GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 37

ROZHOVOR | Stanislav Matuš
WWW.CASOPISGOLF.CZ
35
Vtím se trochu zpět, na začá-
tek roku. Jak vypadala příprava
na novou golfovou sezonu v době
covidové?
Jak to říct, abych nebrečel a moc si ne-
stěžoval? Byla taková jiná. Zavřeli mateř-
ské školky a manželka musela do práce,
protože je doktorka. Takže to dostala
nařízené, bez šance na dovolenou. Do-
volenou si proto musel vzít tatínek, aby
se staral o naši malou dcerku, jak jen to
bylo m. Do toho jsem se snažil tré-
novat doma na Mora, ale tréninků bylo
jen minimálně. Není žádným tajemstvím,
že jsem muselestoupit mezi Teaching
Pro, abych si mohl začít vydělávat tré-
nováním. Jelo se hodně v utlumeném
režimu. Rozhodně to nebylo stopro-
centní, ale možná to trochu pomohlo
v tom, že jsem hrál uvolněněji a můj golf
nebyl špatný.
Nakolik navíc vstoupila do „hry“
všemožná covidová opatře?
Upřímně řečeno, byl to docela masakr.
Náklady na turnaje obrovsky stouply.
I proto se mnily stížnosti hráčů na
Challenge Tour. Prize money zůstaly na
stejné úrovni, nehnuly se nahoru ani tro-
chu, takže ani nepokrývaly náklady, které
naopak stouply. Leckdy na dvojnásobek.
Hodně to bolí. Zvyšuje se tím i tlak na to,
abyste vydělali co nejvíc.
Covid vstoupil do hry i tím, že se
první turnaje Challenge Tour na jihu
Afriky musely přesunout z února až
na přelom dubna a května. Byla to
další komplikace?
To paradoxně naopak možná trochu po-
mohlo. Mohl jsem si prodloužit přípravu.
A myslím, že si oddechla většina hráčů.
Šlo se do toho až v dubnu a musím říct,
že Afrika vyšla levněji než později turnaje
v Evropě. Tam bylo vše o poznání volnější,
nemuseli jsme být zavření v bublině v ofi -
ciálním hotelu. Celé to bylo jednodušší.
V čem například?
Po Jihoafrické republice jsem hrál ve Švéd-
sku, a jen abych tam mohl odletět, mu-
sel jsem si udělat PCR test na covid. Jeho
cena? 200 euro. Evropa byla v tomto
směru strašně přiškrcená a ceny za testy
přemrštěné. Přitom jeden jsem musel
absolvovat při příjezdu, pak těsně před
turnajem, pak ještě antigenní testy bě-
hem turnaje a další PCR test při odjezdu.
Vlastně jsem ani nepinknul do míčku a už
jsem byl minus několik stovek euro. Když
jste všechny ty náklady sečetli, byli jste
rázem o hodně výš než obvykle. Ani ofi ci-
ál hotely nebyly nijak levné, to samé le-
tenky. Po Evropě stály, jako když letíte do
Ameriky. Legrace to nebyla. Ale dalo se
to vydržet. Angličané na tom byli hůř. Ti
nemohli jet domů, protože měli automa-
ticky karanténu, ať se dělo, co se dělo. Tak
jezdili raději všude možně, jen ne domů.
Vraťme se raději ke golfu. Ve va-
šem prvním turnaji v JAR jste ne-
prošel cutem, ale ve druhém jste
po třech kolech atakoval nejvyšší
příčky. Bohužel, čtvrté kolo nevyšlo.
Proč?
Hrál jsem dobře i v prvním turnaji, ale
udělal jsem jednu blbou chybu, z čehož
bylo triple bogey. O tom bohužel golf je,
jedna rána může rozhodnout všechno. Byl
to první turnaj po dlouhé době a nehrál
První polovina golfové sezony Stanislava Matuše byla… Jak jen to vyjádřit nejvýstněji?
Zvláštní, nezvyklá, komplikovaná, ale také nadějná, plná odhodlání. Nebo ještě lépe:
všechno dohromady. A také o dost nákladnější. Jako důsledek všech možch i nemož-
ch covidových opatření a omezení. Golf a trénink nebyl zdaleka to jediné, co musel
dvaatřicetiletý český golfi sta řešit. Víc prozradil v rozhovoru pro náš časopis.
Golf v době covidové?
Docela masakr
GOLF