Page 46
44
|
GOLF
ROZHOVOR | Martina Fulínová
českému golfu a všem, kdo měli něco spo-
lečného s golfem, pomáhat. Po něm přišel
Milan Veselý, také golfový srdcař a právník.
I ten se snažil český golf posunout zase
o něco dál. Pak přišla poněkud turbulentní
doba v českém golfu a prezidentem se
stal Jan Jenčovský. Nebylo to pro něj jed-
noduché, byl šéfem dva roky, ale pomohl
k uklidnění situace. Čtvrtý v pořadí Zdeněk
Kodejš byl pro mě ze všech prezidentů
zároveň i největším kamarádem. Snažil se
posunout golf co nejdál, odvedl velký kus
práce na domácí, ale i zahraniční scéně.
Současného prezidenta Vratislava Jandu
jsem předtím neznala vůbec, ale myslím,
že fungujeme na pracovní úrovni profesio-
nálně a bez problémů. Také je ale fakt, že
nejsem jeho pravou rukou, tou je generální
sekretář ČGF Aleš Libecajt.
Během let v Česku narostl počet
hřišť, klubů a hráčů. Zvýšila se se
kvalita sportovního, především
amatérského golfu. Jak se promě-
nila činnost federace?
Neřekla bych, že proměnila. Zastřešujeme
golf jako sport na území České republiky
a naším cílem rozvoj golfu jakožto sportu.
Proto je důležité starat se o výchovu mlá-
deže a snažit se o výchovu vrcholových
sportovců. Současně je bezesporu velmi
důležité spolupracovat s kluby a také pra-
covat na tom, aby se golf zbavil té špatné
nálepky z minulosti. To, co se během po-
sledních několika desetiletí ohromně pro-
měnilo, je samotný golf. Neuvěřitelně se
posunul do sportovního módu. A to nejen
díky Tigeru Woodsovi, Rorymu McIlroyovi
a dalším. Do golfu vstoupila i sportovní
věda, biomechanika a samozřejmě tvrdá
příprava i mimo hřiště. Velmi podstatnou
roli samozřejmě hraje vývoj golfového
vybavení. Dnešní výsledky a výkony byly
tehdy nemožné.
Jaký je váš pohled na to, že ani po
třiceti letech stále nemáme nejen
vítěze, ale ani hráče na evropské
tour? Hráčkám se to už povedlo…
Na obranu kluků musím říct, že kon-
kurence mezi nimi je obrovská. Jejich
počet je nesrovnatelný se ženami a je
těžší se do špičky probojovat. Moc bych
jim přála úspěch. Měli jsme obrovskou
radost z toho, když vloni český tým
mužů v soutěži družstev a Filip Jakub-
čík v jednotlivcích skončili na mistrov-
ství světa na osmém místě. Na druhou
stranu je předností holek, že jsou víc
pokorné a cílevědomé. Potvrzuje mi to
i manžel, který trénuje. Když vidíte pří-
stup některých kluků… Pravda ale je, že
bychom jako sůl potřebovali někoho, kdo
velký turnaj vyhraje. Jsem zvědavá, zda
a komu se to podaří.
Máte svůj tip, kdo by mohl být tím
prvním?
V současné době k tomu má nejblíž
Jirka Zuska. Kdo další? Za mě je druhým
hráčem Filip Jakubčík, který ale stále
ještě studuje v Americe. Pak máme další
generaci, která teprve do Ameriky pů-
jde studovat. Třeba Timotej Formánek,
který předvádí skvělou hru i výsledky
doma i venku, ale teprve bude matu-
rovat. Nechci mluvit o Louisi Kleinovi,
který je určitě obrovský talent, ale pro-
zatím je dost mladý. Je tady ohromné
množství faktorů, které ještě mohou
vstoupit do hry.
Ještě vloni si Martina Fulínová zahrála i v extralize.