Page 118
ROZHOVOR | Igor Cetl
116
|
GOLF
vznikla Malevil Tour s jedenácti až třinácti
turnaji a obsahuje skoro všechny možné
formáty, které se v golfu hrají. Od klasiky
na rány a stablefordy, s plným vyrovná-
ním, ale také s polovičním vyrovnáním,
až po texas dvojic či čtveřic, foursome
a letos poprvé i fourball dvojic. Vítěz se
stane hráčem roku, získá putovní pohár
a jako hlavní cenu členství na další rok.
Skvělé bylo, že v minulých dvou letech
se vždycky rozhodovalo až v posledním
turnaji. Máme u nás ale i turnaje regionál-
ních tour, hrajeme devítijamkové turnaje
UnderArmour. Jsme rádi, že lidi k nám na
turnaje chodí, snažíme se, aby se u nás
cítili dobře a užili si atmosféru, která je
jiná než třeba v Praze a kolem ní. Tam
je to víc fofr, vlétnete na hřiště, odehra-
jete a zase pryč. U nás na vás dýchne
klid a pohoda. A to přesně chceme. Je to
u nás víc uvolněné.
Co třeba když k vám přijede rodina
a bude se chtít naučit golf? Mají ta-
kovou možnost?
Ano, mají. Máme u nás i akademii, která
má statut TCM. S dětmi pracujeme hodně,
a i když kolem nás není žádné velké město,
daří se nám získávat děti a postupně na-
vyšujeme dětskou základnu. To je jedna
z našich priorit, věnovat se práci s mládeží.
Máme u nás několik trenérů, kteří se věnují
zájemcům všech úrovní – od výkonnost-
ních hráčů až po úplné začátečníky. Takže
naučit se u nás golf lze. Kromě toho pořá-
dáme letní tábory, které jsou i s ubytová-
ním. Pravidelně děláme tři turnusy a daří
se nám je zaplnit. Děláme je od neděle do
pátku. A když děti zrovna netrénují nebo
nehrají golf, mají tady další vyžití.
Skočím ještě k členské základně…
V prvních letech jste patřili co do
počtu členů k největším klubům
v Česku. Co dnes?
Pořád máme kolem šesti stovek členů.
V době, kdy měl Malevil nejvíc členů, tak
to bylo kolem 1 600 hráčů, ale potom
vznikla hřiště kolem Prahy i tady kolem
nás a došlo k poklesu. Ale 600 členů je
na hřiště, které není u žádného velkého
města, pořád slušná členská základna.
Co členům nabízíte?
Kdysi bývalo běžné, že se platil vstupní
poplatek a býval dost vysoký. Hlavně
v prestižních klubech to bývaly částky
v řádech desetitisíců korun, někdy i sta-
tisíců. U nás jsme začali s nízkým vstup-
ním poplatkem, který jsme dokonce po
několika letech zrušili úplně. Myslím, že
jsme byli jedni z prvních, kdo vsadil pouze
na roční poplatek za hru. Nabízíme dnes
čtyři typy členství. Jedno základní s jed-
nou volnou hrou a slevou na další hry, pak
něco mezi, kde jsou tři hry a větší sleva
na další hry, pak klasické řádné členství
s neomezenou hrou a slevou 25 % na
ubytování a potom VIP členství s neome-
zenou hrou, buginou a míči na driving.
Loni vzhledem k růstu nákladů jsme mu-
seli částku za členství navýšit, ale letos
se ceny nemění. Členové mají navíc slevy
v restauraci, na ubytování a v golfshopu.
Zkuste vybrat čtyři pět trumfů, proč
by lidé měli přijet na golf právě
k vám?
Jedním je určitě to, že je tu zajímavé
hřiště. Díky krajině, designu jamek
a okolní přírodě s kopci a lesy. Dalším
trumfem, a možná tím největším, je at-
mosféra, která na vás dýchne okamžitě.
To je specifi kum. Cítíte to už na recepci.
Snažíme se, aby se u nás lidé cítili dobře,
aby si tu odpočinuli. A když se na vás
usměje recepční, zpříjemní to váš den.
Dalším trumfem je zázemí Malevilu. Vy-
soká ubytovací kapacita, různá typy uby-
tování a k tomu spousta dalších aktivit
vedle golfu. To je další velká devíza a plus
Malevilu.
Co vy a golf?
Jsem sice už od roku 2010 členem české
PGA, ale v podstatě od začátku jsem se
věnoval výuce. Na Malevilu jsem pra-
coval nejdřív jako cvičitel a potom jako
profesionál, nakonec jsem dostal mož-
nost převzít hřiště a golfový klub a sta-
rat se o něj v pozici manažera. Už před-
tím jsem neměl moc času na svůj vlastní
golf, ale co jsem se stal manažerem, bylo
času ještě méně. Možnost zahrát si golf
beru pokaždé jako svátek, ale snažím se
hrát pravidelně. I kvůli výuce, abych byl
schopen fungovat při lekcích. Nejvíc si
ale golf užiju, když můžu odjet někam
pryč, protože když hrajete na domácím
hřišti, mnohem víc se staráte, jestli je
všechno v pořádku, případně odstraňu-
jete nedostatky.
Takže takový typický manažerský
syndrom?
Dá se to tak říct. Hraju na Malevilu rád.
Líbí se mi rozmanitost jamek, příroda,
ale ještě radši si zahraju jinde. Nejlépe co
nejdál, abych si opravdu zahrál golf a ne-
musel nic řešit. Několikrát do roka jedu
do zahraničí, hlavně na podzim a v zimě
mimo sezonu. Rád si zajedu do Lípy, na
Ypsilonku, do Mladé Boleslavi nebo na
hřiště kolem Prahy. Ale nejvíc si golf užiju,
když jsem někde hodně daleko a nemu-
sím se starat o práci. Protože, když jsem
na domácím hřišti, přijdu na první jamku,
vidím neuhrabaný bankr nebo nějaký pa-
pír a už to jede. Řeším nedostatky a ze
hry není nic.
Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak
Foto : Archiv Igora Cetla
IGOR CETL STRUČNĚ
NEJLEPŠÍ VÝSLEDEK?
Vlastně ani nevím. Když jsem se před rokem 2010
dostal na handicap 5, okamžitě jsem vstoupil do
české PGA. Když jsem se stal manažerem, soutěžní
golf tím pro mě skončil. Mám ho vyloženě jako
rekreaci.
OBLÍBENÉ HŘIŠTĚ?
Kromě Malevilu musím říct, že Ypsilonka. Kolem
Prahy určitě Karlštejn, ale mám rád i Kuňku nebo
Mnich a třeba i Čertovo břemeno.
VYSNĚNÉ HŘIŠTĚ?
Těch je strašně moc. V Americe, na Havaji nebo
na jihu Afriky a na Novém Zélandu. Z těch
dosažitelnějších určitě Valderrama ve Španělsku.
Povedlo se mi zahrát si Reservu, Finca Cortesin,
Sotogrande. Úžasná hřiště. Samozřejmě asi každý
blázen do golfu by se chtěl podívat do St. Andrews.
Tam bych si jednou chtěl zahrát.
VYSNĚNÝ FLIGHT?
Ten vlastně ani nemám. Asi každý by si chtěl
zahrát s Tigerem Woodsem. Teď se vrátil ke hře
Anthony Kim, který byl mým oblíbeným golfi stou,
když před lety hrál. Takže Tiger, Anthony a Bryson
DeChambeau, to jsou tři hráči, s nimiž bych se rád
potkal.