DRIVING | Fejeton

Co mě nejvíce překvapilo okolo 85. Masters?

Určitě to nebylo vítězství hráče z Japonska, protože ta země má golfistů skoro tolik

jako Česká republika obyvatel. A vlastně ani skvělá hra Willa Zalatorise z USA, protože v poslední době vytrvale stoupal světovým žebříčkem. V rámci děje a informací

okolo Masters 2021 mě šokovala informace serveru sport.cz, podle které se tento

„nejprestižnější turnaj PGA Tour hraje v Gruzii“.

Text: Ondřej Kašina

Když jsem narazil na citovaný článek,

musel jsem si to přečíst ještě několikrát,

potom se napít studené vody a následně

dlouho přemýšlet. Dotyčný klenot žurnalistiky byl primárně věnován známému

americkému golfistovi Brysonu DeChambeau. Už titulek byl poutavý, i když spíše

pro pouťového vyvolávače než pro golfové prostředí: „Řádil jako smyslů zbavený!

Podívejte se na trénink hvězdy.“

A v podobně „vyváženém stylu“ text pokračoval: „Golfista má opravdu osobitý

styl při přípravě na nejprestižnější turnaj

PGA Tour v Gruzii. Takový drive má při

odpalu opravdu málokdo. Podívejte se na

přiloženém videu, jaké palby golfový maniak předváděl. Zaměřit, odpálit míček

až někam na Měsíc, a tak stále dokola.

Přítomní se nestačili divit. Nutno podotknout, že tato netradiční příprava DeChambeauovi ale zatím zřejmě funguje,

už osmkrát totiž ovládl celou PGA Tour,

včetně golfového US Open v roce 2020.“

Náš národ rád vidí sám sebe jako lidi

s dobrou úrovní všeobecného vzdělání.

A někdy máme dokonce sklony dívat

se na některé jiné země a kultury s blahosklonnou povýšeností, jako na nedovzdělané burany. Zdá se mi, že tvrzení,

že ikonický turnaj Masters známý dokonce i mimo golfové prostředí, se hraje

v Gruzii, by měl být budíčkem ohledně

onoho sebeklamu o naší kulturnosti

a vzdělanosti.

Herci Milanu Lasicovi se přisuzuje autorství citátu, který nedávno koloval po sociálních sítích: „Pamatujete si časy před

internetem? Když jsme si mysleli, že za

lidskou hloupost může nedostatečný přístup k informacím? Tak v tom to nebylo.“

100 | GOLF

Ať již je autorem této úvahy skutečně

sympatický slovenský herec nebo ne, zdá

se mi, že její základní myšlenka je znepokojivá. Nejen v rovině obecného uvažování, ale rovněž na úrovni vědecké se

před několika desítkami let věřilo, že jedním z nejvýznamnějších důvodů lidské

omezenosti byl nedostatek přístupu k informacím. Různé teorie vyjadřovaly víru,

že co možná největší počet lidí napojených na internet pomůže demokratizovat

přístup k informacím a povede k spravedlivějšímu uspořádání a větší vzdělanosti

ve společnostech. Asi nadchází čas, abychom se začali vážně zamýšlet, kde se

stala chyba.

Dnes je vzácností potkat člověka, který

neciví do obrazovky svého údajně chytrého telefonu, jenž je schopen každému

během zlomků sekundy zprostředkovat skoro každou informaci. Nikdy nebyl

přístup k informacím tak snadný. Jenže

v tom to asi není…

Inu, dozvěděl jsem se tedy, že Bryson

DeChambeau je údajně „maniak“ a že

„takový drive má při odpalu opravdu málokdo“. Z hlediska české golfové terminologie se jedná o originální obohacení. Nejsem Brysonův PR agent ani advokát, ale

jako člověk obeznámený s mezinárodním

golfovým prostředím musím oponovat.

Není to žádný maniak, jeho velmi originální strategie je jedním z důkazů jeho

vysoké inteligence a chytrosti. Dokázal se

odlišit od ostatních a je pro sponzory zajímavý, i když zrovna nevyhrává.

A to mě vede k závěrečné úvaze, abych

končil něčím pozitivním. Bryson DeChambeau skončil 85. ročník Masters hluboko

v poli poražených s výsledkem +5 nad

par a na děleném 46. místě. Určitě ho

to nezlomí a zase ho uvidíme vítězit.

Jenže už nějaké ty roky se vede kolem

golfu odborná debata o souvislostech

mezi výsledky golfistů a jejich typem těla

a množstvím svalů. Začalo to už v dobách, kdy Tiger Woods fyzickou kondicí

a silou změnil prostředí golfu a začalo se

věřit v přímou korelaci mezi posilovnou

a výsledky na hřišti.

Bryson DeChambeau nebyl zakladatelem

tohoto trendu, jen ho povýšil na novou

a dosud nevídanou úroveň. Z hlediska ortopedického i golfově-strategického jsem

se na tento směr vývoje díval se zájmem,

ale také s určitým podezřením. Letošní

druhé místo Willa Zalatorise je razítkem

na seznamu mých pochybností o údajné

přímé korelaci mezi množstvím vzpěračských svalů a golfovým umem.

Nadále budu spolu s mnohými obdivovat

býčí sílu a výbušnost Brysonových ran, ale

skvělé výsledky Zalatorise zákonitě musejí

vyvolat úvahu o jeho fyzickém typu. Je

sice zjevně ve velmi dobré fyzické formě,

ale šíře jeho ramen, objem hrudníku a obvod paží by v méně pozorném pozorovateli mohly vyvolat dojem, že se jedná

o neduživého mladíka. Délka a přesnost jeho ran je dána skvělou koordinací

a zrychlením. A jeho výsledky vznikají

také velmi dobrou krátkou hrou.

Zalatorisovo druhé místo v Masters je

z mého pohledu povzbuzením pro

všechny adepty a adeptky golfu patřící fyzicky spíše k astenickým typům. A v tom

se mi zdá golf krásný a jedinečný. Je

mnoho cest na vrchol a mohou na něj vystoupat velmi rozdílné typy lidí.