Page 45
INSTRUKCE | Kapitoly z psychologie
WWW.CASOPISGOLF.CZ
43
talamu a subtalamických oblastí. Abnor-
mality funkce kortikálních a bazálních
ganglií byly popsány u mnoha funkčních
a neuro-fyziologických studií u pacientů
s dystonií. V poslední době hodně studií
zdůrazňovalo úlohu senzorické zpětné
vazby při vzniku dystonických pohybů.
Experimentální důkazy pro základní
úlohu somatosenzorického systému na-
růstají. Už víme, že opakované, stereo-
typní pohyby mohou indukovat zvětšení
nebo překrývání senzorických korových
oblastí a mohou způsobit poruchu kom-
plexních pohybů. Vysoce stereotypní po-
hyby používané v procesu učení mohou
fatálně modifi kovat korovou projekci sen-
zorických informací řídících jemné po-
hyby ruky.“
Například MUDr. Robert Jech z Neuro-
logické kliniky UK Praha konstatuje, že
v případě činností, jako je psaní SMS,
u telegrafi stů, psaní na stroji/klávesnici,
psaní SMS, u brusičů, šiček, hráčů tenisu,
v golfu a u kulečníku se projevuje tak-
zvaná fokální dystonie vázaná na kon-
krétní činnost.
Léčba tohoto problému není snadná a –
upřímně řečeno – i věda se dosud dosti
různí v názorech na to, jak nejlépe pro-
blém řešit. Každopádně lze doporučit,
pokud má golfi sta dojem, že jeho pato-
vání bylo postiženo fokální dystonií, aby
udělal dvě základní věci.
Nejprve je na místě poradit se s neuro-
logem. A možná nejúčinnější je metoda,
která vlastně platí pro léčení všech pro-
blémů golfové techniky: vzít rozum do
hrsti, podívat se na vše s nadhledem,
uvolnit se, přestat přeceňovat chyby. Na-
učit se znovu hrát jen pro radost. Zapo-
menout na jakékoliv soudy a odsudky.
A třeba i změnit patr a patovací techniku
– jak to udělali v minulosti mnozí slavní
golfi sté postižení fokální dystonií. Ikonou
mezi těmito vzory, které vstaly jako bájný
Fénix z popela dystonie, je Bernhard Lan-
ger. Kdysi chtěl golfu kvůli patování na-
vždy nechat a dnes sklízí velké úspěchy
v Champions Tour.
TECHNICKÉ DŮVODY MÍJENÍ
KRÁTKÝCH PATŮ
Tak jako nelze vždy naši lenost odůvod-
nit evolučními důvody, tak nelze vždy
vidět za sérií minutých krátkých patů
fokální dystonii. Čas od času prostě na
golfi stu přijde období, kdy ztratí jistotu
nebo se mu nahromadí série špatných
návyků. To v důsledku vede k minutí
patů z délek, které negolfi stům připadají
jako směšně snadné. My zkušení hráči
však víme, že v takovém období neexis-
tuje nic jako lehký pat.
Americký trenér z agentury PeakSports
Patrick Cohn docela trefně dokázal
zjednodušit celý údajný technický pro-
blém, působící fobii z krátkých patů:
„Z hlediska psychologického jsem pře-
svědčen, že golfi sté mají problémy
s krátkými paty, protože na sebe sami
vytvářejí zbytečně vysoký psychický
tlak. Začíná to tím, že golfi sta si říká,
že takhle krátký pat přece musí dát do
jamky každý. To by bylo hrozné něco
tak snadného minout. V součtu pak ta-
hle mentální východiska vedou ke ztrátě
uvolněnosti, ke křečovitým pohybům
a k ustrašenému provedení patu. To vše
snižuje pravděpodobnost úspěchu.“
Cohn radí, aby golfi sté zvolili jiná výcho-
diska, aby zapomněli na pojem „krátký
pat“. Už samo takové označení golfo-
vého úderu podmiňuje mysl a vytváří
zbytečně velké obavy ze selhání. Na-
místo označení „krátké paty“ je psycho-
logicky podstatně výhodnější uvažovat
o patech dvoumetrových, metrových,
půlmetrových atd. Takovéto technické
odosobnění úderu z něj činí prostě
úkon, ve kterém máme jakési procento
úspěšnosti a také určité dané procento
neúspěšnosti. Žádná ostuda, prostá
statistika.
Například vycházející hvězda světového
golfu, silák Jon Rahm ze Španělska má
ofi ciální PGA Tour statistiku ze vzdále-
nosti 1,5 metru 95,5 %. Vítěz Masters
Adam Scott z Austrálie má tuto statis-
tiku dokonce jen 94,15 %. Až minete
nějaký pat přes metr, tak si prostě připo-
meňte, že vítěz největšího turnaje světa
momentálně nedává 5,85 % takových
patů.
Již citovaný americký trenér Patrick
Cohn připomíná, že při patování je
vhodné dodržovat stejná pravidla a ri-
tuály bez ohledu na délku patů. Když
dráhu míčku důkladně přečtete z do-
statečně velkého množství úhlů, ne-
mělo by se už při provedení úderu vá-
hat a měnit rozhodnutí. Když jste to
z nízkého úhlu čtení viděli jako rovné,
tak tomu věřte i ve stoje při provádění
úderu. Neméně důležitá je správná ak-
celerace hlavy patru a správná rychlost
patu. Nejvíce chyb při krátkých patech
připadá na účet toho, že golfista ze
strachu nedokončí úder.
Tady přichází další podmínění současnou
civilizací. Od dětství až po zaměstnání
nás všichni nutí, že je zapotřebí mít vše
pod kontrolou. Ovšem právě snaha kon-
trolovat hlavu patru je škodlivá. Golfi sta,
který chce zvýšit efektivnost patování,
se musí naučit po dostatečném přečtení
patu opustit snahu kontrolovat patr bě-
hem úderu. Přečíst, odhadnout rychlost
a dovolit patru, aby volně bez zadržo-
vání vykonal úder. Cílem je věřit svému
úderu, nikoliv se snažit kontrolovat mí-
ček do jamky.
A tady se dostáváme k úvodnímu citátu
Petera F. Druckera: „Je daleko důleži-
tější dělat správnou věc, než snaha dě-
lat věci správně.“ Nikdo nikdy nebude
dělat všechny věci správně. A už vůbec
žádný golfi sta nezahraje „správně“ do
jamky všechny krátké paty. Tak proč se
tím trápit?
Je daleko efektivnější pracovat na svém
vlastním patovacím úderu a správném
ladění jeho mechaniky. Někdy to fun-
guje, jindy ne. Když to nebude fungovat
déle, zkuste jinou techniku, až najdete tu
správnou. Ale nebuďte masochisté, ne-
chtějte za každou cenu úplně všechno
dělat správně. Takoví lidé nejen nepro-
měňují paty, ale navíc jsou otravní…
Existuje nápadná podobnost v jemné motorice
pohybů při patování a při hře na hudební nástroje.
A podobně nepříjemná je ztráta jemné koordinace
pohybů pro hudebníka jako pro golfistu při hraní
delikátních patů.