GOLF

střevní infekci, mohou tyto léky pomoct

bakteriím pomnožit se a situaci zhoršit.

Pokud průjem trvá i po návratu domů,

pak je lepší konzultace s lékařem. V případě průjmu po návratu ze zemí s nižším hygienickým standardem většinou

provádíme vyšetření stolice na nakažlivé

nemoci. Pro tyto země zároveň platí anglická poučka pro konzumaci jídla, která

se dobře pamatuje: „Boil it, cook it, peel

it or forget it!“ Jakákoliv potravina, která

Ovšem i u nás není zcela bezpečno.

Taková klíšťata mohou napáchat

mnoho problémů. Proč se nechat

očkovat?

Z nemocí přenášených klíšťaty se lze očkovat jen proti viru klíšťové meningoencefalitidy. V ČR se ročně vyskytuje několik stovek případů. Vzhledem k tomu,

že nemoc neumíme cíleně léčit a u části

pacientů dochází k úmrtí nebo k trvalému ochrnutí části těla, je očkování pro

Aktuální epidemiologická situace se mění každý

týden. Kdybych měl ale vybrat oblast, kam bych

nyní raději necestoval, pak by to byla centrální

Afrika. Zejména Demokratická republika Kongo,

kde od srpna 2018 probíhá další epidemie

horečky ebola.

není bezprostředně před konzumací

tepelně opracovaná, je totiž potencionálně nebezpečná. A pro případ jakýchkoliv zdravotních komplikací je dobré mít

i pojištění léčebných výloh v zahraničí.

Které země jsou podle vás z hlediska nemocí nejrizikovější a jaké

očkování bychom měli před odjezdem absolvovat.

Aktuální epidemiologická situace se mění

každý týden. Kdybych měl ale vybrat

oblast, kam bych nyní raději necestoval,

pak by to byla centrální Afrika. Zejména

Demokratická republika Kongo, kde od

srpna 2018 probíhá další epidemie horečky ebola. Z očkování lze obecně doporučit, kromě již zmíněného tetanu, zejména žloutenku typu A. Do oblastí, kde

je vyžadováno povinné očkování proti

žluté zimnici, nezapomenout na očkování minimálně 10 dnů před odletem. Při

cestách do oblasti výskytu malárie jsou

doporučovány antimalarika, která se nasazují buď před odjezdem a užívají se

celou dobu pobytu, nebo v některých

případech až při rozvoji nemoci. Detailní

informace lze získat v ambulancích cestovní medicíny. Zda bude vhodné takovou ambulanci před cestou navštívit, závisí od typu pobytu. Pobyt „v hotelu na

pláži“ není jistě tak rizikový jako cestování venkovem. Přehled o rizicích v jednotlivých destinacích lze získat například

z výborného zdroje CDC yellow book.

lidi pobývající často v přírodě rozhodně

rozumnou volbou. Mnohem častější nemoci, kterou u nás přenáší klíšťata, je

lymeská borelióza. Ta může taktéž způsobit zánět mozku, meningoencefalitidu,

proto si tyto nemoci lidé často pletou.

Borelióza je ale infekce způsobená bakteriemi, proto ji umíme léčit antibiotiky.

Navíc, zánět mozku vzniká jen u menší

části nakažených pacientů. Častějšími

projevy jsou typické oválné rudé ﬂeky

v místě přisátí klíštěte nebo také migrující bolesti svalů a kloubů. Nemoc

může ale vzácně způsobit také zánět

srdce, což se projeví poruchou srdečního

rytmu, někdy až s nutností dočasného

zavedení kardiostimulátoru.

Borelióza je velmi nepříjemná. Je

nějaká naděje, že se dočkáme i vakcín proti této záludné nemoci?

V devadesátých letech byly vyvinuty dvě

vakcíny a jedna z nich byla tři roky i používaná v USA. Vzhledem k tomu, že se

jednalo o období, kdy byl výzkum této

infekce teprve v počátcích a po očkování

bylo popsáno větší množství různých

nežádoucích reakcí, výrobce se rozhodl

vakcínu dále nedistribuovat. Dále se ve

vývoji nepokračovalo i z ekonomických

důvodů. Vzhledem k tomu, že onemocnění, proti kterému měla vakcína chránit, je většinou dobře léčitelné antibiotiky, nebyl o očkování velký zájem. Další

drahé testování vakcíny by se při malém

následném prodeji vakcíny nemuselo výrobcům ﬁnančně vyplatit. To platí pro

většinu vakcín. Jejich vývoj je extrémně

drahý, a pokud nelze očekávat následné

zaplacení výdajů na vývoj a zejména

klinické zkoušení, například u různých

vzácných tropických nemocí, ﬁrmám se

to nevyplatí. Proto tyto vakcíny neexistují. V současnosti je ale nadále ve vývoji

několik vakcín proti borelióze. Uvažuje se

i o kombinované vakcíně proti borelióze

a proti viru klíšťové meningoencefalitidy.

Je mnoho lidí, kteří onemocněli boreliózou, jsou přeléčeni, ale stále

se po nějaké době potýkají s problémy. Co to je postborreliový syndrom a jak se dá léčit?

U jasně prokázaných případů (kožních

forem, postižení srdce, kloubů či nervového systému) je možné časně nasazenou adekvátní antibiotickou terapií rychle

dosáhnout vymizení projevů infekce, většinou bez jakýchkoliv následků. U části

pacientů, léčených antibiotiky pro boreliózu, přetrvávají neobjektivizovatelné

potíže jako únava, bolesti hlavy, poruchy

spánku, poruchy soustředění, brnění končetin, bolesti kloubů a svalů či další. Stav

bývá někdy nazýván jako postborreliový

syndrom. Jednoznačná souvislost s boreliovou infekci ale doposud nebyla prokázána, protože podobné potíže se mohou

vyskytnout i u jiných infekčních i neinfekčních nemocí. Část pacientů, kteří takové potíže popisují i po léčbě antibiotiky,

neměli typické projevy boreliové infekce

ani před léčbou. Jelikož neexistuje dostatečně přesný laboratorní test k potvrzení

boreliové infekce, je někdy nutné léčit

i podezření na boreliovou infekci, bez

čekání na typický vývoj infekce či další laboratorní došetřování. Pak je ale nutné

připustit, že část pacientů je takto léčených nesprávně, boreliózu nikdy neměli

a postboreliový syndrom je jen projevem

jiné nemoci, kterou je potřeba došetřit.

Jako další vysvětlení pro postboreliový

syndrom se uvažuje možnost „přehnané“

imunitní odpovědi na boreliovou infekci,

která ale v těle nadále není přítomná. Indicie pro toto tvrzení ale zatím máme jen

pro několik speciﬁckých situací.

Za rozhovor děkuje Alena Štěpánková

Foto: Archiv MUDr. Matúše Mihalčina