Page 7
WWW.CASOPISGOLF.CZ
5
i vzhledem k ostatním otevřeným šampi-
onátům tuto úpravu a že nemá smysl s je-
jím zavedením otálet.“ Pod Davisovým ve-
dením organizace podniká transparentní
kroky v souladu s dlouhodobou fi lozofi í
národních mistrovství, která se týká vý-
běru dějiště i nastavení hřiště.
Spolu s R&A obě vládnoucí golfové in-
stituce rovněž transformují pravidla hry,
aby se golf zatraktivnil a odpovídal sou-
časnosti, která klade velké nároky na
osobní čas lidí. Zastánci tradice možná
budou mít námitky, nicméně v obecné
rovině nový formát play-off představuje
krok vpřed.
Rozehrávka na dvě jamky je v tuto chvíli
srovnatelná s modelem, jaký uplatňují
na Open Championship, kde se rozho-
duje na čtyřech jamkách. Poprvé tuto
verzi vyzkoušeli v Royal Troon roku 1989,
kdy Mark Calcavecchia udolal austral-
ské soky Waynea Gradyho a Grega Nor-
mana. O vítězi PGA Championship se
v případě shodného výsledku po dvaa-
sedmdesáti jamkách rozhoduje na třech
dodatečných jamkách, zatímco Masters
zůstává jediným majorem, kde využívají
systém náhlé smrti.
Ačkoliv dodatečná bitva na osmnácti ja-
mkách poněkud postrádá vzrušení ve
srovnání s výrazně kratší verzí, zažili jsme
v minulosti úžasné okamžiky poté, co se
za pondělního rozbřesku postavili hlavní
protagonisté na první odpaliště.
Naposledy se US Open v play-off napo-
sledy rozhodovalo před deseti lety, kdy
Tiger Woods za dramatických okolností
přehrál v Torrey Pines Rocco Mediateho.
Tiger tehdy nastoupil se zlomenou nohou
a rozehrávku si vynutil až berdíkem na
poslední jamce. Ovšem ani dodatečných
osmnáct jamek neodhalilo jméno vítěze!
Až Woodsův par na 91. jamce proti bogey
soupeře rozluštil tajenku a Tiger si připsal
třetí výhru na US Open a celkově čtrnáctý,
zatím poslední major do sbírky.
V historii tohoto podniku, jež se začala
psát roku 1895, napočítáme celkem třia-
třicet dodatečných duelů. Pojďme si při-
pomenout ty nejnezapomenutelnější.
JACK NICKLAUS VS. ARNOLD
PALMER (OAKMONT, 1962)
Klasický duel mezi „Králem“ a jeho dvaa-
dvacetiletým nástupcem. Nicklaus tehdy
triumfoval na Palmerově půdě před zraky
jeho proslulé „Arnie’s Army“ a získal svůj
první titul na PGA Tour. A hned major,
k němuž posléze postupně přidal dal-
ších sedmnáct sourozenců a s osmnácti
výhrami na majorech drží stále platný
a možná nedostižný rekord.
BILLY CASPER VS. ARNOLD
PALMER (OLYMPIC, 1966)
Druhé Palmerovo play-off na US Open,
v němž čelil nenápadnému a skromnému,
leč, pokud jde o výhry, plodnému Billy
Casperovi. Ten se na půdě hřiště Olym-
pic Club v San Francisku dočkal po sedmi
letech druhého titulu na tomto podniku.
Na vítězství se však tolik nevzpomíná
kvůli pondělní rozehrávce, nýbrž proto,
že Palmer ve fi nálovém kole prohospoda-
řil náskok sedmi ran, o čtyři pak podlehl
Casperovi o den později.
JACK FLECK VS. BEN HOGAN
(OLYMPIC, 1956)
Olympic Club, zdá se, prodloužení přita-
huje. Důkazem budiž bitva Davida s Goli-
ášem aneb duel klubového profíka z Da-
venportu Jacka Flacka proti legendárnímu
Benu Hoganovi, čtyřnásobnému vítězi
US Open a devítinásobnému držiteli ma-
joru. V rozhodujícím souboji Fleck vyhrál
o tři rány, načež poražený pronesl památ-
nou větu: „Musí být dobrý, když používá
Hoganovy hole.“
JACK NICKLAUS VS. LEE TREVINO
(MERION, 1971)
Kdo by si nepamatoval scénu z prvního
odpaliště, kdy rtuťovitý Trevino vytáhl
118. US OPEN 2018
Termín: 14.–17. 6. 2018
Vznik: 1895
Dějiště: Shinnecock Hills GC, New York
Délka hřiště (m): 6 808 | Par: 70
Dotace: 12 milionů USD
Formát hry: na rány
Organizátor: USGA
Obhájce trofeje: Brooks Koepka
Rekordní skóre: -16 (Brooks Koepka, 2017;
Rory McIlroy 2011)
Golf v tyto dny a v tomto čase dospěl do bodu, kdy
se každý těší na nedělní finiš. Na základě toho jsme
došli k závěru, že je třeba učinit i vzhledem
k ostatním otevřeným šampionátům tuto úpravu
a že nemá smysl s jejím zavedením otálet.
Foto: Globe Media/Action Images