ROZHOVOR | Pavel Pniak

popularizaci golfu v další části republiky v té obecné rovině, ale

od počátků se snažil zapojit i do

soutěžní stránky. A to v podstatě

od svého založení. Již v roce 1970

přihlásil do celostátních soutěží

dvě družstva mužů a jedno družstvo žen. Není tak žádným překvapením, že tu vyrostla celá řada

skvělých hráčů a hráček. Jaká je

současnost?

Snažíme se navazovat na tradici úspěchů našich družstev i jednotlivců.

Aktuálně muži startují v extralize, ženy

v I. lize a naše družstvo seniorských reprezentantů v loňském roce získalo titul

mistrů ČR na rány. Velká jména historie

jsou pro nás inspirací, nelze vyjmenovat všechny, a tak snad zmíním alespoň

několikanásobné mistry a mistryně ČR:

Martina Dorníková, Katka Růžičková, Veronika Holišová, Halina Sztwiertniová,

Jan Juhaniak, Roman Pientka, Pavel Korda

a Jiří Korda.

Kašnu na jedničce čeká letos oprava.

K takovému hřišti patří i odpovídající klubovna. Od počátků jí byla

klasická zámecká oranžérie nebo,

chcete-li, Palmový skleník. Zakladatelé asi nemohli vybrat lépe…

Ve své podstatě je to tak, jak zmiňujete.

Ovšem s důležitou poznámkou, že stejně

tak jako zakladatelé vydolovali nádherné

V-A Česká republika – Polsko („Šilheřovice

a Krzyzanowice místo odpočinku a aktivity“). Podobně jako našim předchůdcům

se nám vyplatilo obrovské a dlouholeté

úsilí, a proto dnes sídlíme v důstojné klubovně, hodnocené odborníky jako „nádherný odkaz na industriální architekturu

z přelomu 19. a 20. století“.

Kvalitní hřiště je jedna věc, která samozřejmě

souvisí s dostupnými finančními prostředky na

rozvoj, změnu designu a novou modelaci hracích

ploch. Pro nás je ale zároveň důležité správné

zakomponování hracích ploch a komunikačních

cest do zámeckého parku.

hřiště z prostor tehdy pomalu zanikajícího anglického parku, tak podobně

zachránili i „Palmenhaus“. Podle dobových fotografií klub převzal v komunistické éře Palmový skleník ve velmi zuboženém stavu a s velkým množstvím suti

uvnitř. Spousta brigádnických hodin členů

klubu dala vzniknout klubovně, která

dokonale umocnila genia loci zdejšího

hřiště. Novým podmínkám a provozu však

už v posledních letech přestávala stačit, a tak jsme rádi, že se nám ji podařilo

v roce 2017 rekonstruovat prostřednictvím projektu evropského fondu Interreg

32 | GOLF

A kapacitně? Vzpomínáte na před chvílí

zmiňovaný mix – golf, kulturní památka

a evropsky chráněná lokalita? Určitě

bychom raději o něco větší prostor,

ideální variantou by byla například přístavba cihlové části ve stejném duchu

a tím pádem zvětšení obslužního prostoru (bagy, vozíky, golfshop, půjčovna),

ale stanovisko Památkového úřadu je neměnné – kulturní památka musí být zachována v původních rozměrech.

Park Golf Club Ostrava se snažil hrát významnou roli nejen při

Výčet je úctyhodný a navíc i kontinuální. K tomu je třeba stále nová

krev. Jak rozšiřujete členskou základnu, co se týká dětí? A jak se vám

daří je u golfu udržet?

Menší zájem o aktivní sport s plnohodnotným tréninkovým procesem je v současnosti asi celospolečenský jev a nevyhýbá se prakticky nikomu, ale snažíme se

jít věcem napřed. Nábory připravujeme

pravidelně, participujeme na projektech

ČGF vhodných pro naši lokalitu, zveme

na dny otevřených dveří… A myslím, že

se nám přiměřeně daří. V současnosti má

SNAG, přípravka, TCM, liga a extraliga dohromady zhruba sedmdesát hráčů v tréninkovém procesu pod vedením Head Pro

René Pinka. Snažíme se vychovávat vlastní

kvalitní hráče a těm dát příležitost reprezentovat klub.

V loňském roce jste při příležitosti

50. výročí založení připravili speciální nabídku vstupu do klubu. O kolik nových členů jste se rozrostli?

Vstup do klubu byl v rámci této akce

bez vstupních poplatků a využil ji poměrně slušný počet hráčů. V posledních letech se pohybujeme v rozmezí

900–1 000 členů klubu. Osobně se domnívám, že počet členů těsně nad hranici