GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Strana 14

12

|

GOLF

SVĚTOVÝ GOLF | Téma měsíce

na domácím šampionátu se doposud

nedočkal, adnes už ho vpětapadesáti

bude získávat jen velmi, velmi těžko.

NEVIDĚLI JSTE NĚKDO RORYHO?

Vracíme se na Masters, kde si chvilky na-

prosté hrůzy azoufalství zažil také Rory

McIlroy. Sledovali jsme ho letos konečně

shodit okovy historie azískat poprvé

zelené sako, pamatujete si ale, proč se

vdubnu tolik radoval? Určitě mimo jiné

ipři děsivé vzpomínce na rok 2011, kdy

ještě jako nastupující hvězda vedl po tře

-

tím kole očtyři rány. Jenže nedělní Au-

gusta už semlela jiné kádry aseveroirský

mladík se pod tímhle tlakem rozsypal

jako pytlík mouky.

Když vám povíme, že neskončil ani vnej

-

lepší desítce azažil sešup pořadím až

na dělené patnácté místo, ani když při

-

pojíme strohou informaci, že toho dne

zapisoval 80 ran, to vše pořád plně

nevystihuje, jak tragikomické bylo McIl

-

royovo představení.

Kamery jej smíčem několikrát svelkými

obtížemi zvládly vypátrat ze vzdálenosti

desítek metrů na nepravděpodobných

kótách, uchatiček adomů, onichž do

té doby mnozí ani neměli tušení, že vů

-

bec kolem hřiště jsou. Nedařilo se nic,

frustrace se násobila abyl ztoho bez

nadsázky mindrák trvající dekádu apůl.

Jak už bylo nicméně řečeno, porazit dé

-

mona Masters se ostrovní legendě po-

vedlo právě letos.

FRANCOUZSKÉ WATERLOO

VBRITÁNII

Na závěr nám už nezbývá než zmínit asi

nejpamátnější rozpad golfové osobnosti

na velkém turnaji ajedné jediné jamce.

Tenhle nechtěný primát bude možná už

navěky patřit francouzskému nešťastní

-

kovi jménem Jean van de Velde, který

vroce 1999 na The Open vCarnoustie

dorazil vposledním flightu na osmnácté

odpaliště sluxusním náskokem tří ran.

Zkuste si to představit– stačí vám klidně

idouble bogey, ugreenu rozesmátá

manželka, přemýšlíte, komu při předá

-

vání trofeje poděkujete jako prvnímu…

Apak vyhodíte drajv doprava ajen tak

tak že netrefíte vodu. Druhou ránu na

-

pálíte kúžasu diváků do tribuny, načež

se míček zaboří do vysokého rafu. Tak

vysokého, že van de Velde odsud nedo

-

kázal přehrát další vodní překážku apak

nekonečné minuty zkoumal, zda by ne

-

šlo hrát balon zvody. Nešlo, rozumně

se smířil strestnou (připomeňme, pořád

mu stačilo double bogey!) azahrál po

dropu pátou ránu. Jenže ne na green,

ale do bankru. Šestá na nějaké čtyři me

-

try od vlajky akupodivu proměněný pat,

takže Francouz nakonec po vší té hrůze

vlastně úlevně zvedne ruce– míří aspoň

do p lay - of f.

Všichni ale víme, jak to vtakových přípa

-

dech chodí. Čeká vás soupeř, který už si

dávno myslel, že je ze hry, anová šance

mu nalije náramnou chuť asebevědomí,

zatímco to vaše leží ještě pořád někde na

ferveji té zpackané jamky. Bylo tomu tak

itentokrát, van de Velde prohrál sPau

-

lem Lawriem ana tuhle hrůzostrašnou

zkušenost nikdy nezapomene. Tím spíše,

že druhému místu, natožpak vítězství, už

se na majorech nikdy ani nepřiblížil…

Jean van de Velde svůj sen utopil ve vodě.