INSTRUKCE | Výživa a zdraví
Svižný mozek v každém věku
S mozkem je to jako se vším – tréninkem si ho můžeme udržovat v kondici. Pojďme
zapojit mozek rozbít pár mýtů a zároveň se o našem mozku dozvědět třeba něco
nového a vypěstovat si tak funkční mozek i ve vysokém věku. Mozek se sice začíná
zpomalovat po zhruba 24. roce života, přesto není třeba házet flintu do žita. S tréninkem lze začít hned dnes.
Text: Magda Jochmanová
Mozek netřeba příliš představovat. Je to
řídící a integrační orgán nervové soustavy
a z buněčného hlediska je složen především z nervových a gliových buněk. Tohle
může znít trochu nudně, tak hned přejděme třeba k mýtům.
Dlouho se mělo za to, že po narození
tzv. vyfasujeme určitý počet buněk, které
můžeme v průběhu života leda ztrácet.
Opak je pravdou, díky tvorbě nových neuronových spojení je mozek schopný tvořit nové buňky. Mozek je totiž plastický
a v reakci na nabyté zkušenosti jej lze dokonce přeprogramovat.
Také jste už slyšeli o tom, že mozek používáme jen z několika málo procent?
Hmm, to nedává logiku, že? A z evolučního hlediska by to také nedávalo žádný
smysl. A což teprve z provozního, vždyť
využívá až 20 % krve a kyslíku, které tělo
vyprodukuje, to se přece neděje jen tak
zbůhdarma.
Dalším omílaným mýtem je, že demence je důsledkem stáří. Ne, demence
opravdu není nezbytnou součástí vyššího
věku. Lze jí předcházet, anebo se jí zcela
vyhnout. Učit se lze v jakémkoli věku.
Ano, může to být krapet pomalejší, ale
jde to.
Nyní přejdeme k zajímavé oblasti, kterou
je paměť. Tak schválně, co jste měli včera
k obědu? Zkuste zpozornět a zjistit, co se
vám vybaví. Pravděpodobně nějaký výjev
nebo vjem, že? Je to proto, že tato informace nepřichází jen z jedné části paměti.
Je to vlastně poměrně složitá mozaika
tvořící obraz z různých sítí mozku, takže
si nevybavíte jen, co to bylo za jídlo, ale
i jak chutnalo, vypadalo, vonělo atd.
Zajímavé na tom všem je, že hipokampus rozhodne, zda tuto informaci zařadí
do vzpomínek, nebo ne. A aby toho nebylo málo, tak existuje dokonce skupina
neuronů, která pomáhá zapomínat, což
probíhá během spánku, kdy se odfiltrují
nepotřebné informace. Asi mi dáte za
pravdu, že to je docela dobře zařízené,
protože pamatovat si každý vjem, každou myšlenku, která nás během dne napadne, to by bylo dost možná „na Choo vyplývá, jak je spánek
sp
cholouška“. Z toho
důležitý, čímž se dostáváme k tomu podstatnému – jak si udr
udržovat
bystrý mozek.
Ano, dostat
dostatečný
spánek je záNe
klad. Nejen
že doc
dochází
k výše uvedeným očistným pro
procesům, ale ččlověk
dru
má druhý
den víc
více sil,
byst
je bystřejší
a dalek
daleko
48 | GOLF
lépe odolává nejrůznějším zdravotním
problémům. Kvalita spánku také určuje
rychlost metabolismu a stav imunitního
systému.
Dalším nezbytným aspektem je pohyb.
Kdo by to byl řekl, že je pohyb nutný pro
udržení mozku v kondici. Fyzická neaktivita je totiž prokazatelně nejrizikovějším
faktorem úbytku kognitivních schopností
a rozvojem demence. Dokonce se věc má
tak, že neaktivita je dvakrát smrtelnější
než obezita. Nejlepší je si z pohybu udělat každodenní rutinu.
Jelikož mozek zůstává plastický po celý život, můžeme se i celý život něčemu učit,
což mozku velmi prospívá. Takže ho lze
stimulovat kupříkladu čtením knih, učením se nových jazyků, no prostě učením
se čehokoli nového.
I strava, potažmo způsob stravování, má
nezanedbatelný vliv. Je to sice už ohraná
písnička, ale stále platná. Důležité je vyhnout se rafinovaným produktům a do
svého jídelníčku nezařazovat polotovary.
Vhodné je konzumovat kvalitní omega-3
mastné kyseliny, ale pokud možno přímo
z potravin, ne z nějakých pilulek. Současným stravovacím nešvarem je také přejídání, které nejenže neprospívá figuře, ale
ani mozku.
Na závěr je nutné zmínit neméně důležitý
aspekt – pospolitost. Člověk je tvor společenský a je prokázáno, že pocit osamělosti v mozku spouští stejnou oblast, která
se aktivuje při fyzické bolesti.
Jak vidno z výše uvedeného, i hraním
golfu si můžeme bystřit náš mozek – není
nad to mít životní náplň, kterou lze „zabít
několik much jednou ranou“. Tak ať vám
to pálí!