Page 21
WWW.CASOPISGOLF.CZ
19
TÉMA MĚSÍCE | Kapitoly z psychologie
nejlepších profesionálů prostě nedostávají
jedinci významně postižení Dunning-Kru-
gerovým syndromem.
Myslím, že pozitivní vliv na překonávání
přehnané sebedůvěry rekreačních golfi stů
mají současné měřicí přístroje. Zdá se
mi, že u těch, kteří pečlivě měří vzdále-
nosti, vídám v současnosti méně situace,
kdy přecení své síly a utopí drajv ve vodě
nebo nepřehrají bankry, které jsou mimo
jejich statistické možnosti délky.
Mohli bychom zde vypočítávat mnohé
příklady, jak v praxi Dunning-Krugerův
syndrom kazí rekreačním golfi stům skóre.
Určitě jste už viděli nepoučitelné hráče,
kteří znovu a znovu zkoušejí hrát trojku
dřevo z hustého rafu. Nebo nepoučitelné
maximalisty, kteří poblíž greenu namísto
spolehlivé přihrávky nízkého typu opa-
kovaně zkouší zahrát vysokánský efektní
úder lob wedží, aniž by obětovali desítky
hodin tréninku a drahé lekce ke zvládnutí
tohoto úderu. A nejsou schopni si přiznat,
že na tak náročný úder prostě nemají
ještě dost schopností.
Stručně shrnuto, nemusíte mít strach, že
jste postiženi Dunning-Krugerovým efek-
tem, když zažijete na golfu den, kdy udě-
láte všechna rozhodnutí špatně. To se
v golfu stává, zažijete i takové dny, kdy
jedna chybná strategická volba vyvolá celý
řetěz dalších chyb. To je vcelku normální.
Důvod k zamyšlení mají ti, kteří dělají sys-
tematicky chyby na základě přecenění
vlastních schopností, a nejsou schopni si
přiznat, že prostě tu hru dostatečně ne-
ovládají. V rizikové skupině se tak ocitají
lidé, kteří místo, aby si přiznali, že něco
zkazili vlastním neuměním, hledají zá-
stupné příčiny. Špatně ležící míček, oteví-
raný zip bagu, kýchnutí spoluhráče, auto
projíždějící na nedaleké silnici, letadlo, po-
ryv větru, špatně ostřihaný green, nedo-
konalý design hřiště atd.
Pokud si někdo systematicky odmítá při-
znat, že jeho hra má slabší místa, protože
nemá dost tréninku, zkušeností a talentu,
pak se může jednat o příznaky Dunning-
Krugerova efektu.
Každému, kdo se chce takovému cho-
vání vyhnout, doporučuji jednoduchou
metodu. Přiznat si svoji nedokonalost,
vést si co nejpečlivěji statistiku vlastních
chyb a potom v tréninku pracovat na je-
jich odstranění. Pokud mohu nabídnout
sebe jako pokusného králíka, pak bych
vše mohl redukovat na jednoduchý, avšak
efektivní koncept, který nikomu nevnu-
cuji, ale nic nestojí to vyzkoušet. Klíčem je
nahradit v procesu strategického rozho-
dování sebevědomí či obavy něčím pod-
statně spolehlivějším – statistikou.
Stručně řečeno, při volbě herního řešení
v golfu nevěřím sobě ale statistice vlast-
ních charakteristik úderů, úspěchů a chyb.
Samozřejmě občas hraju impulsivně a ira-
cionálně, jinak by golf přestal být zábavný.
Trocha furianství je kořením života… Ale
povětšině dokážu využít statistiku.
Uvedu příklad. Z nějakého záhadného
důvodu například patří drajvy k mým
nejspolehlivějším úderům. Z podobně
neznámých důvodů jsou moje údery fer-
vejovým dřevem číslo 3 spíše nespoleh-
livé. Takže, proč bych kopíroval obvyklou
taktiku nahrazování drajvru trojkou dře-
vem ve prospěch přesnosti, když moje
osobní statistika je zcela odlišná? Kdybych
to dělal, byl bych kandidátem na chování
v rámci Dunning-Krugerova efektu.
Další příklad. Každý hráč má částečně
vrozenou a částečně nabytou tendenci
hrát tu či onu stranovou křivku ran. Fade
nebo draw. Osud mi přidělil vlastnost, že
zhruba 8 z 10 mých ran má různý stupeň
zakřivení draw. Když jsem pak postaven
před rozhodnutí, zda z nepříjemné po-
lohy míčku za stromem hrát tu či onu
stranovou křivku, logicky volím tu pravdě-
podobnější – draw. Mohu chybovat, ale
statistika je na mé straně.
Je překvapivé, jak málo golfi stek a golfi stů
si uvědomí, že stranová rotace není jen
špatný pán, ale také může být dobrý sluha.
Když někoho soustavně trápí, že hrává pra-
videlně fade, měl by použít chladné sta-
tistické myšlení a v situaci, která vyžaduje
tuto křivku, využít své prokletí jakožto dar.
Možná se ani vy nedopracujete ke zcela
přesnému vysvětlení svých silných a sla-
bých stránek v golfu, ale doporučuji vám
nahradit sebevědomí statistikou. Třebaže
taková statistika nebude dokonalá, vždy
bude pro vaše skóre efektivnější než ne-
podložené sebevědomí. Nechovat se
podle hesla z Orwelova 1984 „nevědo-
most je síla“, ale spíše podle výroku Hono-
rého de Balzaca: „Když se člověk přizná
ke své slabosti, stává se velkým.“
Důvod k zamyšlení mají ti, kteří dělají systematicky
chyby na základě přecenění vlastních schopností,
a nejsou schopni si přiznat, že prostě tu hru
dostatečně neovládají. V rizikové skupině se tak
ocitají lidé, kteří místo, aby si přiznali, že něco
zkazili vlastním neuměním, hledají zástupné příčiny.
Držte se statistik, možná to bude pro vaše skóre lepší cesta,
než spoléhat na nepodložené sebevědomí.