DOMÁCÍ HŘIŠTĚ | Golfresort Monachus

jamky. V podstatě šlo o tři jamky na

místě původních drátů na hranici. Narazili jsme na tuhý odpor ochránců

přírody a vlastně i tehdejší legislativu.

Nebyli jsme ještě součástí Schengenu,

a tak by bylo třeba speciální povolení

a doprovod celní stráže. Těmi jamkami

měly být třináctka a čtrnáctka. To místo

je doslova kouzelné, ale narazili jsme.

Co bylo tím největším problémem?

Jedním z problémů bylo i to, že panovala obava, že dojde k propojení hřišť

s Rakouskem. Ale to mohl tvrdit jen

ten, kdo neví, jak funguje golf. Je to asi

stejné, jako když budete mít dvě fotbalová hřiště vedle sebe a budete hrát

z jednoho na druhé. Ale tenhle názor

někde vznikl a držel se dlouho. I proto

jsme museli změnit původní záměr.

Jakým způsobem?

Veřejná devítka, která nakonec vznikla

jako první, nebyla prvotním záměrem.

Záměr bylo postavit osmnáct jamek na

Mnichu, ale tam jsme se zasekli kvůli

tlaku zelených na tři roky. Proto jsme

nakonec jako první postavili veřejnou

devítku s tím, že později přidáme devět jamek na Mnichu a pak by v tom

byl čert, aby se nepodařilo přidat i druhou. Nakonec nám pomohla věta, doslova památná, která padla při otevírání

veřejné devítky. Ani nevím, kdo z delegace ji tehdy pronesl, ale zněla ve

smyslu, že se nejedná o nevratný zásah

do krajiny, a pokud by bylo potřeba využít pozemky k zajištění obživy obyvatel, dá se to rozorat. A tak se otevřela

cesta k první devítce na Mnichu a později i ke druhé. Byla to ale hodně kostrbatá cesta.

Nastavení cenově dostupných poplatků mělo na jedné straně pozitivní ohlas u samotných zájemců

o golf, ale všem se to nelíbilo…

Naše cenová politika vyvolala i poměrně

velkou nelibost a spory. To proto, že se

náš klub stal nejpočetnějším v rámci

České golfové federace, což mu podle

tehdejších stanov zajišťovalo nejvíce

hlasů při hlasování na konferencích.

Mnozí měli obavy z naší síly, a tak jsme

sami navrhli princip jeden klub, jeden

hlas v rámci ČGF. Problém byl i zelená

karta. Obviňovali nás, že je hráčům rozdáváme bez zkoušek. Nikdo se nezajímal o to, že přes les v Litschau jsou profesionální trenéři a že klub organizoval

v roce 2000 i zájezdy do resortů v Tunisu právě pro získání zelené karty.

Chtěli jste golf v devadesátých letech proměnit ve víc přístupný

sport. Myslíte si, že je dnes víc přístupný a že jste k tomu přispěli?

Stále se setkávám s názorem, že je golf

příliš drahý. Na to odpovídám, jestli

chceš, přijď a půjdeme si spolu zahrát.

Osmnáctka je v parádní kondici.

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

Občas vezmu pár lidí doslova za ruku,

projdu s nimi hřiště, aby viděli, jak vůbec vypadá a proč je důležité se učit

hru na drivingu a puttingu. Zahrát si na

veřejné devítce není žádný problém,

stejně jako koupit za padesát korun kýbl

balonů a strávit dvě tři hodiny na drivingu. A platí to i pro hřiště.

Hřiště Mnich musíte znát naprosto důvěrně. Jakou jamku máte

nejraději?

Upřímně řečeno, nejradši zajdu na novobystřickou devítku. Třeba jen na driving. Tam jsou úžasné výhledy. Strávím

pár hodin na drivingu, posedím, pokochám se. A to mi stačí.

A máte nějakou jamku, se kterou

máte nevyřízený účet?

Nemám rád čtrnáctku. Ta mi pije krev,

protože jsem na ní ještě nikdy nezahrál

par. Nevím, čím to je, nejspíš nějaký

blok. Na čtrnáctce musíte být první ranou dlouhý a přesný a druhou přesný.

Pokud jste kratší, druhou ranou se nedostanete na green. Já už to dneska bohužel v mých letech nevylepším.

Nakolik jste mohli mluvit do konečné podoby hřiště? Nebo to byla

jen výsada architektů?

Celý koncept a podobu jamek dal dohromady Roman Khaur. On byl tou vůdčí

postavou všeho dění tady. Měl jasnou

představu o rozložení a podobě jamek.

Vznikla skica a architekti potom vše modelovali načisto a do detailů. Pamatuji si

dodnes, jak se mnou Roman mluvil o sedmičce a o stromu na horizontu a o tom,

jak ho obejít, nebo jestli nebude muset

jít pryč. Zůstal, naštěstí, protože dodává

té jamce zvláštní kouzlo. Ale tady se při

stavbě hřiště nepokácely žádné stromy,

naopak se obnovily remízky, vysázely se

stovky stromů. Na hřišti byla i spousta

kamenů, které se jen přesunuly, někde

se upravily zídky. To hřiště je jedinečné

svým zasazením do krajiny. Celá Nová

Bystřice je srdcová záležitost. Genius

loci toho místa ucítí nejspíš každý. Stačí

vstoupit na hřiště. Ostatně, už před lety

bývalý prezident federace Hanuš Goldscheider řekl, že tady muselo být v minulosti golfové hřiště.

Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak

101