DRIVING | Zdraví a životní styl

Rehabilitace pacientů

s vážným průběhem covidu jako samozřejmost

Především osoby, které prodělaly covid-19 ve vážnějších stadiích, jsou ohroženy

dlouhodobými následky i po odeznění nemoci. Řešením je komplexní postcovidová

rehabilitace, která vrací pacienta po prodělané nemoci zpět do aktivního života i do

výkonnostního sportu.

lze pomocí rehabilitace získat zpět.

Také lidé s lehkým průběhem nemoci

mohou zaznamenat narušení normálního chodu svého těla, všímat si mohou vyšší dušnosti vleže na zádech, při

chůzi do schodů, častá bývá bolest či

tlak na hrudníku a pocit sevření. Ovládnout správný dech už pro mnohé není

tak jednoduché, jak si myslí, ale dá se

s tím pracovat a rehabilitace pomůže

všem, aby se opět cítili fit,“ doporučuje

fyzioterapeutka.

Aktivace správneho dechového stereotypu

„Mezi nejčastější příznaky značící, že

je po prodělaném onemocnění něco

špatně, patří dušnost a celkově problémy s kvalitou dýchání jak v klidu, tak

po určité fyzické zátěži. Kromě dušnosti

bývají typické také bolesti na hrudi,

blokády žeber, bolesti hrudní páteře

a celých zad, zvýšená únava, brnění

či bolesti končetin, deprese a úzkosti.

Všechny tyto symptomy, které člověku

brání v obvyklé výkonnosti, lze v rámci

komplexní rehabilitace vyléčit,“ uvádí

hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky

Iva Bílková.

Rehabilitace se řídí potřebami každého

jednotlivce. Individuální plán terapie

sestaví fyzioterapeut vždy v souladu

s potížemi a fyzickým stavem pacienta.

Základem rehabilitace je respirační terapie, která se zaměřuje na obnovu zdravého dechového stereotypu, posílení

dechové kapacity plic, snížení či odstranění chrapotu, problémy s vykašláváním

112 | GOLF

a znovuobnovení dynamiky hrudního

koše a celého těla. Dále terapie využívá

dynamická, silová a vytrvalostní cvičení,

která například uvolňují hrudník zablokovaný od kašle, prohlubují dechovou

vlnu, posilují bránici, svaly trupu, končetin i vnitřní orgány. Doporučuje se začít

14 dní po nemoci, cvičení by mělo být

pravidelné a postupně navyšovat délku

i zátěž. Frekvence cvičení ideálně dvakrát týdně po dobu šesti týdnů.

Dlouhé polehávání nebo hospitalizace

vinou vleklé nemoci vedou ke svalovému oslabení a celkové ochablosti.

Pro pacienty s vážným průběhem onemocnění covidem-19 by proto měla

být postcovidová rehabilitace samozřejmostí. „Vhodná je ale pro kohokoli,

kdo i pár týdnů po nemoci pociťuje

jakékoliv příznaky – neschopnost se

plně nadechnout, omezení při sportu,

únava nebo chrapot. Může se jednat

i o sníženou fyzickou kondici, kterou

Respirační rehabilitace doposud pomáhala především astmatikům. U postcovidových pacientů však odborníci zvolili

jiné postupy. Astmatici mají problém

především s výdechem, a to následkem

spasmů drobných dýchacích cest. Proto

je třeba se u nich zaměřit na trénink

výdechových svalů (břišních), zklidnění

a uvědomění si dechové vlny.

„U klientů po covidu-19 se objevují variabilní přetrvávající příznaky, nejčastěji

je však oslabená bránice, hlavní nádechový sval. V tomto se liší od astmatu.

Každé sezení s terapeutem trvá hodinu,

na dálku je možné vysvětlit dechová

cvičení, ale bez měkkých manuálních

technik, uvolnění hrudníku a kontaktního dýchání se alespoň ze začátku neobejdeme. Cílem je instruovat pacienta

k domácímu cvičení, kde už nebude dohled fyzioterapeuta potřebovat,“ doplňuje Iva Bílková.

(PR)

Více informací na www.fyzioklinika.cz

centrum f y zioterapeutické péče