Page 19
ROZHOVOR | David Golc
WWW.CASOPISGOLF.CZ
17
Vím, že pocházíte ze západních
Čech. Prozradíte, jak jste se do Slav-
kova u Brna dostal?
Přestože pocházím z Karlových Varů,
s golfem jsem se seznámil v Klášteře Teplá
a v Mariánských Lázních. Zde jsem se
ještě jako amatér potkal na jednom z tur-
najů s rodinou Resových, kteří mě pozvali
na návštěvu do Slavkova. Moc se mně
tam líbilo, a tak když o něco později při-
šla nabídka, zda bych nechtěl ve Slavkově
pracovat, dlouho jsem neváhal. Tenkrát
zde působil pouze Martin Bauer a práce
bylo nad hlavu. Že to byla dobrá volba,
o tom svědčí i fakt, že zde působím déle
než patnáct let.
Určitě trénujete i dospělé, ale
osobně vás mám spojeného přede-
vším s přípravou dětí?
Ano, trénuji i dospělé. Je to o hodně jed-
nodušší. A pozitivní. Protože je výuka něco
stojí, snaží se, a tak je vidět každý týden
nějaký progres. U dětí je to mnohem kom-
plikovanější. Chvíli trvá, než se projeví, kdo
má o golf skutečný zájem a koho jen ro-
diče na golf odkládají. Už vím, že aby měla
příprava smysl, je potřeba děti co nejdříve
rozdělit a věnovat se jim úměrně cílům, se
kterými se do golfové výuky přihlašovaly.
Za patnáct let už kolem vás musela
projít spousta mladých golfových na-
dějí. Jak byste zhodnotil současnost?
Mladých zájemců je dnes určitě víc než
třeba před pěti lety, co ale postrádám, je
větší tah na branku, který jsem cítil hlavně
před deseti či patnácti lety. Tenkrát jsem
u žáků cítil větší zájem i cílevědomost
a často jsem je mohl vidět samostatně
procvičovat věci, které jsme se právě učili.
Dnes mám pocit, že děti – ale i rodiče –
očekávají, že se všechno potřebné naučí
v rámci společných tréninků a že už pro
golfový růst není potřeba dělat cokoli navíc.
Co si pod slovy tah na branku
představujete?
Golfových lekcí, i když máte sportovní am-
bice, je obvykle dostatek. Aby se ale talent
prosadil, je potřeba v určitém okamžiku
přitvrdit. Zůstat o něco déle na drivingu,
nepodceňovat kompenzační cvičení, pra-
covat na fyzičce, učit se relaxovat…
K čemu je jim dokonalý švih, když pak
nezvládnou celou osmnáctku. Tělo jim
postupně ochabuje, podvědomě uhýbá,
aby kompenzovalo únavu, a protože ne-
jsou ani mentálně dostatečně připra-
vení, pochybnosti jim nahlodají techniku
a sen o dobrém výsledku se rozplývá
v nenávratnu.
Možná berou golf jen jako zábavu,
možná jsou limitem peníze?
Ano, většina dětí naštěstí bere golf přede-
vším jako zábavu. V každé skupině z při-
bližně dvaceti dětí se ale objeví čtyři až
pět talentů, se kterými má smysl pracovat
a rozvíjet jejich schopnosti formou inten-
zivního tréninku. Součástí jejich přípravy
pak musí být i specializované kempy
a komplexní sportovní příprava. A peníze?
Limitem jsou a vždy budou. Výkonnostní
golf není otázkou deseti tisíc ročně, ale
spíš šedesáti, možná sto dvaceti.
Kdy je podle vás nejlepší začít?
Netvrdím, že by ti nejmenší hráči ve věku
tři až pět let hrát neměli, ale jde spíš
o hlídací agenturu s jediným cílem, aby se
nikomu nic nestalo. Sice již poznáte, kdo
je šikovnější víc, kdo méně, neznáte ale
ještě jeho orientaci a také vzájemné ko-
munikační kanály jsou dosti omezené.
Osobně jsem přesvědčen, že je ideálem
věk někde mezi šestým a osmým rokem.
Známe již jeho orientaci, dítě rozeznává
levou a pravou stranu a určitě je moto-
ricky i mentálně vyspělejší.
Existují i nějaká rizika?
Myslím, že na prvním místě je přetěžovaní
a pak hned málo trpělivosti. Rodiče často
zapíší dítě do čtyř pěti kroužků a ono pak
jen celý týden sprintuje mezi školou, ko-
níčky a domovem. Navíc všestranně na-
daných dětí je málo, a tak když vidí svého
potomka, jak se zpočátku jen kývá a klátí,
nevydrží a zkusí raději něco jiného.
Za velký problém pak musím označit
i mobily. Ve škole ho nesmí používat,
doma mu ho večer seberou, a tak zbý-
vají kroužky, kde při tréninku velmi často
téma mobil, aplikace a hry dominuje.
Svědčí o tom i nováčkova nejčastější první
otázka: Je tu wifi připojení?
Přestože jim telefony zakazujeme, uhlídat
se to nedá, a tak si nedělám iluzi, kolik
času při společných trénincích věnují mo-
bilu a kolik golfové hře. O soustředěnosti
raději ani nemluvím. Když pak sečteme
velký počet řízených aktivit, myslím tím
kroužky a současnou „mobilmánii“, není
divu, že většině dětí – nejraději bych řekl
všem – chybí přirozená pohybová aktivita
– lezení po stromech, míčové hry atd.
Skutečně považujete současné
chytré telefony v rukou dětí za nej-
většího nepřítele?
Určitě mají pozitivní vliv na jejich znalosti.
Když k vám přijde dítě na první lekci, už
má díky youtuberům, aplikacím a hrám
výborné povědomí o tom, co je to úder,
green, par, birdie, znají světové hráče, za-
tímco my dříve hledali odpovědi na po-
dobné otázky mnohem, mnohem později
a komplikovaněji.
Když jim ale dáme úkol, ať na mobilu na-
jdou třeba správné držení hole, je konec.
Děti nemají rády úkoly, chtějí si na mobi-
lech jen hrát. Protože nechci, aby se jen
koukaly do rozsvícené žárovky, dáváme
jim za úkol psát si poznámky do deníku
tužkou. Jen málokdo dokáže použít víc
než jednoduché věty.
Jaké metody výuky používáte?
Nejsme zde ve Slavkově součástí žádné
školy, ale sledujeme trendy a používáme
výběr toho nejlepšího. Nikoho nekopíru-
jeme, ale když používáte moderní po-
stupy, pracujete všichni velmi podobně.
Jen málo rodičů však ponechává trenérovi
důvěru pro dlouhodobou spolupráci. Vý-
jimky ale existují a jsem za ně vděčný.
Z pohledu trenéra pak vidím největší
prostor pro zlepšování v patování, kte-
rému se věnujeme opravdu intenzivně,
Zajímá vás, jaká je reálná podoba prostředí, z něhož by měl v budoucnosti povstat
český golfi sta světové úrovně? Pokud ano, určitě si nenechte uniknout postřehy Da-
vida Golce, který se věnuje dětským golfovým tréninkům ve Slavkově u Brna již déle
než patnáct let.