DOMÁCÍ HŘIŠTĚ | Lázně Bohdaneč

bych na koleni. Bez peněz, bez dotací,

bez úvěru. Na začátku nás bylo pár kamarádů, založili jsme s.r.o. a začali provozovat indoor se simulátorem. V pronajatých

prostorách, ale měli jsme plno od rána

do večera. Někdy v roce 1999 nebo 2000

jsme založili Golf Club, a aby nás přijali do

federace, sehnali jsme pozemky a udělali

driving. To byl první krok, pak už přišlo

prvních šest jamek,“ popsal zrod hřiště,

u kterého byl od začátku, jeden ze zakladatelů resortu Jaromír Pátek.

Pokud byste hledali pod vznikem a vytvářením hřiště jméno nějakého renomovaného architekta, tak marně. To proto, že

už zmíněné „na koleni“ platilo doslova.

„Hřiště jsem stavěl úplně od začátku

a úplně sám. Měli mě trochu za blázna,“

přiznal Pátek.

I proto hřiště vznikalo doslova krok za krokem. „Bylo nás pár kamarádů a každý dal

150 tisíc korun do začátku. Od té chvíle

se vše, co jsme podnikali, muselo uživit samo. Hledali jsme vhodné pozemky.

Jedna z možností byly pozemky, kde je

dnes Kuňka, tím druhým tady ten u Lázní

Bohdaneč. Původně zněla smlouva na

pronájem na sto let s podmínkami na případný odkup,“ přiblížil manažer resortu

a viceprezident v jedné osobě vývoj a historii hřiště i klubu.

Nejdřív se začalo hrát na šesti jamkách,

později už začala fungovat celá devítka,

a nakonec v roce 2012 se otevřela kompletní osmnáctka. Ale až tak jednoduché

to nebylo. To proto, že v okamžiku, kdy

se ukázalo, že projekt funguje, a navíc

úspěšně, přišla výpověď z nájmu. „Museli

jsme o hřiště zabojovat a pozemky nakonec koupit. To bylo jediné období, kdy

jsme si museli půjčit peníze od banky. Ale

koupili jsme to tenkrát ještě za rozumnou

cenu,“ jeden ze zakladatelů.

Hřiště stojí na místě, kde bylo původně

v minulosti dno rybníka. A nouze o vodu

tu nejspíš proto není ani dnes. „Využili

jsme místních podmínek, jsme schopni

dostat vodu téměř na celé hřiště, takže

i bez čerpadel napouštíme jezírka, tak

aby bylo čím zalévat.“

Druhým charakteristickým znakem bohdanečského hřiště jsou jamky obklopené

lesíky a háji, v nichž převažují břízy. „Říkal

jsem si, že když je hřiště placka, tak aspoň

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

aby byly kolem stromy. Ze začátku jsem

je i přesazoval, ale většinou jsou to nálety

a vyrostly samy. Jen jsme je kultivovali,

čistili a dnes je to udržovaný les, aby se

dalo i odtamtud hrát,“ konstatoval Jaromír Pátek.

A přidal i další unikátnost hřiště. „Unikátní

je v tom, že ho vedli dva dědkové, kteří

byli divní od začátku,“ prohlásil se smíchem. A hned vysvětlil proč: „Nikdy jsme

nebránili lidem, aby si k nám přišli zahrát

tak, jak chtějí. Třeba v triku bez límečku.

Byli jsme proto na České golfové federaci

za odstrašující případ.“

členská základna čítající zhruba 1 100

aktivních hráčů, ale i fakt, že po Pyšelích

mají v Bohdanči druhou nejvyšší návštěvnost, nebo chcete-li počet odbavených

hráčů. „To nás opravdu hodně těší. Velkou

zásluhu na tom má také tým greenkeeperů, který pod vedením Ondřeje Pátka

udržuje trvale skvělou kvalitu hracích

ploch“ dodal viceprezident.

I proto může on i jeho další kolegové,

kteří stáli u zrodu hřiště, dnes s úsměvem

vzpomínat na všechny možné a někdy

i téměř nemožné peripetie, které mu-

Na začátku nás bylo pár kamarádů, založili jsme

s.r.o. a začali provozovat indoor se simulátorem.

Někdy v roce 1999 nebo 2000 jsme založili Golf

Club, a aby nás přijali do federace, sehnali jsme

pozemky a udělali driving. To byl první krok, pak

už přišlo prvních šest jamek.

Ale zpátky ke hřišti… Kdo má rád přírodu,

golf si v Lázních Bohdaneč užije. Jamky

jsou každá jiná, zapamatovatelná. Vybrat

z nich tu nejhezčí nebyl pro jejich tvůrce

snadný úkol. „Chtěl jsem, aby všechny

byly zajímavé, ne na jedno brdo. Jednou

z těch nejhezčích je jedenáctka, dlouhý

pětipar, který se ke greenu opticky zužuje. Dá se tady zahrát birdie, ale taky

klidně třináct,“ naznačil, co na hráče na

jedenáctce čeká. Když měl vybrat jamku,

která dokáže naopak nejvíc potrápit,

možná trochu překvapivě vybral opět jedenáctku. Prostě kráska, ale zlobivá…

Dnes se osmnáctka v Lázních Bohdaneč

řadí mezi oblíbené golfové destinace.

To potvrzuje nejen sympaticky početná

seli překonávat. Třeba na dobu, kdy sice

hřiště už bylo ve slušné kvalitě, ale pro

hráče byly k dispozici v boudičce jen suché záchody.

„To proto, že na lepší jsme neměli peníze.

Někoho to i odradilo,“ prozradil. Časem

přišlo vylepšení v podobě chemického záchodu, ale ani to nebylo úplně jednoduché. „Bylo krásné mít chemický záchod,

ale taky bylo potřeba ho občas vyčistit.

Neměli jsme peníze, a tak jsme se na to

museli vrhnout sami s kolegou,“ vzpomínal dnes už se smíchem.

Současnost je už mnohem příjemnější.

Původní dřevěná klubovna dostala novou přístavbu i s ubytováním ve čtyřech

Možná vás překvapí i rychlost greenů, některé z nich navíc vyžadují opravdu pečlivé čtení.

97