Strana 28
26
|
GOLF
ROZHOVOR | Petr Hrubý
Přiznávám, že se mě na tohle dost lidí
ptalo. Na to, kde vlastně žiju. Na to jsem
jim odpovídal, že jsem vlastně bezdomo
-
vec, že lítám zjednoho turnaje na druhý.
Před sezonou jsme se bavili otom,
že plánujete mít základnu na Flo
-
ridě. Na to tedy nedošlo?
Na to vůbec nedošlo. Částečně proto, že
to bylo poměrně daleko od všech mých
cest, apředevším proto, že od poloviny
června jsem neměl žádnou pauzu ahrál
devět týdnů vřadě.
Jestli tomu dobře rozumím, tak se
-
bou vlastně pořád vláčíte na ces-
tách vše, co usebe máte? To působí
skoro až nepředstavitelně…
Ale je to tak. Měl jsem celý svůj šatník
vjednom kufru na pět měsíců. Přizná
-
vám, že jsem byl potom moc rád, když
jsem přijel domů aoblékl si něco jiného
než to, co jsem sebou tahal celý ten
půlrok.
Pojďme trochu víc poodhalit zázemí
Korn Ferry Tour. Jak vypadá?
Musím říct, že dobře. Samozřejmě se
to týden od týdne liší. Největší rozdíly
bývají vklubovnách. Dokonce se občas
stalo, že tam ani žádná klubovna nebyla,
protože zrovna procházela rekonstrukcí.
Velké rozdíly byly třeba ivjídle. Některé
týdny to byla paráda, jindy jsem tam na
jídlo ani nechodil arovnou zamířil ně
-
kam do restaurace. Ale většinou bylo
zázemí skvělé, což byla velká změna
oproti PGA Tour Americas. Máme kdis
-
pozici fyzioterapeuty, fitko, nově ile-
dové kádě. Pomalu ale jistě se to stále
zlepšuje. Některé týdny jsou sice takové
kyselejší, ale nejsme tak rozmazlení jako
na PGA Tour.
Když mluvíte oPGA Tour, na jeden
turnaj, konkrétně John Deere Clas
-
sic, jste se díky úspěšné kvalifikaci
dostal. Zahrál jste čtyři rány pod
par, přesto jste nedal cut. Co jste si
ztoho turnaje odnesl?
Spoustu zážitků azkušeností. Pozitivních
inegativních. Ktomu cutu musím říct,
že ještě tři jamky před koncem druhého
kola jsem byl na -1 atak nějak se smiřo
-
val stím, že to asi neklapne. Potom se mi
na šestnáctce podařilo konečně posadit
míč blíž ktyči apadlo mi tam birdie. Do
-
stal jsem se na -2, ale taky byl ugreenu
leaderboard ana něm svítilo, že cut je
-5. Sedmnáctka ale byl pětipar amně se
podařilo přihrát druhou ránu čtyři metry
od tyče. Anavíc, když jsem přicházel na
green, posunul se cut na -4. Najednou mi
došlo, že když ten pat dám, že tam jsem.
Hodně rychle jsem znervózněl, ale pat
mi tam naštěstí spadl. Osmnáctka nebyla
jednoduchá jamka, ale zachránil jsem par.
Jenže mezitím se cut zase posunul na -5,
ale když jsem dohrál osmnáctku, byl zase
na -4. Byl to takový kolotoč emocí. Hrál
jsem vpředposledním flightu, takže moc
lidí na hřišti už nezbývalo. Nakonec to
změnil ten, co hrál úplně poslední. Zně
-
jakých tří metrů zavěsil do birdie atím
posunul cut zase na -5.
Ztoho jste radost asi neměl?
Ne, to neměl. Nejen já, ale iněkolik dal
-
ších hráčů, kteří na tom byli jako já, apro
které turnaj také skončil. Jo, kdyby ten pat
neproměnil, jeho by to opostup nepři
-
pravilo, aještě by udělal radost mnoha
dalším lidem. To byla jedna ze zkušeností,
které hodně zamrzely, zabolely. Ale za
ten finiš jsem na sebe mohl být pyšný. Za
to, že když jsem potřeboval, tak jsem do
toho šlápnul. Že to nevyšlo, tak to bylo
důsledkem předchozích 33 jamek, které
byly nemastné neslané.
Na začátku sezony jste měl osm ga
-
rantovaných startů, atak jste musel
uhrávat takové výsledky, abyste si
zajistil start ina dalších turnajích.
Nakonec jste odehrál celou sezonu.
Je tohle to, sčím jste ve své první
sezoně nejvíc spokojený?
Dá se říct, že ano. Start, který se mi
poměrně vydařil, mi dodal trochu víc
klidu. Ale uprostřed sezony mi to už tak
nešlapalo avypadalo to, že se na pár
turnajů nedostanu. Ale dokázal jsem za
-
brat, uhrát nějaké cuty ibody, které mi
pomohly dostat se do dalších turnajů.
Anejvětší úspěch sezony? Řeknu to ob
-
jektivně, že jsem se tam neztratil. Byla
to moje první sezona, učil jsem se od
ostatních, kteří to už nějaký pátek hrají.
Oni už to, že třeba neprojdou cutem,
berou snadhledem, světším klidem. Ta
-
ková mentalita je pro golf třeba, protože
to není konec světa, ikdyž se někdy
může zdát, že je.
Vzávěru sezony vaše výkonnost
gradovala. Se základní částí jste se
loučil nejlepším výsledkem sezony.
To bylo asi příjemné zjištění?
To ano. Ataké mi pomohlo sbody do
žebříčku, ve kterém jsem se přiblížil první
pětasedmdesátce. Dostat se do ní by mi
zajistilo kartu ina příští rok. Aříkám si, že
příští rok by mohl být úplně jiný stím, že
už znám hřiště, prostředí, jak to funguje,
včetně cestování. Kdyby se mi poslední
turnaje nepovedly, tak ten deficit, který
bych musel dohánět, by byl daleko větší.
Takže cíl pro zbytek roku je jasný – dostat
se do top 75, abych mohl příští rok zase
hrát Korn Ferry Tour.
Máte vhlavě idalší varianty, pokud
by Korn Ferry Tour nevyšla?
Nechci na sebe vytvářet nějaký extra tlak,
protože cest, jak pokračovat vprofesionální
kariéře, je několik. Jak vAmerice, tak vEv
-
ropě nebo ijinde po světě. Můj plán Aje ale
pokračovat vAmerice adržet se tam.
Platí stále ito, co jste říkal na za-
čátku roku, že na jeho konci budete
spokojený skartou na PGA Tour?
Jasně, že platí. Pořád se chci probít až na
vrchol. Ale samozřejmě se sezona nějak
vyvíjí acíle musíte upravovat. Teď je mým
prvořadým cílem udržet kartu na Korn Fe
-
rry Tour. Ideálně splnou kartou, což zna-
mená být do 75. místa. Askočit do dal-
šího roku už se všemi zkušenostmi, které
jsem posbíral.
Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak
Foto: Archiv Petra Hrubého, Getty Images
Byla to moje první sezona, učil jsem se od ostatních,
kteří to už nějaký pátek hrají. Oni už to, že třeba
neprojdou cutem, berou snadhledem, světším
klidem. Taková mentalita je pro golf třeba, protože to
není konec světa, ikdyž se někdy může zdát, že je.