GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Strana 78

ROZHOVOR | Jan Kalabis jr.

76

|

GOLF

druhou stranu ikolem nich je les, jsou na

nich vodní překážky. Spodní část hřiště je

víc technická, víc vlese, víc je třeba hrát

do pozic. Těžko zaškatulkovat naše hři

-

ště vyloženě do jedné kategorie. Pro mě

osobně jako pro hráče, který disponuje

solidní délkou, je to spíš hřiště, na kterém

je důležité dostávat se do dobrých pozic.

Anemusí to být nutně drajvrem.

Nevím, jestli je to specialita hřiště,

ale je tu docela dost ostrých do

-

glegů. To vyplynulo zkrajiny, nebo je

měli voblibě architekti hřiště?

To je zajímavá otázka… Řekl bych, že pro

architekty hřiště, pány Pochobradského

aŠaška, byly doglegy součástí jejich ru

-

kopisu. Ale zároveň hned dodávám, že

všechny ty doglegy jsou různého druhu.

Někde jsou umožňující aněkde diktující.

To asi chce podrobnější vysvětlení…

Když vezmu na druhé devítce dvanáctku,

to je na mapě ostrý dogleg do pravého

úhlu. Vpodstatě nejde hrát jinak než

rovně adoprava. Další dogleg, šestnáctka,

taky má na mapě 90 stupňů, ale tam vná

-

vaznosti na délku aodvahu hráčů se dá

hrát kros. Pravdou ale je, že kdyby se mě

zeptal někdo, kdo tu hraje poprvé, jak má

jamku hrát, řeknu že nejlépe rovně. Po

-

dobná je ijednička. Lidi na ní hrají mnohdy

odvážně azkracují si ji, apotom se diví,

když míček nenajdou. Vždycky jim ří

-

kám, ato ipřesto, že tady hraji už hodně

dlouho, hrajte jedničku rovně dolů.

Zaregistroval jsem ito, že hřiště fun

-

guje už přes čtvrt století. Jak se za tu

dobu proměnilo?

Hřiště, nebo spíš celé to, čemu říkáme

Golf Resort Olomouc, prošlo postupným

vývojem. Všechno se to začalo formovat

vroce 1998, kdy byl postavený driving

ato, co je dnes akademie. Tedy devět

tříparových jamek. Vroce 2001 byla ote

-

vřena první devítka aaž do roku 2007 se

hrála dvakrát. Tehdy stála ještě stará klu

-

bovna aoturnaje byl velký zájem. Chodilo

80 až 90 lidí, takže po devítce museli mít

pauzu, aby se na hřiště vešli všichni hráči.

Vroce 2007 vznikla druhá devítka ahřiště

se vpodstatě posunulo do dnešní podoby.

Znamená to, že naše osmnáctka je plno

-

letá, má 18let. Vprůběhu let pak ještě

došlo kněkolika zásahům.

Kjakým například?

Některé se týkaly úprav greenů, protože

některé byly prostě navrženy ohromně

ambiciózně aaž příliš členité. Některé ta

-

kové zůstaly, ale jiné prošly zásadní změ-

nou. Například jamky 6 a9 měly speci-

álně třípatrové greeny. Na devítce je dnes

prakticky rovný green, na šestce jsme

ubrali jedno patro. Totéž jsme udělali

ještě na greenu šestnáctky. Další zásadní

úpravou byly ohradníky kolem hřiště proti

divokým prasatům. Ataké jsme přehodily

pary jamek 14 a18.

Ktomu vás vedlo co?

Původně byla čtrnáctka dlouhý čtyřpar

do kopce aosmnáctka závěrečný pěti

-

par. Důvod byl jediný aprostý. Přesně

napravo oddopadové zóny původní pěti

-

parové osmnáctky stávala dřív opuštěná,

neobydlená stará barabizna. Koupil ji olo

-

moucký podnikatel, zrekonstruoval do po-

doby restaurace, která se mimo jiné stala

isvatební lokalitou. Azatímco dřív šlajsy

doprava nikoho netrápily, sotevřením re

-

staurace nastal bohužel problém, protože

míčky ohrožovaly hosty. Zvažovali jsme

různá řešení, až jsme došli asi ktomu nej

-

lepšímu řešení– vybudovali jsme nová od-

paliště, jamku změnili na čtyřpar. Dnešní

odpaliště jsou vlastně přímo vtehdejší

dopadové zóně. Ale hlavně jsme tím elimi

-

novali problém. Místo toho jsme čtrnáctku

změnili na par 5. Tam jsme žádné drama

-

tické úpravy kromě toho, že jsme posunuli

odpaliště ojedno dozadu, dělat nemuseli.

Za mě je to povedená změna, která vzešla

znutnosti, ale ve výsledku myslím, že po

-

zvedla idynamiku hřiště. Za sebe přidám,

že původní čtrnáctka pro mě byla tak tro

-

chu strašákem. Aje to paradox. Když to

byl čtyřpar, bylo pro mě osobně téměř

nemožné na ní zahrát par, teď je to par 5

ajamku považuji za birdie šanci. Je to tro

-

chu bizarní, protože jamka se vlastně ne-

změnila. To je kouzlo golfu.

Když už mluvíte ovlastní hře, co vy

agolf?

Vždycky se směju, že chystám golfové hři

-

ště pro ostatní, ale sám si bohužel golf moc

nezahraju. Souvisí to sčasem pracovním

imimopracovním, který teď zvelké části

zabírají rodina advě krásné malé dcery.

Jedné jsou čtyři adruhé necelé dva roky.

To je krásný věk, ale zároveň náročný na

pozornost, čas avšechno, co ktomu pa

-

tří. Tak se snažím být součástí rodinného

chodu, co mi pracovní vytížení povolí, takže

golf je trochu na vedlejší koleji. Vgolfu se

pohybuji od svých 9let, prošel jsem tady

tréninkovým centrem, dostal se na plusový

handicap, na kterém stále setrvávám, ale je

to spíš zadržený handicap, protože turnaje

moc nehraju. Dostal jsem se na nějakou

úroveň, řekněme na rozhraní reprezentace.

Ke golfu mám obrovsky pozitivní vztah. Nic

na tom nemění to, že je předmětem mé

Zapomeňte na představu, že budete hrát v rovině,

zdejší hřiště vám nabídne spoustu výhledů do okolí.

Hotel a restaurace jsou naší velkou devízou a zároveň

i velkou odpovědností. A také nákladnou položkou na

provoz. Doslova nekonečné téma je pro nás to, jak

vytížit hotel i přes zimu a mimo sezonu. Zkoušeli jsme

různé akce. Vsezoně je to ale naše velké plus.