INSTRUKCE | Tipy & rady
Max Homa:
Jak ustát obtížné chvíle
Jsem absolutně posedlý švihem a po každém tréninku
probíráme s trenérem data, jenže na hřišti při soutěžním kole je to jiné. Co se nepovedlo, to už nevrátíte
a musíte jít dál. Proto se víc zaměřím nikoliv na techniku, ale na správný postoj, správné nastavení hlavy
a rozhodování.
Z archivních materiálů připravuje P. Prouzová, foto: FJ
Možná vám to pomůže dostat ze sebe
to nejlepší, třebaže vaše hra zrovna není
top. Odhalím vám, jak se rozhoduju
a jak volím ránu, kterou zmírním riziko,
a tím ze sebe sejmu trochu tlaku. Když
si osvojíte podobný postup, možná se
vyhnete tomu, že uvíznete v síti negativních myšlenek a zabřednete do jakéhosi defenzivního cyklu. Konkrétně se
zaměřím na ránu z odpaliště.
Máte-li za sebou několik ne zrovna
povedených jamek, vyloženě to svádí
k tomu zkusit to na odpališti jinak,
třeba do toho dát 150 %, protože to,
co jste dělali doposud, nefunguje.
Jenže správnou myšlenkou v takovém
okamžiku není vybírat z více možností, zvlášť pokud jednáte ve stresu.
Já sám v takovou chvíli nechám pracovat fyziku, respektive hůl pracuje
za mě. Má rada proto zní – vraťte se
ke své nejspolehlivější variantě rány
z odpaliště, i když to třeba není nejvhodnější rána pro danou jamku nebo
budete muset oželet nějaké metry
délky. Hlavní smysl spočívá v tom,
abyste se dostali zase do hry.
Já sám v situacích, kdy rány dobře netrefuji a potřebuji z týčka přesnost,
volím ze dvou možností. Tou první je
draw hrané fervejovým dřevem číslo
tři. K míčku se postavím blíž, kdy paže
spočívají blíže trupu, a zavřu postoj,
takže linie spojující špičky chodidel
vede trochu vpravo od cíle. Takový
postoj mi pomůže zahrát draw.
Druhá možnost, chci-li zahrát cut,
ale trefit fervej, spočívá v nižším natýčkování. Mířím potom na levý okraj
ferveje, švihnu mírně zvenku dovnitř
a zakřivím dráhu tak, že míček jde
zleva doprava, přičemž neletí tak
daleko, avšak mám jistotu, že ho nebudu hledat v rafu.
(Příště: Cabrera-Bello)
40 | GOLF