DRIVING | Fejeton
Co mě nejvíce překvapilo okolo 85. Masters?
Určitě to nebylo vítězství hráče z Japonska, protože ta země má golfistů skoro tolik
jako Česká republika obyvatel. A vlastně ani skvělá hra Willa Zalatorise z USA, protože v poslední době vytrvale stoupal světovým žebříčkem. V rámci děje a informací
okolo Masters 2021 mě šokovala informace serveru sport.cz, podle které se tento
„nejprestižnější turnaj PGA Tour hraje v Gruzii“.
Text: Ondřej Kašina
Když jsem narazil na citovaný článek,
musel jsem si to přečíst ještě několikrát,
potom se napít studené vody a následně
dlouho přemýšlet. Dotyčný klenot žurnalistiky byl primárně věnován známému
americkému golfistovi Brysonu DeChambeau. Už titulek byl poutavý, i když spíše
pro pouťového vyvolávače než pro golfové prostředí: „Řádil jako smyslů zbavený!
Podívejte se na trénink hvězdy.“
A v podobně „vyváženém stylu“ text pokračoval: „Golfista má opravdu osobitý
styl při přípravě na nejprestižnější turnaj
PGA Tour v Gruzii. Takový drive má při
odpalu opravdu málokdo. Podívejte se na
přiloženém videu, jaké palby golfový maniak předváděl. Zaměřit, odpálit míček
až někam na Měsíc, a tak stále dokola.
Přítomní se nestačili divit. Nutno podotknout, že tato netradiční příprava DeChambeauovi ale zatím zřejmě funguje,
už osmkrát totiž ovládl celou PGA Tour,
včetně golfového US Open v roce 2020.“
Náš národ rád vidí sám sebe jako lidi
s dobrou úrovní všeobecného vzdělání.
A někdy máme dokonce sklony dívat
se na některé jiné země a kultury s blahosklonnou povýšeností, jako na nedovzdělané burany. Zdá se mi, že tvrzení,
že ikonický turnaj Masters známý dokonce i mimo golfové prostředí, se hraje
v Gruzii, by měl být budíčkem ohledně
onoho sebeklamu o naší kulturnosti
a vzdělanosti.
Herci Milanu Lasicovi se přisuzuje autorství citátu, který nedávno koloval po sociálních sítích: „Pamatujete si časy před
internetem? Když jsme si mysleli, že za
lidskou hloupost může nedostatečný přístup k informacím? Tak v tom to nebylo.“
100 | GOLF
Ať již je autorem této úvahy skutečně
sympatický slovenský herec nebo ne, zdá
se mi, že její základní myšlenka je znepokojivá. Nejen v rovině obecného uvažování, ale rovněž na úrovni vědecké se
před několika desítkami let věřilo, že jedním z nejvýznamnějších důvodů lidské
omezenosti byl nedostatek přístupu k informacím. Různé teorie vyjadřovaly víru,
že co možná největší počet lidí napojených na internet pomůže demokratizovat
přístup k informacím a povede k spravedlivějšímu uspořádání a větší vzdělanosti
ve společnostech. Asi nadchází čas, abychom se začali vážně zamýšlet, kde se
stala chyba.
Dnes je vzácností potkat člověka, který
neciví do obrazovky svého údajně chytrého telefonu, jenž je schopen každému
během zlomků sekundy zprostředkovat skoro každou informaci. Nikdy nebyl
přístup k informacím tak snadný. Jenže
v tom to asi není…
Inu, dozvěděl jsem se tedy, že Bryson
DeChambeau je údajně „maniak“ a že
„takový drive má při odpalu opravdu málokdo“. Z hlediska české golfové terminologie se jedná o originální obohacení. Nejsem Brysonův PR agent ani advokát, ale
jako člověk obeznámený s mezinárodním
golfovým prostředím musím oponovat.
Není to žádný maniak, jeho velmi originální strategie je jedním z důkazů jeho
vysoké inteligence a chytrosti. Dokázal se
odlišit od ostatních a je pro sponzory zajímavý, i když zrovna nevyhrává.
A to mě vede k závěrečné úvaze, abych
končil něčím pozitivním. Bryson DeChambeau skončil 85. ročník Masters hluboko
v poli poražených s výsledkem +5 nad
par a na děleném 46. místě. Určitě ho
to nezlomí a zase ho uvidíme vítězit.
Jenže už nějaké ty roky se vede kolem
golfu odborná debata o souvislostech
mezi výsledky golfistů a jejich typem těla
a množstvím svalů. Začalo to už v dobách, kdy Tiger Woods fyzickou kondicí
a silou změnil prostředí golfu a začalo se
věřit v přímou korelaci mezi posilovnou
a výsledky na hřišti.
Bryson DeChambeau nebyl zakladatelem
tohoto trendu, jen ho povýšil na novou
a dosud nevídanou úroveň. Z hlediska ortopedického i golfově-strategického jsem
se na tento směr vývoje díval se zájmem,
ale také s určitým podezřením. Letošní
druhé místo Willa Zalatorise je razítkem
na seznamu mých pochybností o údajné
přímé korelaci mezi množstvím vzpěračských svalů a golfovým umem.
Nadále budu spolu s mnohými obdivovat
býčí sílu a výbušnost Brysonových ran, ale
skvělé výsledky Zalatorise zákonitě musejí
vyvolat úvahu o jeho fyzickém typu. Je
sice zjevně ve velmi dobré fyzické formě,
ale šíře jeho ramen, objem hrudníku a obvod paží by v méně pozorném pozorovateli mohly vyvolat dojem, že se jedná
o neduživého mladíka. Délka a přesnost jeho ran je dána skvělou koordinací
a zrychlením. A jeho výsledky vznikají
také velmi dobrou krátkou hrou.
Zalatorisovo druhé místo v Masters je
z mého pohledu povzbuzením pro
všechny adepty a adeptky golfu patřící fyzicky spíše k astenickým typům. A v tom
se mi zdá golf krásný a jedinečný. Je
mnoho cest na vrchol a mohou na něj vystoupat velmi rozdílné typy lidí.