GOLF

TÉMA MĚSÍCE | Kapitoly z psychologie

nejlepších profesionálů prostě nedostávají

jedinci významně postižení Dunning-Krugerovým syndromem.

Myslím, že pozitivní vliv na překonávání

přehnané sebedůvěry rekreačních golﬁstů

mají současné měřicí přístroje. Zdá se

mi, že u těch, kteří pečlivě měří vzdálenosti, vídám v současnosti méně situace,

kdy přecení své síly a utopí drajv ve vodě

nebo nepřehrají bankry, které jsou mimo

jejich statistické možnosti délky.

Mohli bychom zde vypočítávat mnohé

Pokud si někdo systematicky odmítá přiznat, že jeho hra má slabší místa, protože

nemá dost tréninku, zkušeností a talentu,

pak se může jednat o příznaky DunningKrugerova efektu.

Každému, kdo se chce takovému chování vyhnout, doporučuji jednoduchou

metodu. Přiznat si svoji nedokonalost,

vést si co nejpečlivěji statistiku vlastních

chyb a potom v tréninku pracovat na jejich odstranění. Pokud mohu nabídnout

sebe jako pokusného králíka, pak bych

Důvod k zamyšlení mají ti, kteří dělají systematicky

chyby na základě přecenění vlastních schopností,

a nejsou schopni si přiznat, že prostě tu hru

dostatečně neovládají. V rizikové skupině se tak

ocitají lidé, kteří místo, aby si přiznali, že něco

zkazili vlastním neuměním, hledají zástupné příčiny.

příklady, jak v praxi Dunning-Krugerův

syndrom kazí rekreačním golﬁstům skóre.

Určitě jste už viděli nepoučitelné hráče,

kteří znovu a znovu zkoušejí hrát trojku

dřevo z hustého rafu. Nebo nepoučitelné

maximalisty, kteří poblíž greenu namísto

spolehlivé přihrávky nízkého typu opakovaně zkouší zahrát vysokánský efektní

úder lob wedží, aniž by obětovali desítky

hodin tréninku a drahé lekce ke zvládnutí

tohoto úderu. A nejsou schopni si přiznat,

že na tak náročný úder prostě nemají

ještě dost schopností.

vše mohl redukovat na jednoduchý, avšak

efektivní koncept, který nikomu nevnucuji, ale nic nestojí to vyzkoušet. Klíčem je

nahradit v procesu strategického rozhodování sebevědomí či obavy něčím podstatně spolehlivějším – statistikou.

Stručně řečeno, při volbě herního řešení

v golfu nevěřím sobě ale statistice vlastních charakteristik úderů, úspěchů a chyb.

Samozřejmě občas hraju impulsivně a iracionálně, jinak by golf přestal být zábavný.

Trocha furianství je kořením života… Ale

povětšině dokážu využít statistiku.

Stručně shrnuto, nemusíte mít strach, že

jste postiženi Dunning-Krugerovým efektem, když zažijete na golfu den, kdy uděláte všechna rozhodnutí špatně. To se

v golfu stává, zažijete i takové dny, kdy

jedna chybná strategická volba vyvolá celý

řetěz dalších chyb. To je vcelku normální.

Důvod k zamyšlení mají ti, kteří dělají systematicky chyby na základě přecenění

vlastních schopností, a nejsou schopni si

přiznat, že prostě tu hru dostatečně neovládají. V rizikové skupině se tak ocitají

lidé, kteří místo, aby si přiznali, že něco

zkazili vlastním neuměním, hledají zástupné příčiny. Špatně ležící míček, otevíraný zip bagu, kýchnutí spoluhráče, auto

projíždějící na nedaleké silnici, letadlo, poryv větru, špatně ostřihaný green, nedokonalý design hřiště atd.

Uvedu příklad. Z nějakého záhadného

důvodu například patří drajvy k mým

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

nejspolehlivějším úderům. Z podobně

neznámých důvodů jsou moje údery fervejovým dřevem číslo 3 spíše nespolehlivé. Takže, proč bych kopíroval obvyklou

taktiku nahrazování drajvru trojkou dřevem ve prospěch přesnosti, když moje

osobní statistika je zcela odlišná? Kdybych

to dělal, byl bych kandidátem na chování

v rámci Dunning-Krugerova efektu.

Další příklad. Každý hráč má částečně

vrozenou a částečně nabytou tendenci

hrát tu či onu stranovou křivku ran. Fade

nebo draw. Osud mi přidělil vlastnost, že

zhruba 8 z 10 mých ran má různý stupeň

zakřivení draw. Když jsem pak postaven

před rozhodnutí, zda z nepříjemné polohy míčku za stromem hrát tu či onu

stranovou křivku, logicky volím tu pravděpodobnější – draw. Mohu chybovat, ale

statistika je na mé straně.

Je překvapivé, jak málo golﬁstek a golﬁstů

si uvědomí, že stranová rotace není jen

špatný pán, ale také může být dobrý sluha.

Když někoho soustavně trápí, že hrává pravidelně fade, měl by použít chladné statistické myšlení a v situaci, která vyžaduje

tuto křivku, využít své prokletí jakožto dar.

Možná se ani vy nedopracujete ke zcela

přesnému vysvětlení svých silných a slabých stránek v golfu, ale doporučuji vám

nahradit sebevědomí statistikou. Třebaže

taková statistika nebude dokonalá, vždy

bude pro vaše skóre efektivnější než nepodložené sebevědomí. Nechovat se

podle hesla z Orwelova 1984 „nevědomost je síla“, ale spíše podle výroku Honorého de Balzaca: „Když se člověk přizná

ke své slabosti, stává se velkým.“

Držte se statistik, možná to bude pro vaše skóre lepší cesta,

než spoléhat na nepodložené sebevědomí.