ROZHOVOR | Pavel Pniak
popularizaci golfu v další části republiky v té obecné rovině, ale
od počátků se snažil zapojit i do
soutěžní stránky. A to v podstatě
od svého založení. Již v roce 1970
přihlásil do celostátních soutěží
dvě družstva mužů a jedno družstvo žen. Není tak žádným překvapením, že tu vyrostla celá řada
skvělých hráčů a hráček. Jaká je
současnost?
Snažíme se navazovat na tradici úspěchů našich družstev i jednotlivců.
Aktuálně muži startují v extralize, ženy
v I. lize a naše družstvo seniorských reprezentantů v loňském roce získalo titul
mistrů ČR na rány. Velká jména historie
jsou pro nás inspirací, nelze vyjmenovat všechny, a tak snad zmíním alespoň
několikanásobné mistry a mistryně ČR:
Martina Dorníková, Katka Růžičková, Veronika Holišová, Halina Sztwiertniová,
Jan Juhaniak, Roman Pientka, Pavel Korda
a Jiří Korda.
Kašnu na jedničce čeká letos oprava.
K takovému hřišti patří i odpovídající klubovna. Od počátků jí byla
klasická zámecká oranžérie nebo,
chcete-li, Palmový skleník. Zakladatelé asi nemohli vybrat lépe…
Ve své podstatě je to tak, jak zmiňujete.
Ovšem s důležitou poznámkou, že stejně
tak jako zakladatelé vydolovali nádherné
V-A Česká republika – Polsko („Šilheřovice
a Krzyzanowice místo odpočinku a aktivity“). Podobně jako našim předchůdcům
se nám vyplatilo obrovské a dlouholeté
úsilí, a proto dnes sídlíme v důstojné klubovně, hodnocené odborníky jako „nádherný odkaz na industriální architekturu
z přelomu 19. a 20. století“.
Kvalitní hřiště je jedna věc, která samozřejmě
souvisí s dostupnými finančními prostředky na
rozvoj, změnu designu a novou modelaci hracích
ploch. Pro nás je ale zároveň důležité správné
zakomponování hracích ploch a komunikačních
cest do zámeckého parku.
hřiště z prostor tehdy pomalu zanikajícího anglického parku, tak podobně
zachránili i „Palmenhaus“. Podle dobových fotografií klub převzal v komunistické éře Palmový skleník ve velmi zuboženém stavu a s velkým množstvím suti
uvnitř. Spousta brigádnických hodin členů
klubu dala vzniknout klubovně, která
dokonale umocnila genia loci zdejšího
hřiště. Novým podmínkám a provozu však
už v posledních letech přestávala stačit, a tak jsme rádi, že se nám ji podařilo
v roce 2017 rekonstruovat prostřednictvím projektu evropského fondu Interreg
32 | GOLF
A kapacitně? Vzpomínáte na před chvílí
zmiňovaný mix – golf, kulturní památka
a evropsky chráněná lokalita? Určitě
bychom raději o něco větší prostor,
ideální variantou by byla například přístavba cihlové části ve stejném duchu
a tím pádem zvětšení obslužního prostoru (bagy, vozíky, golfshop, půjčovna),
ale stanovisko Památkového úřadu je neměnné – kulturní památka musí být zachována v původních rozměrech.
Park Golf Club Ostrava se snažil hrát významnou roli nejen při
Výčet je úctyhodný a navíc i kontinuální. K tomu je třeba stále nová
krev. Jak rozšiřujete členskou základnu, co se týká dětí? A jak se vám
daří je u golfu udržet?
Menší zájem o aktivní sport s plnohodnotným tréninkovým procesem je v současnosti asi celospolečenský jev a nevyhýbá se prakticky nikomu, ale snažíme se
jít věcem napřed. Nábory připravujeme
pravidelně, participujeme na projektech
ČGF vhodných pro naši lokalitu, zveme
na dny otevřených dveří… A myslím, že
se nám přiměřeně daří. V současnosti má
SNAG, přípravka, TCM, liga a extraliga dohromady zhruba sedmdesát hráčů v tréninkovém procesu pod vedením Head Pro
René Pinka. Snažíme se vychovávat vlastní
kvalitní hráče a těm dát příležitost reprezentovat klub.
V loňském roce jste při příležitosti
50. výročí založení připravili speciální nabídku vstupu do klubu. O kolik nových členů jste se rozrostli?
Vstup do klubu byl v rámci této akce
bez vstupních poplatků a využil ji poměrně slušný počet hráčů. V posledních letech se pohybujeme v rozmezí
900–1 000 členů klubu. Osobně se domnívám, že počet členů těsně nad hranici