INSTRUKCE | Výživa a zdraví
Když chybí buněčná energie
Pro někoho je stáří v nedohledném horizontu, další se k němu přibližuje nebo ho už
prožívá společně s různými aspekty, které stáří může přinášet. Nicméně všechny věkové kategorie mají jedno společné, a to otázku kvality či množství enzymů. Právě
ty jsou takovým „šémem“ pro naše zdravé bytí. Po narození dostáváme velkou dávku
tělu vlastních enzymů a záleží jen na nás, jak si životním stylem jejich využití rozvrhneme na celý život.
Text: Magda Jochmanová
Vím, pro mladé věk nic neznamená.
Ovšem právě mladí lidé mají v rukou
klíč pro kvalitní stáří. Věk dožití se neustále prodlužuje, ale častokrát je to
na úkor kvality života samotného. Ano,
jsou mezi námi „čupr“ senioři, ale dle
statistik spíše v populaci převažují senioři, kteří se neustále potýkají s různými
nemocemi. Častokrát od těch mladších
slýchávám větu: „Než tohle, to mě raději odstřelte!“ Ale než přenášet zodpovědnost za své stáří na druhé a vybízet
ke střílení, je lepší to vzít pořádně do
svých rukou, dokud je čas. A trocha toho
času je vždy.
Jednou z příčin stárnutí či propuknutí
nějaké nemoci je nedostatek tělu vlastních enzymů. Když vezmeme v potaz, že
se člověk skládá až ze sta bilionů buněk
a během dne proběhne
32 | GOLF
na dvě stě milionů chemických procesů,
tak to zní velkolepě. A každý ten proces je
právě řízen a regulován enzymem, které
si tělo pro tento účel vytváří. Enzymy navíc pracují organizovaně, vzájemně se
„překrývajícím“ způsobem, takže stačí aktivovat jeden a v návaznosti na to se jako
lavina aktivují i další enzymy.
Pokud není s enzymy vše v pořádku,
nebo je jich dokonce nedostatek, vznikají onemocnění, nejčastěji ta civilizační.
A světové statistiky bohužel uvádí, že
nedostatkem vitálních látek trpí více než
80 % procent lidí.
Tělo je úžasné ve své odolnosti. Jen pomysleme, co s ním kolikrát děláme, co
všechno do něj dáváme, a ono stále šlape
dál. Pokorně a bez reptání vše zpracovává a snaží se o co nejlepší výkon, až
pak někdy nastane okamžik, kdy už nemá
z čeho brát. Ale pomysleme, co by se
dělo, kdyby tělo nebylo tak pokorné
a bylo více rebelské a dávalo nám častěji
a okamžitě najevo
svou nelibost, a to
nejen v případě,
kdy to přeženeme s alkoholem. To by se děly, panečku, věci!
To už bychom si
hned tak nedovolili naládovat
se vším možným, protože
by nám bylo stejně
tak špatně, jako tomu zlému psu
v pohádce Josefa Čapka „Jak si
pejsek s kočičkou dělali k svátku dort“.
Nechtěli bychom se svíjet v bolestech,
a tak bychom si příště dali pozor. Bohužel, „kdyby“ není zaklínací slovíčko
a nijak nám nepomůže, spíš jen oddaluje výbuch odjištěné bomby. Na druhou stranu, je skvělé sledovat, že čím
dál více lidí tuto souvislost vnímá a žije
podle toho.
Jak tedy tělo, potažmo své vlastní enzymy podpořit? Naštěstí to není tak složité. Fermentovanými vegetariánskými
potravinami, pokud možno bez zatížení
pesticidy, pomocí živých mikroorganismů
a samozřejmě zdravým životním stylem
jako takovým. A nesmíme zapomenout
na pravidelný pohyb. Ale to se náruživým
golfistům naštěstí nemůže stát.
Dále je třeba brát v potaz, že každý chemický lék či chemické polotovary enzymy
blokují a uvádějí tělo do nerovnováhy. Pokud už máme svých vlastních enzymů poskrovnu, je možné je dodávat suplementárně, ale vše má svá omezení. Pakliže je
tělo nemocné, je častokrát znemožněno,
aby enzymy či vitamíny v dostatečné
míře přijímalo.
Člověk se tak může ocitnout v začarovaném kruhu. Dopuje se vitamíny či
enzymy, ale ty se v těle nemohou dostatečně rozvinout. Nezanedbatelným
negativem je také to, že syntetické
(uměle vytvořené) suplementy tělo přijímá jen s obtížemi, neboť jim chybí důležité bioaktivní složky, a navíc nabízené
preparáty obvykle obsahují jen několik
enzymů, ale člověk jich denně využívá na
10 000! Zaměřte se proto raději na přírodní zdroje enzymů a užívejte si života
plnými doušky. A vězte, že zdravý životní
styl nemusí být nutně asketický.