GOLF

INSTRUKCE | Kapitoly z psychologie

talamu a subtalamických oblastí. Abnormality funkce kortikálních a bazálních

ganglií byly popsány u mnoha funkčních

a neuro-fyziologických studií u pacientů

s dystonií. V poslední době hodně studií

zdůrazňovalo úlohu senzorické zpětné

vazby při vzniku dystonických pohybů.

Experimentální důkazy pro základní

úlohu somatosenzorického systému narůstají. Už víme, že opakované, stereotypní pohyby mohou indukovat zvětšení

nebo překrývání senzorických korových

oblastí a mohou způsobit poruchu komplexních pohybů. Vysoce stereotypní pohyby používané v procesu učení mohou

fatálně modiﬁkovat korovou projekci senzorických informací řídících jemné pohyby ruky.“

Například MUDr. Robert Jech z Neurologické kliniky UK Praha konstatuje, že

v případě činností, jako je psaní SMS,

u telegraﬁstů, psaní na stroji/klávesnici,

psaní SMS, u brusičů, šiček, hráčů tenisu,

v golfu a u kulečníku se projevuje takzvaná fokální dystonie vázaná na konkrétní činnost.

Léčba tohoto problému není snadná a –

upřímně řečeno – i věda se dosud dosti

různí v názorech na to, jak nejlépe problém řešit. Každopádně lze doporučit,

pokud má golﬁsta dojem, že jeho patování bylo postiženo fokální dystonií, aby

udělal dvě základní věci.

Nejprve je na místě poradit se s neurologem. A možná nejúčinnější je metoda,

která vlastně platí pro léčení všech problémů golfové techniky: vzít rozum do

hrsti, podívat se na vše s nadhledem,

uvolnit se, přestat přeceňovat chyby. Naučit se znovu hrát jen pro radost. Zapomenout na jakékoliv soudy a odsudky.

A třeba i změnit patr a patovací techniku

– jak to udělali v minulosti mnozí slavní

golﬁsté postižení fokální dystonií. Ikonou

mezi těmito vzory, které vstaly jako bájný

Fénix z popela dystonie, je Bernhard Langer. Kdysi chtěl golfu kvůli patování navždy nechat a dnes sklízí velké úspěchy

v Champions Tour.

TECHNICKÉ DŮVODY MÍJENÍ

KRÁTKÝCH PATŮ

Tak jako nelze vždy naši lenost odůvodnit evolučními důvody, tak nelze vždy

vidět za sérií minutých krátkých patů

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

fokální dystonii. Čas od času prostě na

golﬁstu přijde období, kdy ztratí jistotu

nebo se mu nahromadí série špatných

návyků. To v důsledku vede k minutí

patů z délek, které negolﬁstům připadají

jako směšně snadné. My zkušení hráči

však víme, že v takovém období neexistuje nic jako lehký pat.

Americký trenér z agentury PeakSports

Patrick Cohn docela trefně dokázal

zjednodušit celý údajný technický problém, působící fobii z krátkých patů:

„Z hlediska psychologického jsem přesvědčen, že golﬁsté mají problémy

s krátkými paty, protože na sebe sami

vytvářejí zbytečně vysoký psychický

tlak. Začíná to tím, že golﬁsta si říká,

že takhle krátký pat přece musí dát do

jamky každý. To by bylo hrozné něco

tak snadného minout. V součtu pak tahle mentální východiska vedou ke ztrátě

uvolněnosti, ke křečovitým pohybům

a k ustrašenému provedení patu. To vše

snižuje pravděpodobnost úspěchu.“

Cohn radí, aby golﬁsté zvolili jiná východiska, aby zapomněli na pojem „krátký

momentálně nedává 5,85 % takových

patů.

Již citovaný americký trenér Patrick

Cohn připomíná, že při patování je

vhodné dodržovat stejná pravidla a rituály bez ohledu na délku patů. Když

dráhu míčku důkladně přečtete z dostatečně velkého množství úhlů, nemělo by se už při provedení úderu váhat a měnit rozhodnutí. Když jste to

z nízkého úhlu čtení viděli jako rovné,

tak tomu věřte i ve stoje při provádění

úderu. Neméně důležitá je správná akcelerace hlavy patru a správná rychlost

patu. Nejvíce chyb při krátkých patech

připadá na účet toho, že golfista ze

strachu nedokončí úder.

Tady přichází další podmínění současnou

civilizací. Od dětství až po zaměstnání

nás všichni nutí, že je zapotřebí mít vše

pod kontrolou. Ovšem právě snaha kontrolovat hlavu patru je škodlivá. Golﬁsta,

který chce zvýšit efektivnost patování,

se musí naučit po dostatečném přečtení

patu opustit snahu kontrolovat patr během úderu. Přečíst, odhadnout rychlost

Existuje nápadná podobnost v jemné motorice

pohybů při patování a při hře na hudební nástroje.

A podobně nepříjemná je ztráta jemné koordinace

pohybů pro hudebníka jako pro golfistu při hraní

delikátních patů.

pat“. Už samo takové označení golfového úderu podmiňuje mysl a vytváří

zbytečně velké obavy ze selhání. Namísto označení „krátké paty“ je psychologicky podstatně výhodnější uvažovat

o patech dvoumetrových, metrových,

půlmetrových atd. Takovéto technické

odosobnění úderu z něj činí prostě

úkon, ve kterém máme jakési procento

úspěšnosti a také určité dané procento

neúspěšnosti. Žádná ostuda, prostá

statistika.

Například vycházející hvězda světového

golfu, silák Jon Rahm ze Španělska má

oﬁciální PGA Tour statistiku ze vzdálenosti 1,5 metru 95,5 %. Vítěz Masters

Adam Scott z Austrálie má tuto statistiku dokonce jen 94,15 %. Až minete

nějaký pat přes metr, tak si prostě připomeňte, že vítěz největšího turnaje světa

a dovolit patru, aby volně bez zadržování vykonal úder. Cílem je věřit svému

úderu, nikoliv se snažit kontrolovat míček do jamky.

A tady se dostáváme k úvodnímu citátu

Petera F. Druckera: „Je daleko důležitější dělat správnou věc, než snaha dělat věci správně.“ Nikdo nikdy nebude

dělat všechny věci správně. A už vůbec

žádný golﬁsta nezahraje „správně“ do

jamky všechny krátké paty. Tak proč se

tím trápit?

Je daleko efektivnější pracovat na svém

vlastním patovacím úderu a správném

ladění jeho mechaniky. Někdy to funguje, jindy ne. Když to nebude fungovat

déle, zkuste jinou techniku, až najdete tu

správnou. Ale nebuďte masochisté, nechtějte za každou cenu úplně všechno

dělat správně. Takoví lidé nejen neproměňují paty, ale navíc jsou otravní…