je někdy nutné léčit
i podezření na boreliovou infekci, bez
čekání na typický vývoj infekce či další la-
boratorní došetřování. Pak je ale nutné
připustit, že část pacientů je takto léče-
ných nesprávně, boreliózu nikdy neměli
a postboreliový syndrom je jen projevem
jiné nemoci, kterou je potřeba došetřit.
Jako další vysvětlení pro postboreliový
syndrom se uvažuje možnost „přehnané“
imunitní odpovědi na boreliovou infekci,
která ale v těle nadále není přítomná. In-
dicie pro toto tvrzení ale zatím máme jen
pro několik specifi ckých situací.
Za rozhovor děkuje Alena Štěpánková
Foto: Archiv MUDr. Matúše Mihalčina
Aktuální epidemiologická situace se mění každý
týden. Kdybych měl ale vybrat oblast, kam bych
nyní raději necestoval, pak by to byla centrální
Afrika. Zejména Demokratická republika Kongo,
kde od srpna 2018 probíhá další epidemie
horečky ebola.