INSTRUKCE | Kapitoly z psychologie

„Je daleko důležitější dělat

správnou věc, než snaha

dělat věci správně.“

Peter F. Drucker

O´Meara, Bernhard Langer či Sam Snead

v určitých částech kariéry trpěli závažnými problémy s krátkými paty, které

ztrpčovaly jejich hru.

Z nějakého paradoxního důvodu však

v golfovém světě od nepaměti existuje větší pochopení pro míjení krátkých patů u špičkových profesionálů

než u obyčejných rekreantů. Jsme si tím

sami na vině. A prostě to tak je. Zatímco

golfová profi hvězda při míjení krátkých

patů sklízí projevy solidarity, protože

její patování bylo postiženo záludnou

a záhadnou nemocí, pak Jouda z Horní

Dolní je prostě jen trapně neschopný

budižkničemu, když desetkrát za kolo

nedá pat z metru. Quod licet Iovi, non

licet bovi.

Pokusím se v tomto článku zlepšit pocity

rekreačních golfistů, kterým jaksi přestaly padat krátké paty do jamky. Samozřejmě si to však mohou přečíst i ambiciózní amatéři a profesionálové, protože

nás to postihuje všechny. Pokud by

někdo chtěl tvrdit, že ne, tak ať investuje trochu času do sledování přenosu

příštího turnaje americké PGA Tour.

Nejprve se podíváme na sociálně psychologické důvody toho, proč v naší

stále více výkonově orientované společnosti vnímáme tak dramaticky selhání a proč právě neúspěch u zdánlivě

směšně jednoduchého úkonu je shledáván tak katastrofickým.

Ze všech stran se k nám dostávají rady,

nabídky a reklamy mentálních koučů, sborem sázejících na stejně zjednodušenou

jako momentálně dobře prodejnou mantru. Téměř v každém časopise najdete článek s úderným titulkem, v němž se vždy

v nějaké kombinaci opakují slova „úspěch“

a „výkon“. Hned na začátku se dozvíte,

že úspěšní lidé si uvědomují, že postoj je

jejich volba, a proto volí postoj pozitivní.

Od toho už je údajně jen krůček k vysoké

motivaci, emocím pod kontrolou a k nevídaně rychlému úspěchu.

Jenomže ke štěstí nikdy nevedou zkratky.

Pokud by se chtěl někdo jednou provždy

„očkovat“ vakcínou proti radám mentálních koučů, doporučuji stáhnout si televizní seriál „Studio Zero“. Umělecky to

celkově byla bída, v jednom však autoři

dokonale zobrazili nebezpečí současné

společnosti.

Byly to právě postupy a důvěryhodnost

mentálních koučů. Vdova Archová, která

tápala v problému, jak ekonomicky udržet chod zděděného dubbingového studia, pravidelně čas od času zašla na drahý

kurz mentálního koučinku. Vzápětí pak

vždycky udělala nějaké rozhodnutí, kde

bylo těžko říci, zda je více sebezničující,

nebo více neuvěřitelné z hlediska zdravého selského rozumu.

PROČ JE MINUTÍ KRÁTKÉHO PATU

TAK MENTÁLNĚ DESTRUKTIVNÍ

ANEB MOTIVAČNÍ LŽI

Zmíněné chyby se dotýkají jen naší sportovní prestiže, avšak ponechávají více

méně netknutou naši lidskou sebeúctu.

Existuje však temný démon, jenž golfistu

spolehlivě připraví nejdříve o sebedůvěru,

pak o koordinaci pohybů a nakonec i o sebeúctu. Jsou to minuté krátké paty.

Není golfisty, který by to nezažil. I golfoví velikáni jako Tommy Armour, Mark

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

V současném paradigmatu výchovy

a vzdělání vše směřuje k modelu, ve kterém o hodnotě jedince vypovídá pouze

výsledek jeho výkonu. Je stále méně důležité, aby jedinec měl solidní a harmonický vnitřní hodnotový svět. Vše se přesunuje k vnějším výsledkům, ke kritériím

okamžitého hodnocení momentálního

úspěchu nebo selhání.

Naše společnost nasedla na splašeného

buvola úspěchu za každou cenu, který

se řítí směrem k propasti, zatímco ti,

kteří se na něm vezou, bouchají špunty

šampaňského. A to splašené monstrum

potřeby rychlého úspěchu pohánějí kupředu mimo jiné davy mentálních či motivačních kouček a koučů.

Samozřejmě můžete namítnout, že nejsem objektivní a že možná mám na mentální kouče a prodavače pozitivní mysli

„prostě pifku“ z osobních důvodů. Proto

vám představím pana Steffena Kirchnera

z Německa, mj. autora průlomové knihy

41