Page 50
48
|
GOLF
INSTRUKCE | Výživa a zdraví
Mozek netřeba příliš představovat. Je to
řídící a integrační orgán nervové soustavy
a z buněčného hlediska je složen přede-
vším z nervových a gliových buněk. Tohle
může znít trochu nudně, tak hned pře-
jděme třeba k
mýtům.
Dlouho se mělo za to, že po narození
tzv. vyfasujeme určitý počet buněk, které
můžeme v průběhu života leda ztrácet.
Opak je pravdou, díky tvorbě nových neu-
ronových spojení je mozek schopný tvo-
řit nové buňky. Mozek je totiž plastický
a v reakci na nabyté zkušenosti jej lze do-
konce přeprogramovat.
Také jste už slyšeli o tom, že mozek po-
užíváme jen z několika málo procent?
Hmm, to nedává logiku, že? A z evoluč-
ního hlediska by to také nedávalo žádný
smysl. A což teprve z provozního, vždyť
využívá až 20 % krve a kyslíku, které tělo
vyprodukuje, to se přece neděje jen tak
zbůhdarma.
Dalším omílaným mýtem je, že de-
mence je důsledkem stáří. Ne, demence
opravdu není nezbytnou součástí vyššího
věku. Lze jí předcházet, anebo se jí zcela
vyhnout. Učit se lze v jakémkoli věku.
Ano, může to být krapet pomalejší, ale
jde to.
Nyní přejdeme k zajímavé oblasti, kterou
je
paměť. Tak schválně, co jste měli včera
k obědu? Zkuste zpozornět a zjistit, co se
vám vybaví. Pravděpodobně nějaký výjev
nebo vjem, že? Je to proto, že tato infor-
mace nepřichází jen z jedné části paměti.
Je to vlastně poměrně složitá mozaika
tvořící obraz z různých sítí mozku, takže
si nevybavíte jen, co to bylo za jídlo, ale
i jak chutnalo, vypadalo, vonělo atd.
Zajímavé na tom všem je, že hipokam-
pus rozhodne, zda tuto informaci zařadí
do vzpomínek, nebo ne. A aby toho ne-
bylo málo, tak existuje dokonce skupina
neuronů, která pomáhá zapomínat, což
probíhá během spánku, kdy se odfi ltrují
nepotřebné informace. Asi mi dáte za
pravdu, že to je docela dobře zařízené,
protože pamatovat si každý vjem, kaž-
dou myšlenku, která nás během dne na-
padne, to by bylo dost možná „na Cho-
cholouška“. Z toho vyplývá, jak je spánek
důležitý, čímž se dostáváme k tomu pod-
statnému – jak si udržovat
bystrý mozek.
Ano, dostatečný
spánek je zá-
klad. Nejen
že dochází
k výše uve-
deným očist-
ným proce-
sům, ale člověk
má druhý
den více sil,
je bystřejší
a daleko
lépe odolává nejrůznějším zdravotním
problémům. Kvalita spánku také určuje
rychlost metabolismu a stav imunitního
systému.
Dalším nezbytným aspektem je
pohyb.
Kdo by to byl řekl, že je pohyb nutný pro
udržení mozku v kondici. Fyzická neakti-
vita je totiž prokazatelně nejrizikovějším
faktorem úbytku kognitivních schopností
a rozvojem demence. Dokonce se věc má
tak, že neaktivita je dvakrát smrtelnější
než obezita. Nejlepší je si z pohybu udě-
lat každodenní rutinu.
Jelikož mozek zůstává plastický po celý ži-
vot, můžeme se i celý život něčemu
učit,
což mozku velmi prospívá. Takže ho lze
stimulovat kupříkladu čtením knih, uče-
ním se nových jazyků, no prostě učením
se čehokoli nového.
I
strava, potažmo způsob stravování, má
nezanedbatelný vliv. Je to sice už ohraná
písnička, ale stále platná. Důležité je vy-
hnout se rafi novaným produktům a do
svého jídelníčku nezařazovat polotovary.
Vhodné je konzumovat kvalitní omega-3
mastné kyseliny, ale pokud možno přímo
z potravin, ne z nějakých pilulek. Součas-
ným stravovacím nešvarem je také přejí-
dání, které nejenže neprospívá fi guře, ale
ani mozku.
Na závěr je nutné zmínit neméně důležitý
aspekt –
pospolitost. Člověk je tvor spo-
lečenský a je prokázáno, že pocit osamě-
losti v mozku spouští stejnou oblast, která
se aktivuje při fyzické bolesti.
Jak vidno z výše uvedeného, i hraním
golfu si můžeme bystřit náš mozek – není
nad to mít životní náplň, kterou lze „zabít
několik much jednou ranou“. Tak ať vám
to pálí!
Svižný mozek v každém věku
S mozkem je to jako se vším – tréninkem si ho můžeme udržovat v kondici. Pojďme
zapojit mozek rozbít pár mýtů a zároveň se o našem mozku dozvědět třeba něco
nového a vypěstovat si tak funkční mozek i ve vysokém věku. Mozek se sice začíná
zpomalovat po zhruba 24. roce života, přesto není třeba házet fl intu do žita. S tré-
ninkem lze začít hned dnes.
Text: Magda Jochmanová
48
|
G
OL
F
opravdu
není
nezbytnou
součástí
vyššího
věku. Lze jí pře
d
cházet, ane
b
o se jí zcela
cholouška“
.
Z
to
ho
o
o
o
o
o
o
o
v
yplývá
,
jak
je
sp
d
ůležit
ý
, čímž se
d
ostáváme k tom
u
statnému –
j
ak si ud
r
b
ystrý mozek
.
A
no, dosta
t
s
pá
ne
k
j
e
k
la
d
. N
e
že d
oc
k
vý
še
d
en
ým
n
ý
m pr
o
sů
m,
a
l
e
č
č
č
č
č
č
č
č
č
č
č
m
á dru
d
en ví
c
je
b
yst
a
da
le
k