INSTRUKCE | Tipy & rady

Max Homa:

Jak ustát obtížné chvíle

Jsem absolutně posedlý švihem a po každém tréninku

probíráme s trenérem data, jenže na hřišti při soutěžním kole je to jiné. Co se nepovedlo, to už nevrátíte

a musíte jít dál. Proto se víc zaměřím nikoliv na techniku, ale na správný postoj, správné nastavení hlavy

a rozhodování.

Z archivních materiálů připravuje P. Prouzová, foto: FJ

Možná vám to pomůže dostat ze sebe

to nejlepší, třebaže vaše hra zrovna není

top. Odhalím vám, jak se rozhoduju

a jak volím ránu, kterou zmírním riziko,

a tím ze sebe sejmu trochu tlaku. Když

si osvojíte podobný postup, možná se

vyhnete tomu, že uvíznete v síti negativních myšlenek a zabřednete do jakéhosi defenzivního cyklu. Konkrétně se

zaměřím na ránu z odpaliště.

Máte-li za sebou několik ne zrovna

povedených jamek, vyloženě to svádí

k tomu zkusit to na odpališti jinak,

třeba do toho dát 150 %, protože to,

co jste dělali doposud, nefunguje.

Jenže správnou myšlenkou v takovém

okamžiku není vybírat z více možností, zvlášť pokud jednáte ve stresu.

Já sám v takovou chvíli nechám pracovat fyziku, respektive hůl pracuje

za mě. Má rada proto zní – vraťte se

ke své nejspolehlivější variantě rány

z odpaliště, i když to třeba není nejvhodnější rána pro danou jamku nebo

budete muset oželet nějaké metry

délky. Hlavní smysl spočívá v tom,

abyste se dostali zase do hry.

Já sám v situacích, kdy rány dobře netrefuji a potřebuji z týčka přesnost,

volím ze dvou možností. Tou první je

draw hrané fervejovým dřevem číslo

tři. K míčku se postavím blíž, kdy paže

spočívají blíže trupu, a zavřu postoj,

takže linie spojující špičky chodidel

vede trochu vpravo od cíle. Takový

postoj mi pomůže zahrát draw.

Druhá možnost, chci-li zahrát cut,

ale trefit fervej, spočívá v nižším natýčkování. Mířím potom na levý okraj

ferveje, švihnu mírně zvenku dovnitř

a zakřivím dráhu tak, že míček jde

zleva doprava, přičemž neletí tak

daleko, avšak mám jistotu, že ho nebudu hledat v rafu.

(Příště: Cabrera-Bello)

40 | GOLF