SPORT | Golf
BRNO BUSINESS Golf & Style
Dvacet let
SLAVKOVSKÉHO GOLFU
Slavkovské hřiště, ležící na téměř holém kopci nad městem a starobylým
zámkem s nádherným parkem, se zdá být na svém místě už odjakživa.
Ale je to teprve dvacet let, co se plány zdejších golfových nadšenců začaly měnit ve skutečnost, co se z polí a zahrad zrodily základy dnešního
Golf Clubu Austerlitz.
Práce začaly rekonstrukcí vodárenské věže.
Zajel jsem si do Slavkova začátkem listopadu,
abych si popovídal s manažerem hřiště Radimem Válkou o tom pěkném výročí a vlastně
o celých těch dvaceti letech neustálého budování. Podzim už měl namále, aspoň co se
golfu týče, po hřišti vítr proháněl listí, nebylo
vůbec teplo, ale přesto na parkovišti stála
slušná řádka aut těch, co se pořád nemohli
rozloučit se sezonou.
Sedli jsme si do Spiku, malé kultovní hospůdky vedle drivingu. Původně šlo o jedinou
restauraci klubu, ale pak postavili na kopečku
u prvního odpaliště parádní novou klubovnu,
jejíž součástí je i velká restaurace. Nicméně ve
Spiku, u sálajícího krbu, jsme našli tu správnou
atmosféru pro náš rozhovor.
ZAČALO SE VODÁRENSKOU VĚŽÍ
IX
Práce začaly netradičně, rekonstrukcí vodárenské věže, k terá za dob Kouniců
zásobovala zámek a zámecký statek. Dnes
tvoří jednu z dominant hřiště, stojí blízko
nové klubovny a je z ní rozhledna. Zjara
1997, před dvaceti lety, se rozjely práce na
drivingu, puttingu a třech jamkách – dnešní
jedničce, dvojce a osmnáctce. Tyto jamky
tvoří trojúhelník, v němž vybudovali první
dva rybníky – zdroje závlahové vody, ozdoby hřiště i cíle spousty nepřesných ran.
Posléze rychle přibyly tři jamky v nádherném zámeckém parku, a rázem se dalo hrát
osmnáct jamek, jen jste museli obejít hřiště
třikrát dokola.
V létě následujícího roku už se hrálo na šesti
jamkách v parku a na trojúhelníku 1, 2, 18
– Slavkov měl devítku! Na podzim dokončili výstavbu Spiku, který se stal na šest let
centrem všeho dění klubu. Dnes by se sem
klub se svým provozem absolutně nevešel,
Spike však přetrvává, skalní příznivci zdejší
atmosféry a kuchyně dlouholetého šéfa Ladislava Horvátha sem vždycky cestu najdou.
Architekt hřiště Hans Erhardt z Rakouska
namaloval další jamky a činili se i stavbaři.
V roce 1999 přibylo parkoviště, přeložili přivaděč vody pro Slavkov, bez nehož by nemohli pokračovat ve výstavbě, a během dalšího roku vymodelovali a oseli dalších šest
„velkých“ jamek. V květnu 2001 už se hrálo
devět jamek, dnešní 1–3 a 13–18, tzv. dolní
jamky, dodnes oblíbená kombinace těch,
kdo nechtějí hrát celou osmnáctku. Z parku
se stala šestijamková akademie.
Tehdy se tuzemská hřiště dala hravě spočítat
a nová devítka díky kvalitě, délce a obtížnosti
rychle vystoupala na českém golfovém nebi
až do takových výšek, že se zde konávala i reprezentační soustředění. Ale výstavba se nezastavila, naopak nabrala na tempu. V průběhu roku 2002 se začalo s modelací horního
patra, tedy s dnešními jamkami 4–12. Ještě
před zimou stihli osít, během dalšího jara
a léta hřiště zrálo a začátkem podzimu 2004
se s velkou slávou otvíralo všech devět zbývajících jamek. Ze Slavkova se stala plnohodnotná mistrovská osmnáctka!
Už o rok dříve zahájili i výstavbu hotelu
a nové klubovny s restaurací. I tyto projekty
se podařilo dokončit v roce 2004, čímž skončilo budování základní struktury klubu. Ale to
neznamená, že by se veškerý vývoj zastavil.
TURNAJE
Hned v prvních letech se sem nahrnula
spousta turnajů, včetně těch největších. Tehdy
– je to chvilka, ale už je vidět velký posun –
byly komerční turnaje bohatší, s okázalými doprovodnými akcemi. Turnaje stály organizátory mnohem víc peněz než dnes, hodný díl
financí spolykaly mimogolfové aktivity.
Kaskáda byla v tu dobu ještě v plenkách,
Slavkov vládl brněnskému golfu. Členů