střevní infekci, mohou tyto léky pomoct
bakteriím pomnožit se a situaci zhoršit.
Pokud průjem trvá i po návratu domů,
pak je lepší konzultace s lékařem. V případě průjmu po návratu ze zemí s nižším hygienickým standardem většinou
provádíme vyšetření stolice na nakažlivé
nemoci. Pro tyto země zároveň platí anglická poučka pro konzumaci jídla, která
se dobře pamatuje: „Boil it, cook it, peel
it or forget it!“ Jakákoliv potravina, která
Ovšem i u nás není zcela bezpečno.
Taková klíšťata mohou napáchat
mnoho problémů. Proč se nechat
očkovat?
Z nemocí přenášených klíšťaty se lze očkovat jen proti viru klíšťové meningoencefalitidy. V ČR se ročně vyskytuje několik stovek případů. Vzhledem k tomu,
že nemoc neumíme cíleně léčit a u části
pacientů dochází k úmrtí nebo k trvalému ochrnutí části těla, je očkování pro
Aktuální epidemiologická situace se mění každý
týden. Kdybych měl ale vybrat oblast, kam bych
nyní raději necestoval, pak by to byla centrální
Afrika. Zejména Demokratická republika Kongo,
kde od srpna 2018 probíhá další epidemie
horečky ebola.
není bezprostředně před konzumací
tepelně opracovaná, je totiž potencionálně nebezpečná. A pro případ jakýchkoliv zdravotních komplikací je dobré mít
i pojištění léčebných výloh v zahraničí.
Které země jsou podle vás z hlediska nemocí nejrizikovější a jaké
očkování bychom měli před odjezdem absolvovat.
Aktuální epidemiologická situace se mění
každý týden. Kdybych měl ale vybrat
oblast, kam bych nyní raději necestoval,
pak by to byla centrální Afrika. Zejména
Demokratická republika Kongo, kde od
srpna 2018 probíhá další epidemie horečky ebola. Z očkování lze obecně doporučit, kromě již zmíněného tetanu, zejména žloutenku typu A. Do oblastí, kde
je vyžadováno povinné očkování proti
žluté zimnici, nezapomenout na očkování minimálně 10 dnů před odletem. Při
cestách do oblasti výskytu malárie jsou
doporučovány antimalarika, která se nasazují buď před odjezdem a užívají se
celou dobu pobytu, nebo v některých
případech až při rozvoji nemoci. Detailní
informace lze získat v ambulancích cestovní medicíny. Zda bude vhodné takovou ambulanci před cestou navštívit, závisí od typu pobytu. Pobyt „v hotelu na
pláži“ není jistě tak rizikový jako cestování venkovem. Přehled o rizicích v jednotlivých destinacích lze získat například
z výborného zdroje CDC yellow book.
lidi pobývající často v přírodě rozhodně
rozumnou volbou. Mnohem častější nemoci, kterou u nás přenáší klíšťata, je
lymeská borelióza. Ta může taktéž způsobit zánět mozku, meningoencefalitidu,
proto si tyto nemoci lidé často pletou.
Borelióza je ale infekce způsobená bakteriemi, proto ji umíme léčit antibiotiky.
Navíc, zánět mozku vzniká jen u menší
části nakažených pacientů. Častějšími
projevy jsou typické oválné rudé fleky
v místě přisátí klíštěte nebo také migrující bolesti svalů a kloubů. Nemoc
může ale vzácně způsobit také zánět
srdce, což se projeví poruchou srdečního
rytmu, někdy až s nutností dočasného
zavedení kardiostimulátoru.
Borelióza je velmi nepříjemná. Je
nějaká naděje, že se dočkáme i vakcín proti této záludné nemoci?
V devadesátých letech byly vyvinuty dvě
vakcíny a jedna z nich byla tři roky i používaná v USA. Vzhledem k tomu, že se
jednalo o období, kdy byl výzkum této
infekce teprve v počátcích a po očkování
bylo popsáno větší množství různých
nežádoucích reakcí, výrobce se rozhodl
vakcínu dále nedistribuovat. Dále se ve
vývoji nepokračovalo i z ekonomických
důvodů. Vzhledem k tomu, že onemocnění, proti kterému měla vakcína chránit, je většinou dobře léčitelné antibiotiky, nebyl o očkování velký zájem. Další
drahé testování vakcíny by se při malém
následném prodeji vakcíny nemuselo výrobcům finančně vyplatit. To platí pro
většinu vakcín. Jejich vývoj je extrémně
drahý, a pokud nelze očekávat následné
zaplacení výdajů na vývoj a zejména
klinické zkoušení, například u různých
vzácných tropických nemocí, firmám se
to nevyplatí. Proto tyto vakcíny neexistují. V současnosti je ale nadále ve vývoji
několik vakcín proti borelióze. Uvažuje se
i o kombinované vakcíně proti borelióze
a proti viru klíšťové meningoencefalitidy.
Je mnoho lidí, kteří onemocněli boreliózou, jsou přeléčeni, ale stále
se po nějaké době potýkají s problémy. Co to je postborreliový syndrom a jak se dá léčit?
U jasně prokázaných případů (kožních
forem, postižení srdce, kloubů či nervového systému) je možné časně nasazenou adekvátní antibiotickou terapií rychle
dosáhnout vymizení projevů infekce, většinou bez jakýchkoliv následků. U části
pacientů, léčených antibiotiky pro boreliózu, přetrvávají neobjektivizovatelné
potíže jako únava, bolesti hlavy, poruchy
spánku, poruchy soustředění, brnění končetin, bolesti kloubů a svalů či další. Stav
bývá někdy nazýván jako postborreliový
syndrom. Jednoznačná souvislost s boreliovou infekci ale doposud nebyla prokázána, protože podobné potíže se mohou
vyskytnout i u jiných infekčních i neinfekčních nemocí. Část pacientů, kteří takové potíže popisují i po léčbě antibiotiky,
neměli typické projevy boreliové infekce
ani před léčbou. Jelikož neexistuje dostatečně přesný laboratorní test k potvrzení
boreliové infekce, je někdy nutné léčit
i podezření na boreliovou infekci, bez
čekání na typický vývoj infekce či další laboratorní došetřování. Pak je ale nutné
připustit, že část pacientů je takto léčených nesprávně, boreliózu nikdy neměli
a postboreliový syndrom je jen projevem
jiné nemoci, kterou je potřeba došetřit.
Jako další vysvětlení pro postboreliový
syndrom se uvažuje možnost „přehnané“
imunitní odpovědi na boreliovou infekci,
která ale v těle nadále není přítomná. Indicie pro toto tvrzení ale zatím máme jen
pro několik specifických situací.
Za rozhovor děkuje Alena Štěpánková
Foto: Archiv MUDr. Matúše Mihalčina
BRNO BUSINESS GOLF & STYLE | ROZHOVOR | NEMOVITOSTI | GASTRONOMIE | ZDRAVÍ | SPORT | INVESTICE
XI