GOLF

VÝBAVA | Stranové rotace

že hrát fade je něco tak ošklivého, jako

mlaskat na banketu u britské královny. A že

existuje hůl, která je zbaví toho stigmatu.

Je to kolosální nesmysl a nečestná manipulace. Ale kdybych to tvrdil jenom

já, tak by to asi nestačilo k tomu, abych

překonal bludy solidně zakořeněné v hlavách rekreačních hráčů. Naštěstí je tu

legenda golfového výzkumu, o kterou

se mohu opřít. Jmenuje se Ralph Maltby

a pochází z USA.

Je významně spojen s historií vývoje golfových holí a s výzkumem fyzikálních faktorů golfového vybavení za uplynulých

48 let. V roce 1969 začal jako inženýr vývoje ve ﬁrmě Spalding a působil jako poradce ve ﬁrmách Maxﬂi, Tommy Armour

a dalších. V roce 1976 založil vlastní ﬁrmu

GolfWorks, která má pobočky v USA

a v Kanadě a věnuje se výzkumu fyzikálních vlastností holí a jejich výrobě. Rovněž

je vynálezcem metody přesného výpočtu

míry tolerance golfových holí zvané Maltby Playability Factor (ralphmaltby.com/

what-is-mpf/).

Co tento guru v oblasti chápání vlastností

golfových holí míní o holích s vestavěným draw? „Problém s takzvanými drawbiased holemi začíná tím, že významná

část hmotnosti je posunuta k patce hole

a těžiště je posunuto směrem ke krčku.

Abychom pochopili problematičnost podobných manipulací, je nejprve nutno

vymazat z našich hlav blud, že přesun

hmotnosti k patce nebo ke špičce hole je

legitimní a efektivní způsob, jak ovlivnit

stranovou křivku letu míčku.

Nabídka holí s vestavěným draw vychází

z předpokladu, že posunutí těžiště více

ke krčku hole vytváří automatickou tendenci hrát draw. Teoreticky se zdá, že by

to mohla být pravda, ale v praxi to nefunguje, protože výsledný let míčku je rovněž

ovlivněn charakteristikou individuálního

švihu a dráhou hlavy hole a jejím úhlem

vůči míčku v okamžiku kontaktu.

Ve skutečnosti je křivka letu míčku z 98 %

deﬁnována dráhou hlavy hole na cestě

k míčku a úhlem jejího kontaktu. To jediné, co můžeme vědecky říci o holích

s vestavěným draw, je, že golﬁsta má

podstatně vyšší pravděpodobnost zahrát

s takovou holí doleva nebo doprava od

ideální osy rány. Takto zmanipulovaná hůl

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

je totiž méně stabilní ve stranovém chování během úderu míčku.“

Stručně lze zrekapitulovat výsledek

jeho výzkumů takto:

1. Na eventuální ovlivnění stranové křivky

letu míčku prostřednictvím manipulace těžiště zbývají jen 2 % pravděpodobnosti, protože 98 % křivky letu míčku je deﬁnováno

součtem dráhy hole na cestě k míčku a jejím úhlem vůči míčku v momentu kontaktu.

2. Golﬁsta, který si nechal vsugerovat,

že jeho fade je něco ošklivého a koupil

si hole s vestavěným draw, „získává“ ve

skutečnosti pouze podstatně nižší pravděpodobnost zahrát solidní ránu, protože

hůl s manipulovaným těžištěm je méně

stabilní než hůl neutrální. Zvyšuje se pak

procento chyb na obě strany.

VLASTNÍ HOŘKÉ ZKUŠENOSTI

Po celou svou dlouhou golfovou dráhu

jsem měl spíše sklon hrát draw než fade,

takže mne nikdy ani nenapadlo vyhledávat hole s vestavěným draw. Jenomže

tato manipulace již natolik „zamořila“ golfový průmysl, že si golﬁsté snadno koupí

hole se silným draw-bias, aniž by to bylo

kdekoliv výrobcem deklarováno.

Tak jsem si před časem koupil hybrid od

jedné z největších světových ﬁrem. Byl to

můj první hybrid a očekával jsem, že se

naplní sliby golfových publicistů o snadnosti hry ve srovnání s dlouhými železy.

Ovšem to se nepotvrdilo. Ve skutečnosti

jsem hrál hybridem takové hooky, že to

připomínalo házení bumerangu. Míček se

stáčel doleva tak prudce, že to vypadalo,

jako by se mohl vrátit zpátky.

Byl jsem z toho zoufalý. Člověk přece nezahodí drahou hůl. (I když by to měl udělat!) Obvyklá reakce zodpovědného jedince

je, že se snaží s tím ďábelským nástrojem

naučit hrát. A to je okamžik naprosté destrukce spolehlivého golfového švihu!

Začal jsem se učit, jak zamezit divokým

hookům s hybridem tím, že v okamžiku

kontaktu zablokuji ránu a uměle zamezím

přirozenému zavření hole. Sice jsem tímto

způsobem zahrál pár poněkud slušnějších

ran hybridem, současně jsem si však tímto

nešvarem kontaminoval celý švih natolik,

že rány ostatními holemi jsem vyhazoval

pro změnu brutálně doprava.

Procitl jsem asi před třemi lety, když jsem

nabídl onen fatálně hookující hybrid manželce, která je typickým příkladem rekreační

golﬁstky s přirozenou trajektorií mezi fadem a slicem. Ovšem tento zmanipulovaný

hybrid zahrála od první rány do děsného

hooku. A následoval zmatek a kontaminace

jinak spolehlivého švihu. Pak jsem konečně

ten krám postavil v pracovně na hanbu do

kouta a koupil si dřeva a hybridy od ﬁrmy

vyrábějící tradičně ty nejneutrálnější hole.

Od první rány jsem byl nadšen. Ovšem

příběh má ještě lepší pointu. Po skoro

celé čtyři roky v Chile jsem hrával pravidelně s mým kolegou z japonské ambasády. Už při první hře jsem si všiml, že

japonský kamarád má v bagu stejný hybrid, který málem zničil můj golf. A fascinovaně jsem pozoroval, jak po ráně jeho

míčky opouštějí hranice hřiště na levé

straně. A nejen to. Také mu to kontaminovalo švih a blokoval rány i jinými holemi,

takže je pro změnu vyhazoval doprava.

Podělil jsem se s ním o svůj příběh a příští

týden už měl v bagu drajvr, trojku dřevo

a dva hybridy od oné tradicionalistické

ﬁrmy, která dosud vyrábí hole neutrálně

vyvážené. Od té doby se jeho švih uzdravoval s každou partií. Ze svalové paměti

se mu postupně vytrácel nepřirozený zlozvyk způsobený holí se zmanipulovaným

těžištěm, holí s vestavěným draw.

POSLEDNÍ SHRNUTÍ

Podle Ralpha Maltbyho jsou hole

s vestavěným draw méně stabilní

a praxe jejich funkčnost nepotvrzuje.

Hole s vestavěným draw vám přinesou

několik výsledků. Rychle a snadno ztratíte

jistotu ve švihu. Nikdy se s nimi nemůžete

naučit normální švih a tím méně s nimi

dospějete ke „svatému grálu“ tvarování

ran na obě strany.